Břetislav I.

Břetislav I. (asi 1002–1055), přezdívaný kronikářem Kosmou "český Achilles", byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029 a v Čechách v letech 1034–1055. Nemanželský syn Oldřicha a Boženy se proslavil jako silný a sebevědomý panovník, který provedl první plošnou mincovní reformu českých dějin a významně změnil parametry českých denárů.

Historie

Břetislav I. se narodil mezi lety 1002–1005 jako nemanželský syn českého knížete Oldřicha a jeho družky Boženy, později možná druhé ženy. Jako mladý muž unesл z kláštera ve Schweinfurtu dceru bavorského velmože Jitku ze Svinibrodu (též Juditu), se kterou se oženil, což mu zajistilo vlivné příbuzné v říši. Krátce poté odjeli spolu na Moravu, kde byl Břetislav z Oldřichovy vůle údělným knížetem asi od roku 1029, kdy otec dobyl Moravu od polsko-moravských posádek. Po smrti svého otce Oldřicha na podzim 1034 byl Břetislav kromě svého strýce Jaromíra jediným žijícím mužským Přemyslovcem. Na knížecí trůn usedl Jaromír, ale vzápětí odstoupil v Břetislavův prospěch. Břetislav se brzy ukázal jako velice silný a sebevědomý panovník a poté, kdy si upevnil domácí pozici a získal prvního následníka, zahájil rozšiřování své moci směrem na polské území. V letech 1038–1039 obsadil Hnězdno, v hnězdenské katedrále nad hrobem svatého Vojtěcha vyhlásil vydání prvního známého českého zákoníku (Břetislavova dekreta). Vojtěchovy ostatky následně odvezl do Čech, kde snad měly sloužit jako argument k povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Mezitím dobyl celé Slezsko, tím však vzbudil pozornost římského krále Jindřicha III. Černého, který mu dal ultimátum k opuštění země. Roku 1040 vytáhl Jindřich III. s říšským vojskem do Čech, ale jejich vpád byl odražen v bitvách u Brůdku na Šumavě a Chlumce pod Krušnými horami. Když se ukázalo, že biskup Šebíř i mnozí velmoži jsou přístupni kompromisům, kníže se Jindřichovi III. podrobil. 15. října v Řezně musel Břetislav bosý a v rouše kajícníka padnout Jindřichovi k nohám, vzdát se vlády a žádat o odpuštění. Byla mu udělena milost, složil lenní hold a přísahu věrnosti. V roce 1054 vyřešil Břetislav komplikovanou otázku nástupnictví prosazením seniorátu (stařešinského řádu), čímž zavázal svých pět synů a zemské předáky, aby vládl vždy nejstarší z rodu. Krátce poté Břetislav zemřel na hradě Chrudim dne 10. ledna 1055 na začátku nového tažení do Uher.

Břetislav I. provedl první plošnou mincovní reformu v českých dějinách, která zásadně změnila parametry českých denárů. Kolem roku 1050 nahradil původní mincovní jednotku karolinskou libru o hmotnosti 408 gramů hřivnou o hmotnosti 210 gramů. Z hřivny bylo možno razit 200 nových denárů místo původních 240. Nejpodstatnější změnou byl přechod z takzvaných denárů velkého střížku na denáry malého střížku. Denáry před reformou měly průměr 18-20 milimetrů a váhu více než 1 gram, zatímco denáry po reformě měly průměr pouze 16 milimetrů a váhu lehce pod 1 gram. Obsah stříbra se pohyboval kolem 800-950/1000. Na líci mincí používal různé formy svého jména - "BRETISLAVS", "BRETIZLAVS" nebo zkráceně "BRETI" s tradičním titulem "DVX". Nejvýznamnějším pokračováním byla tradice zobrazování svatého Václava na denárech s nápisem "VENCEZLAVS", čímž pokračoval v linii zahájené jeho předchůdci. Motivy na rubu zahrnovaly různé typy křížů, chrámy nebo ruku s požehnáním. Břetislav razil mince nejen v českých mincovnách, ale také na Moravě, kde zavedl českou mincovní tradici. Kvalita ražby zůstala vysoká a reforma vytvořila nový standard, který používali všichni jeho nástupci až do zavedení brakteátů na počátku 13. století. Břetislavova reforma představuje přelomový okamžik v českém mincovnictví, kdy se definitivně ustálily parametry středověkých českých denárů.

Význam pro investory a sběratele

Mince Břetislava I. patří mezi nejcennější české numismatické památky vzhledem k jejich historickému významu a vzácnosti. Denáry velkého střížku z období před reformou dosahují na aukcích stovky tisíc korun, přičemž nejdražší exempláře překročily 300 tisíc korun. Denáry malého střížku po reformě jsou dostupnější, ale stále velmi ceněné. Břetislavovy mince jsou klíčové pro pochopení vývoje českého mincovnictví a představují přechod mezi raným a vrcholným středověkem.

Příklady

Nejznámější jsou denáry s nápisem "BRETISLAVS DVX" a svatým Václavem s nápisem "VENCEZLAVS" na rubu (Cach 317), denáry velkého střížku z moravského období (1028-1034), či mince s chrámem a křížovými motivy. Vzácné jsou přechodné typy z období kolem roku 1050 dokumentující mincovní reformu. 

Zajímavosti

• Břetislavova mincovní reforma z roku 1050 byla první plošnou reformou v českých dějinách a stanovila nový standard pro další století
• Byl prvním českým panovníkem, který systematicky razil mince na Moravě a zavedl tam českou mincovní tradici
• Jeho přezdívka "český Achilles" od kronikáře Kosmy odráží jeho válečnou zdatnost a charismatickou osobnost
• Břetislavova dekreta vydaná v Hnězdně představují první známý český zákoník a dokládají jeho snahu o právní reformy
• Zavedení seniorátu zajistilo stabilitu přemyslovské dynastie na další dvě století
• Jeho mince jsou posledními denáry velkého střížku, což z nich činí numismatické mezníky českého mincovnictví