Kolínská mincovna
Kolínská mincovna je označení pro ražbu mincí v Kolíně nad Rýnem. Razili zde kolínští arcibiskupové, kteří mincovní právo dostali od krále Oty I. Velikého, a v letech 1474–1794 i samo město. Kolínská hřivna (233,8555 g) se roku 1524 stala základní mincovní váhou Svaté říše římské.
| Římská a merovejská ražba | v Kolíně se razilo už v římské a merovejské době |
|---|---|
| Arcibiskupská mincovní výsost | od arcibiskupa Bruna I. (953–965) |
| Městská ražba | 1474–1794, mincovní právo od císaře Fridricha III. 1474 |
| Kolínská hřivna | 233,8555 g; od 1524 říšská mincovní váha |
| Kolínská marka feniků | početní jednotka 160 feniků |
Historie
V Kolíně nad Rýnem se razily mince už v římské a merovejské době. Arcibiskup Bruno I. (953–965) dostal od svého bratra, krále Oty I. Velikého, spolu s právem opevnit město, pořádat trhy a vybírat daně i právo razit mince. Nápisy na mincích však dlouho uváděly jméno krále, který měl nad mincovnictvím v říši svrchovanou moc; nejstarší mince se jménem kolínského arcibiskupa pocházejí z doby arcibiskupa Pilgrima (1021–1036), krátce po korunovaci císařovny Gisely v Kolíně roku 1024.
Hřivna (marka) se v Porýní objevuje v listinách z Deutzu z roku 1045 a v kolínské listině z roku 1057. Hřivna se pak rychle rozšířila jako váha drahých kovů po celé západní Evropě; nejznámější byla kolínská, dělená na 16 lotů, od níž se odvozovaly další hřivny, například norimberská nebo augsburská. Od 15. století vytlačila ostatní německé hřivny a první říšský mincovní řád z roku 1524 ji stanovil základní váhou. Na počátku německé ražby se hmotnostní hřivna rovnala početní hřivně 160 feniků; se zhoršováním mincí se z hřivny razilo stále více feniků a kolínská marka feniků zůstala jen početní jednotkou.
Roku 1386 se kolínský arcibiskup spojil s arcibiskupy z Trevíru a Mohuče a s falckým kurfiřtem v Rýnském mincovním spolku. Spolek zpočátku razil jen zlatý rýnský gulden, který se v říši ujal jako obchodní mince, později přibyl stříbrný bílý fenik (Weißpfennig); 20 bílých feniků mělo hodnotu jednoho guldenu.
Město Kolín se po bitvě u Woeringenu roku 1288 fakticky vymanilo z moci arcibiskupů, vlastní mincovní právo však získalo až roku 1474 od císaře Fridricha III. Habsburského. Od té doby v Kolíně razily dvě mincovní autority – arcibiskup a městská rada. Městská ražba trvala do roku 1794, kdy Kolín obsadila revoluční Francie.
Znaky na kolínských ražbách
Městské mince nesou kolínský znak se třemi korunami, které odkazují na Tři krále, jejichž ostatky jsou uloženy v kolínském dómu. Arcibiskupské ražby se od městských odlišují jménem a titulem arcibiskupa-kurfiřta.
