Kolonie

Kolonie je území ovládané a spravované cizí mocností, která nad ním vykonává politickou, ekonomickou a často i kulturní kontrolu bez ohledu na vůli původního obyvatelstva. Tento systém závislých území tvořil základ evropské expanze od 15. století a formoval globální ekonomiku prostřednictvím těžby surovin a obchodu. V numismatice představují koloniální mince fascinující kategorii, často kombinující evropské mocenské symboly s místními motivy a materiály.

Historie

Fenomén kolonizace existoval již ve starověku, kdy Féničané a Řekové zakládali obchodní osady po celém Středomoří. Kartágo, Massalia nebo Syrakusy vznikly jako kolonie mateřských měst, ale postupně získaly nezávislost. Řecké apoikie si zachovávaly kulturní vazby s metropolí, ale byly politicky autonomní. Římská coloniae představovaly vojenské základny pro kontrolu dobytých území a šíření římského práva a kultury.

Moderní kolonialismus započal portugalskými a španělskými zámořskými objevy v 15. století. Portugalci vybudovali síť obchodních pevností podél afrického pobřeží a v Asii - Goa, Macao, Mozambik. Španělské conquisty v Americe po Kolumbově plavbě 1492 vedly k dobytí aztécké a incké říše. Španělská Amerika byla rozdělena na místokrálovství Nové Španělsko a Peru. Těžba stříbra v Potosí a Zacatecas zásobovala Evropu drahým kovem a umožnila ražbu osmireálů, první globální měny.

V 17. století vstoupily do koloniální soutěže Nizozemsko, Anglie a Francie. Nizozemská východoindická společnost (VOC) ovládla indonéské ostrovy a monopolizovala obchod s kořením. Vytvořila vlastní správní systém a razila mince s logem VOC. Angličané založili třináct kolonií v Severní Americe a postupně pronikali do Indie. Francouzi kolonizovali Kanadu, Louisiana a ostrovy v Karibiku. Tyto kolonie sloužily jako zdroje surovin a trhy pro evropské výrobky.

Osmnácté století přineslo vrchol merkantilistického kolonialismu. Kolonie směly obchodovat pouze s mateřskou zemí podle principu koloniálního paktu. Trojúhelníkový obchod mezi Evropou, Afrikou a Amerikou zahrnoval vývoz otroků, cukru, tabáku a bavlny. Sedmiletá válka 1756-1763 znamenala britské vítězství nad Francií a získání Kanady a Indie. Americká revoluce 1776 představovala první úspěšné osvobození kolonie, inspirující pozdější hnutí za nezávislost.

Devatenácté století bylo érou nového imperialismu a dělení Afriky. Evropské mocnosti na Berlínské konferenci 1884-1885 rozdělily africký kontinent bez ohledu na etnické hranice. Britská Indie se stala korunovačním klenotem impéria, Francie vytvořila rozsáhlou kolonii v západní a rovníkové Africe. Belgie získala Kongo jako osobní majetek krále Leopolda II. Německo a Itálie se později připojily ke koloniálnímu závodu. Technologická převaha - parníky, železnice, kulomety - umožnila ovládnutí rozsáhlých území.

Dvacáté století znamenalo postupný rozpad koloniálního systému. První světová válka oslabila evropské mocnosti a posílila národní hnutí. Mandátní systém Společnosti národů převedl německé kolonie pod správu vítězů. Po druhé světové válce započal proces dekolonizace. Indie získala nezávislost 1947, následována většinou asijských a afrických kolonií v 50. a 60. letech. Portugalské kolonie v Africe se osvobodily až v 70. letech. Poslední významnou kolonií zůstává Hongkong, vrácený Číně v roce 1997.

Koloniální správa a ekonomika

Systém koloniální správy se lišil podle mocnosti a typu kolonie. Osídlovací kolonie jako Austrálie nebo Kanada postupně získávaly samosprávu a status dominií. Exploatační kolonie v Africe a Asii byly spravovány nepřímou vládou prostřednictvím místních vládců pod evropskou kontrolou. Obchodní kolonie jako Singapur nebo Hongkong fungovaly jako svobodné přístavy. Plantážní kolonie v Karibiku závisely na otrocké práci pro produkci cukru a kávy.

Koloniální mincovnictví odráželo ekonomické a politické vztahy. Španělské kolonie razily reály s portrétem španělského krále a místními mincovními značkami. Britská východoindická společnost vydávala rupie kombinující mogulské tradice s britskými symboly. Francouzské kolonie používaly franky s alegorií republiky a tropickými motivy. Nizozemská východní Indie razila guldeny s erbem VOC. Tyto mince často obsahovaly více stříbra než evropské ekvivalenty kvůli nedůvěře místního obyvatelstva k papírovým penězům.

Ekonomický model kolonií založený na monokulturním hospodářství a vývozu surovin vytvářel strukturální závislost. Kolonie dodávaly bavlnu, kaučuk, kakao, zlato a diamanty výměnou za průmyslové výrobky z metropole. Infrastruktura - železnice, přístavy, silnice - byla budována primárně pro export, nikoliv pro rozvoj místní ekonomiky. Koloniální banky kontrolovaly úvěr a měnovou politiku. Tento systém zanechal trvalé ekonomické deformace přetrvávající i po získání nezávislosti.

Zajímavosti

• Španělské peso ražené v mexických a peruánských koloniích bylo tak rozšířené, že se stalo základem pro americký dolar
• Britská Východoindická společnost měla vlastní armádu čítající 260 000 mužů, větší než britská královská armáda
• Belgické Kongo bylo 76krát větší než Belgie a osobním majetkem krále, ne belgického státu, až do roku 1908
• Nizozemské koloniální dukáty ražené v Batávii byly oblíbené v Asii pro vyšší obsah zlata než evropské mince
• Macao bylo nejdéle trvající evropskou kolonií v Asii, pod portugalskou správou od 1557 do 1999
• Francouzská Indočína razila speciální obchodní piastry s váhou 27 gramů stříbra pro konkurenci mexickým reálům