České stavy

České stavy byly privilegované politické sbory zastupující panstvo, rytířstvo a královská města v zemích Koruny české. Od konce 13. století rozhodovaly na zemském sněmu o daních, zákonech a volbě panovníka. V letech 1619–1620 razily vlastní mince s českým lvem.

Historie

Počátky stavovské obce v českých zemích sahají do doby vlády posledních Přemyslovců ve druhé polovině 13. století. Původně se jednalo o postupné vyčlenňování privilegovaných skupin obyvatelstva na základě majetku, právního postavení a politického vlivu. První doklady o existenci stavů jako politického subjektu pocházejí z období interregna po vymření Přemyslovců roku 1306, kdy představitelé vyšší šlechty rozhodovali o novém panovníkovi.

Nejprve vznikly stavy vyšší šlechty a duchovenstva. V době husitského hnutí přibyla k nim nižší šlechta a královská města, zatímco duchovenstvo bylo dočasně vyřazeno z politického života a nesmělo zasedat na českých sněmech. Toto vyloučení kléru bylo v evropském kontextu zcela unikátní a přetrvalo až do zániku stavovského systému. V 16. století tak v Čechách existovaly tři základní stavy: panstvo (vyšší šlechta), rytířstvo (nižší šlechta) a městský stav (královská města). Na rozdíl od českého království zasedali na sněmech vedlejších korunních zemí také církevní preláti.

Zlatý věk českého stavovství nastal v 15. a první polovině 16. století. Po husitských válkách se zemský sněm stal pravidelně zasedající institucí s rozhodujícím vlivem na správu království. Stavy si vymohly právo volit českého krále, což potvrdily volby Jiřího z Poděbrad roku 1458 a Vladislava Jagellonského roku 1471. Vladislavské zřízení zemské z roku 1500 kodifikovalo stavovská privilegia a fakticky omezilo panovnickou moc ve prospěch sněmu. Za vlády prvních Habsburků docházelo k postupnému střetu mezi centralizačními snahami panovníků a obhajobou stavovských svobod.

Vrcholnou roli sehrály české stavy na počátku 17. století. Císař Rudolf II. vydal roku 1609 Majestát zaručující stavům náboženské svobody. Po jeho porušení zahájili někteří stavovští předáci dne 23. května 1618 pražskou defenestrací české stavovské povstání. Den poté bylo zvoleno třicetičlenné direktorium v čele s Václavem Vilémem z Roupova. V srpnu 1619 generální sněm sesadil Ferdinanda II. a za českého krále zvolil falckého kurfiřta Fridricha Falckého. Porážka stavovského vojska v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 však znamenala konec stavovské samostatnosti. Sedmadvacet vůdců povstání bylo 21. června 1621 popraveno na Staroměstském náměstí a roku 1627 vydal Ferdinand II. Obnovené zřízení zemské, které zrušilo volbu panovníka, práva nekatolíků i nezávislou zákonodárnou moc sněmu.

Mincovnictví českých stavů

Dne 28. června 1619 vydalo stavovské direktorium nový mincovní řád, kterým zrušilo bílé a malé groše a zavedlo krejcarovou měnu přibližující se měnovým systémům německých států. V Čechách se v letech 1618–1620 razily 24krejcary, 12krejcary, 3krejcary a vzácné bílé peníze nazývané haléře. Tolary ani zlaté mince české stavy na rozdíl od moravských a slezských nerazily vůbec.

České stavovské mince nesou na líci českého lva s opisem MONETA REGNI BOHEMIAE (mince království českého). Na rubu se objevuje česká koruna s opisem IN DEO FORTITUDO (V Bohu je síla). Ražba probíhala především v kutnohorské mincovně za mincmistra Hölzla. Po bělohorské porážce nařídil Ferdinand II. stažení všech stavovských mincí z oběhu.

Moravské a slezské stavy měly vlastní mincovny a razily bohatší škálu nominálů. Moravské stavy v Brně a Olomouci razily tolary, 48krejcary, 24krejcary, 12krejcary a vzácné zlaté mince až do hodnoty 25 dukátů. Slezské stavy měly nejrozvinutější měnový systém zahrnující šestidukáty, třídukáty, dukáty, šestitory, třítolary, tolary a další nominály.

Zajímavosti

• České stavy jako jediné v Evropě trvale vyloučily duchovenstvo ze své politické reprezentace – tento stav trval od husitství až do zániku stavovského systému.
• Poprava 27 představitelů českého stavovského povstání 21. června 1621 na Staroměstském náměstí je dodnes připomínána 27 kříži v dlažbě před Staroměstskou radnicí.
• Heslo IN DEO FORTITUDO na českých stavovských mincích vyjadřovalo protestantskou víru povstalců v Boží ochranu proti habsburské přesile.