Břetislav I.

Břetislav I. (1035–1055) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, nemanželský syn Oldřicha a Boženy, který významně rozšířil území českého státu a provedl důležité správní a mincovní reformy. Jeho vláda představuje období územní expanze, upevnění centrální moci a zavedení nástupnického řádu seniorátu.

Historie

Břetislav I. se narodil pravděpodobně kolem roku 1005 jako nemanželský syn knížete Oldřicha a Boženy, legendární selské dívky. Navzdory svému nemanželskému původu byl otcem uznán a v letech 1018/19–1034 působil jako údělný kníže na Moravě. Ještě za otcovy vlády dobyl zřejmě roku 1029 Moravu, která byla ztracena během válek s polským knížetem Boleslavem Chrabrým.

Břetislavův výběr manželky svědčí o snaze navázat přáznivý vztah s říší. Pojal za ženu Jitku, dceru norimberkého markraběte Jindřicha z mocného rodu Babenberků. Podle legendy ji unesl z kláštera ve Schweinfurtu, ale ve skutečnosti šlo pravděpodobně o předem domluvený sňatek, který měl posílit vazby českého knížectví na říšskou aristokracii.

Po smrti Oldřicha roku 1034 mu jeho bratr, slepý strýc Jaromír, roku 1035 předal vládu. Břetislav své panování zahájil uznáním lenní závislosti Čech na říši – na sněmu v Bamberku přijal od římskoněmeckého krále Konráda II. (1024–1039) Čechy v léno. Toto rozhodnutí zajistilo jeho vládě legitimitu a podporu ze strany říše.

Roku 1039 uskutečnil Břetislav válečnou výpravu do Polska, které bylo oslabené vnitřními nepokoji po smrti Měška II. Dobyl významná města Krakov, Poznaň, Hedč i Hnězdno, kde kromě velikého bohatství ukořistil ostatky svatého Vojtěcha a svatého Radima. Tyto relikvie nechal převézt do Prahy, čímž posílil církevní prestiž českého státu. V Polsku také vydal tzv. Břetislavovy dekrety o trestání zločinů a přestupků, dodržování manželství, církevních svátků a další nařízení.

Polskou stížnost na uloupení svatých ostatků uplatnili čeští vyslanci u papežské kurie částí polské kořisti a postavením kostela ve Staré Boleslavi. Rostoucí Břetislavova moc se však nezamlouvala novému římskoněmeckému králi Jindřichovi III. (1039–1056). Ten proto vytáhl v létě 1040 s velikým vojskem do Čech, byl však Břetislavem poražen v lesnatém pohraničí.

Při další výpravě do Čech byl již Jindřich opatrnější a podařilo se mu po vyplenění velké části země obléhnout Prahu. Po zvážení situace se Břetislav podrobil a za to obdržel Čechy, Moravu a Slezsko v léno. Následně vytáhl společně s Jindřichem na výpravu do Uher. Na druhé výpravě však 10. ledna 1055 náhle zemřel v Chrudimi.

Před smrtí ještě stačil upravit pro své potomky nástupnický řád – vládu měl vždy ujmout nejstarší žijící Přemyslovec, tzv. seniorát. Toto pravidlo mělo zabránit dynastickým sporům, ale v praxi vedlo k častým konfliktům mezi členy rodu. Břetislav zanechal pět synů: Spytihněva II., Vratislava II., Konráda, Jaromíra a Otu.

Správní reformy a mincovnictví

Břetislav I. navázal na mincovnictví svého otce Oldřicha a provedl významnou mincovní reformu roku 1050. Původní základní váhová jednotka libra (karlovská) o hmotnosti 408 gramů byla nahrazena hřivnou o hmotnosti 210 gramů, ze které bylo raženo 200 denárů. Tato reforma znamenala výrazné zmenšení průměru mincí a mírný pokles jejich hmotnosti pod 1 gram.

Denáry Břetislava I. jsou doposud známé ve 26 typech a několika dalších variantách. Nejčastěji nesou obraz čelenky nebo koňské hlavy, případně jméno svatého Petra. Zejména nejrozšířenější typ se jménem Všebora je považován za nejstarší moravské ražby tohoto panovníka. Kvalita stříbra v denárech Břetislava I. zůstávala relativně vysoká ve srovnání s pozdějším obdobím.

Břetislavovy denáry byly zastoupeny především v nálezech ze Želčan (okres Plzeň) z roku 1884 a z Prahy-Kanálské zahrady z roku 1894. Rozmanitost typů svědčí o fungování několika mincoven, pravděpodobně v Praze a na Moravě. Mincovní reforma představovala důležitý krok ke standardizaci měnového systému a usnadnění obchodu.

Zajímavosti

• Břetislav I. byl jediným českým knížetem, který úspěšně dobyl a vyloupil polská královská města včetně Krakova a Hnězdna
• Únos Jitky z kláštera se stal námětem romantické legendy, ve skutečnosti šlo o politicky motivovaný sňatek
• Jeho mincovní reforma zavedla hřivnu jako základní jednotku, která se v českých zemích používala po staletí
• Seniorát zavedený Břetislavem způsobil více konfliktů než vyřešil – vedl k neustálým sporům mezi Přemyslovci
• Převezení ostatků sv. Vojtěcha do Prahy posílilo nárok pražského biskupství na povýšení na arcibiskupství