Jindřich II. Svatý
Jindřich II. Svatý (973 nebo 978 – 1024) byl římskoněmecký král od roku 1002 a od roku 1014 římský císař, poslední panovník otonské dynastie. Roku 1007 založil bamberské biskupství, roku 1004 podpořil v Čechách knížete Jaromíra a roku 1146 byl svatořečen. Razil stříbrné denáry, mimo jiné v Řezně a Dortmundu.
| Život | 973 nebo 978 – 1024 |
|---|---|
| Dynastie | Otoni |
| Bavorský vévoda | 995–1004 a 1009–1017, v bavorském pořadí Jindřich IV. |
| Římskoněmecký král | 1002–1024 |
| Italský král | Od roku 1004 |
| Císař | 1014–1024 |
| Bamberské biskupství | Založeno roku 1007 |
| Svatořečení | 1146, papež Evžen III. |
| Mince | Stříbrné denáry, například z Řezna a Dortmundu |
Historie
Jindřich II. Svatý (latinsky Heinricus, německy Heinrich II.) se narodil roku 973 nebo 978 a pocházel z bavorské vedlejší linie Otonů: jeho otcem byl bavorský vévoda Jindřich II. Svárlivý a matkou Gizela Burgundská. Po otcově smrti roku 995 převzal bavorské vévodství.
Roku 1002 byl Jindřich zvolen a v Mohuči korunován římským králem. Roku 1004 získal v Pavii také italskou korunu, a tím se jeho mocenský rámec rozšířil na tradiční jádro císařské politiky – vztah k Itálii a k papežství. Vyvrcholením byla císařská korunovace 14. února 1014 v Římě, kterou mu udělil papež Benedikt VIII.
Zásadním počinem bylo založení bamberské diecéze. Na synodě ve Frankfurtu nad Mohanem, zahájené 1. listopadu 1007, Jindřich zřídil nové biskupství Bamberg vyčleněním části würzburské diecéze; část diecéze Eichstätt přibyla až roku 1016 a vybavil je rozsáhlými dary. Navazoval tím na otonskou tradici, která v biskupstvích a jejich majetku viděla oporu královské správy.
Na východě vedl Jindřich opakované války s polským knížetem Boleslavem I. Chrabrým. Roku 1004 podpořil v Čechách knížete Jaromíra, který po útěku Boleslava Chrabrého z Prahy obsadil město a ujal se vlády. Boje s Polskem ukončil 30. ledna 1018 mír v Budyšíně.
Manželkou Jindřicha II. byla Kunhuta Lucemburská, která se podílela na jeho církevních a donátorských aktivitách a roku 1200 byla také svatořečena. Manželé neměli děti; Jindřichovým nástupcem se stal Konrád II. Jindřich zemřel 13. července 1024 v Grone u Göttingenu a byl pohřben v bamberské katedrále. Roku 1146 ho kanonizoval papež Evžen III.
Mince Jindřicha II.
Za Jindřicha II. se v německých zemích razily drobné stříbrné denáry (feniky) v mnoha královských, vévodských i biskupských mincovnách. Jako bavorský vévoda, v bavorském pořadí Jindřich IV., razil v Řezně denáry s křížem a opisem se jménem a titulem DVX na líci a se štítem chrámu, jménem mincíře a opisem REGINA CIVITAS na rubu.
Po zvolení králem roku 1002 nesly řezenské denáry stejný typ, ale s titulem REX; královské denáry s jeho jménem razil také Nabburg. V Dortmundu vznikaly denáry s korunovanou hlavou panovníka.
