Pokračovat do košíku
Zákaznická podpora:+420 724 191 052
    Domů / Slovník pojmů / Jan Lucemburský

    Jan Lucemburský

    Jan LucemburskýJan Lucemburský (1296–1346), český král a hrabě lucemburský, přinesl do českého mincovnictví významné inovace a regulační opatření. Jeho vláda představovala důležité období ve vývoji české měny, kdy pokračovaly ražby kvalitních pražských grošů a současně došlo k právnímu ukotvení standardů mincovní výroby. Jan Lucemburský je také znám vydáním významného právního dokumentu Ius regale montanorum (Horní zákoník), který podrobně upravoval těžbu drahých kovů i následnou ražbu mincí.

    Historie

    Jan Lucemburský se narodil 10. srpna 1296 jako syn římského krále a pozdějšího císaře Jindřicha VII. Na český trůn nastoupil v roce 1310 díky sňatku s dcerou Václava II., Eliškou Přemyslovnou. Jeho vláda v Čechách byla poznamenána častými konflikty s domácí šlechtou a dlouhodobou nepřítomností v zemi, jelikož většinu času trávil diplomatickými a vojenskými aktivitami po celé Evropě. Za své rytířské a válečnické kvality získal přezdívku "král cizinec" nebo "král diplomat". Přes počáteční obtíže Jan postupně upevnil svou pozici a rozšířil území České koruny o Chebsko, Horní Lužici a část Slezska. Ve 30. letech 14. století se začal více angažovat v zahraniční politice, zejména v Itálii a Francii. Získal si věhlas jako uznávaný válečník a diplomat, což vyvrcholilo jeho hrdinskou smrtí v bitvě u Kresčaku v roce 1346, kde bojoval na straně francouzského krále Filipa VI. proti Angličanům. I přes svou slepotu (zrak ztratil kolem roku 1340) se nechal vyvést do bitvy, kde padl. Jeho syn Karel IV. se následně stal českým králem a později i římským císařem.

    V oblasti mincovnictví Jan Lucemburský navázal na tradici pražských grošů zavedenou Václavem II. v roce 1300. Základem měnového systému zůstával pražský groš, který si i za Janovy vlády udržoval relativně dobrou kvalitu, i když v průběhu jeho dlouhé vlády lze pozorovat postupné mírné snižování obsahu stříbra. Groše Jana Lucemburského nesly na líci český korunovaný lev s opisem IOHANNES PRIMVS (Jan První) a na rubu korunu s opisem GROSSI PRAGENSES (pražské groše). Kromě grošů pokračovala i ražba menších nominálů – parvů (malých penízů) v hodnotě 1/12 groše. Jedním z nejvýznamnějších Janových přínosů pro české mincovnictví bylo vydání Horního zákoníku (Ius regale montanorum) v roce 1300, prvního komplexního právního kodexu upravujícího těžbu drahých kovů a mincovnictví ve střední Evropě. Tento zákoník detailně stanovoval práva a povinnosti horníků i mincovních úředníků, předepisoval technologické postupy a tresty za jejich porušení. Zákoník významně přispěl ke standardizaci a zvýšení kvality mincovní produkce a stal se vzorem pro podobné právní úpravy v dalších evropských zemích. Hlavní mincovnou zůstávala Kutná Hora, která i za Janovy vlády patřila k nejvýznamnějším mincovnám střední Evropy.

    Význam pro investory a sběratele

    Groše Jana Lucemburského patří mezi dostupnější středověké české mince, což je činí vhodným objektem pro začínající i pokročilé sběratele. Na numismatickém trhu se objevují v relativně velkém množství a v základní kvalitě jsou cenově přijatelné. Pro investory mohou být zajímavé především dobře zachované exempláře s jasně čitelným opisem a zřetelným vyobrazením, jejichž hodnota má dlouhodobě stabilní růstový trend. Vzhledem k délce Janovy vlády (36 let) existuje mnoho variant grošů lišících se detaily v provedení, což nabízí možnost specializovaného sběratelství. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají také groše z různých období jeho vlády, které dokumentují postupný vývoj mincovního systému.

    Příklady

    Nejvýznamnější mince ražené za vlády Jana Lucemburského:

    • Pražský groš – základní stříbrná mince s českým lvem a korunou, existující v řadě variant odrážejících různá období jeho vlády
    • Parvus (malý peníz) – drobná mince v hodnotě 1/12 groše, určená pro běžné denní transakce
    • Hornorakouský fenik – mince ražená v rakouských zemích, které Jan dočasně spravoval
    • Lucemburský groš – mince ražená pro Janovo rodové území v Lucembursku, vzácnější než české ražby

    Zajímavosti

    • Jan Lucemburský byl prvním českým králem, který na svých mincích používal královskou korunu jako symbol moci, což později převzali i jeho následovníci.
    • Přestože byl často mimo České království, o mincovnictví projevoval aktivní zájem a vydával podrobné instrukce pro kutnohorskou mincovnu.
    • Existují nálezy grošů Jana Lucemburského nejen v Evropě, ale i na Blízkém východě, což dokládá rozsáhlost tehdejších obchodních kontaktů a mezinárodní prestiž českých mincí.
    • Legendární je Janova smrt v bitvě u Kresčaku, kde podle kronikáře Jeana Froissarta pronesl slavnou větu: "Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal". Tato událost byla připomínána i v pozdějších dobách, včetně pamětních medailí vydaných k různým výročím bitvy.