Brněnská mincovna
Brněnská mincovna byla moravská zemská mincovna fungující s přestávkami od 13. století do roku 1760. Centrum ražby moravských grošů a tolarů v hlavním městě Moravského markrabství. Pro numismatiku je Brněnská mincovna významná jako producent kvalitních moravských ražeb a symbol zemské samostatnosti Moravy v rámci České koruny.
Historie Brněnské mincovny
Brněnská mincovna vznikla ve 13. století za Přemysla Otakara II., když Brno získalo městská práva. První ražby byly moravské brakteáty s moravskou orlicí. Po zavedení pražského groše Václavem II. v roce 1300 razilo Brno groše s moravským znakem jako diferentem. Lucemburkové udělili městu mincovní privilegium, Jan Lucemburský často zastavoval příjmy mincovny věřitelům.
Za Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína mincovna razila uherské typ mincí během válek o českou korunu. Jagellonci obnovili ražbu českého typu. Ferdinand I. Habsburský centralizoval mincovnictví, Brno ztratilo právo samostatné ražby. Stavovské povstání 1619 obnovilo mincovnu - ražba mincí Friedricha Falckého. Po Bílé hoře kardinál Dietrichštejn razil vlastní mince jako zemský hejtman.
Třicetiletá válka přinesla období nouzových ražeb. Švédské obležení 1645 vedlo k ražbě obsidionálních mincí z konfiskovaného stříbra. Marie Terezie obnovila brněnskou mincovnu během slezských válek pro ražbu válečných krejcarů. Definitivní konec přišel v roce 1760, kdy byla ražba centralizována do Vídně a Kremnice. Budova mincovny na Mincmistrovské ulici byla přestavěna.
Organizace a technologie
Brněnská mincovna sídlila v domě U Zlatého lva poblíž Zelného trhu. Moravský mincmistr podléhal české komoře, ale měl značnou autonomii. Cech pregéřů patřil k nejstarším v Brně. Technologie odpovídala době - od ručního tepání po válcové stroje v 18. století. Stříbro pocházelo z Jihlavy a dovozů z Uher.
Kvalita brněnských ražeb byla vysoká, zejména tolarové ražby 17. století. Mincovní značky - moravská orlice, písmena BR nebo B. Produkce v období vrcholu dosahovala statisíců grošů ročně. Export moravských mincí do Slezska, Rakouska a Uher. Technické vybavení zaostávalo za Prahou, ale řemeslná kvalita byla srovnatelná. Sbírka Moravského zemského muzea dokumentuje produkci.
Zajímavosti
- Louis Raduit de Souches razil vlastní obléhací mince během švédského obležení
- Brněnský drak na radnici byl placen z výnosů mincovny
- Mincovna razila falešné polské groše na příkaz Ferdinanda I.
- Poslední brněnský tolar z roku 1760 je nejcennější moravskou mincí
- Alchymista Michael Sendivogius experimentoval v mincovně s výrobou zlata
- Napoleonské vojsko hledalo v bývalé mincovně ukrytý poklad - marně