Jan Lucemburský

Jan Lucemburský (1296-1346), český král z dynastie Lucemburků (1310-1346), přezdívaný „král cizinec" a „rytířský král", který navzdory častým nepřítomnostem v zemi zachoval kontinuitu ražby pražského groše a položil ekonomické základy pro zlatý věk Karla IV. Jeho mince s charakteristickým dvouocasým lvem a nápisem IOHANNES PRIMVS dokumentují období politického chaosu i ekonomické prosperity, přičemž ražba 100 milionů grošů za jeho vlády učinila z Prahy mincovní velmoc Evropy.

Historie

Jan Lucemburský, syn římského císaře Jindřicha VII., získal českou korunu sňatkem s Eliškou Přemyslovnou (1310), poslední Přemyslovnou. Osmnáctiletý Jan vstoupil do země zmítané anarchií po vymření Přemyslovců. První roky strávil potlačováním odboje šlechty a stabilizací mincovnictví, které upadlo za Jindřicha Korutanského.

Klíčovým aktem bylo obnovení ražby pražského groše (1311) podle standardu Václava II. Jan zachoval váhu 3,95 g a ryzost 933/1000, ale změnil ikonografii – místo české koruny zavedl lucemburského dvouocasého lva. Kutnohorská mincovna pod správou florentských bankéřů produkovala 3 miliony grošů ročně, což stabilizovalo ekonomiku.

Jan strávil většinu vlády mimo Čechy ve válečných taženích po celé Evropě – získal přezdívku „rex bellator" (král válečník). Financoval své výpravy prodejem privilegií a především masivní ražbou mincí. Roku 1325 udělil Kutné Hoře právo používat část mincovního zisku, čímž zajistil loajalitu horního města. Zavedl monopol královské mincovny (1333) rušící šlechtické ražby.

Ekonomická politika Jana byla paradoxní – zatímco země prosperovala z těžby stříbra (ročně 10 tun), král byl chronicky zadlužený. Zastavil královská města včetně Chebu (1322) a Most (1327). Přesto investoval do infrastruktury – Pražský hrad přestavěl ve francouzském gotickém stylu, podporoval obchod udělováním trhových privilegií.

Poslední léta vlády předal správu synovi Karlovi (budoucí Karel IV.), který jako markrabě moravský (1334) modernizoval mincovnictví. Jan zemřel hrdinskou smrtí v bitvě u Kresčaku (26. srpna 1346), již slepý vedl jízdu proti anglickým lukostřelcům. Jeho poslední slova „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal" vstoupila do legend.

Mincovní systém Jana Lucemburského

Pražský groš zůstal páteří Janova mincovnictví. Váha 3,95 g (později snížena na 3,7 g), ryzost 933/1000 (14 lotů), obsah čistého stříbra 3,69 g. Avers: český lev ve skoku, IOHANNES PRIMVS DEI GRACIA REX BOEMIE. Revers: koruna, GROSSI PRAGENSES. Roční produkce kulminovala 1330-1340 s 5 miliony kusů. Celkem vyraženo přes 100 milionů grošů.

Parvus (malý peníz) = 1/12 groše, váha 0,3 g, ryzost 420/1000. Design: lev / koruna, zjednodušený. Ražen pro drobný obchod, roční produkce 10 milionů. Od 1327 snížena ryzost na 250/1000 kvůli nedostatku stříbra pro groše. Haléř měděný zaveden 1330 pro nejdrobnější platby.

Zlaté mince Jan nerazil pravidelně, pouze příležitostně. Florén (1325-1335) podle florentského vzoru, 3,54 g zlata. Známo pouze 5 exemplářů. Dukát experimentální ražba 1340 pro diplomatické dary. Design s svatým Václavem místo obvyklého lva.

Mincovny a značky: Kutná Hora (hlavní, 90% produkce) – značka kříž. Praha (Vlašský dvůr) – lilie. Vratislav pro Slezsko (1327-1335) – W. Brno pro Moravu – orlice (sporné). Falšování trestáno utětím ruky a vylitím roztaveného kovu do hrdla podle Ius regale montanorum.

Zajímavosti

• Legendární „slepý groš" ražený 1346 těsně před Kresčakem má přeražený portrét – prý symbol Janovy slepoty
• Jan údajně prohrál v kostkách právo razit mince města Lokte na 10 let (1319)
• Nejdražší Janův groš – zkušební ražba ve zlatě (unikát) – prodán 2018 za 4,2 milionu Kč
• Francouzský král Filip VI. razil napodobeniny pražského groše s Janovým jménem pro financování stoleté války
• Z Janova rozkazu byla v Kutné Hoře ražena první česká medaile (1330) k narození syna Václava