Decanummium
Decanummium byla byzantská bronzová mince v hodnotě deseti nummů neboli čtvrtiny follisu. Zavedl ji Anastasius I. měnovou reformou roku 498 a razila se až do 8. století. Hodnotu označovalo písmeno I, řecká číslice 10, v západních mincovnách latinské X. Název spojuje řecké deka (deset) a latinské nummus.
| Hodnota | 10 nummů, 1/4 follisu |
|---|---|
| Kov | bronz |
| Zavedení | reforma Anastasia I., 498 |
| Označení hodnoty | I (řecká číslice 10), v západních mincovnách X |
| Emitent | Byzantská říše |
| Konec ražby | za Konstantina V. (741–775) |
Historie
Decanummium zavedl císař Anastasius I. v roce 498 jako součást reformy bronzového mincovnictví. Spolu s ním vznikly follis v hodnotě 40 nummů a půlfollis v hodnotě 20 nummů. Všechny nové nominály nesly hodnotu vyjádřenou řeckou číslicí – follis M, půlfollis K a decanummium I. Na líci bylo poprsí císaře. V roce 512 byla hmotnost všech nových bronzových nominálů zdvojnásobena.
Za Justiniána I. se decanummia razila v Konstantinopoli i v dalších mincovnách říše, například v Nikomédii a Antiochii. Od roku 538/539 nesla stejně jako ostatní bronzové mince rok vlády císaře, uvedený vedle označení hodnoty.
V Itálii a severní Africe se follis používal méně a drobné oběživo tvořily hlavně půlfollisy a decanummia. Proto se tam decanummia razila ve velkém ještě dlouho poté, co z oběhu ve východních provinciích zmizela. Západní mincovny, například sicilské Syrakusy, vyjadřovaly hodnotu latinskou číslicí X.
V 7. století hmotnost bronzových mincí klesala. Konstantin IV. (668–685) znovu zavedl těžký follis a jeho decanummia nesla vedle I také K – v nové soustavě platila deset nummů, ve staré dvojnásobek. Za Justiniána II. se decanummia razila na úlomcích starších mincí.
Ještě Leon III. Syrský razil decanummia v letech 717–720, většinou přeražbou starších půlfollisů, a roku 720 zavedl novou řadu follisů, půlfollisů a decanummií. Po vládě jeho syna Konstantina V. (741–775) se decanummia ani pentanummia už nerazila a bronzové hodnoty se dál vyjadřovaly jen ve follisech.
Podoba a hmotnost decanummia
Decanummium patřilo k nejmenším nominálům byzantské bronzové soustavy; menší byly jen pentanummium (5 nummů) a samotný nummus. Na líci neslo poprsí císaře, na rubu velké označení hodnoty I nebo X, značku mincovny, písmeno dílny a od Justiniána I. rok vlády.
Hmotnost se měnila s celou soustavou. Konstantinopolská decanummia Justiniána I. ve sbírce Dumbarton Oaks váží 2,3–5,8 g, severoafrická decanummia jedné z řad Konstanta II. 1,8–3,9 g.
