Konstantin I. Veliký

Konstantin I. Veliký (272–337) byl římský císař vládnoucí v letech 306–337, který provedl zásadní měnovou reformu zavedením zlatého solidu. Jeho mincovní systém se stal základem byzantského a raně středověkého evropského mincovnictví a jeho ražby s křesťanskými symboly představují převratnou změnu v numismatické ikonografii.

Historie

Konstantin se narodil 27. února 272 v Naisu (dnešní Niš v Srbii) jako syn důstojníka Constantia Chlora a Heleny, později uctívané jako světice. Vyrůstal na dvoře císaře Diokleciána ve východní části říše, kde získal vojenské a administrativní vzdělání. Po otcově smrti 25. července 306 v britském Eboracu (York) byl vojsky provolán augustem, čímž začala jeho cesta k jednotné vládě nad celou říší.

Následujících šest let strávil Konstantin bojem o moc v rámci tetrarchie – systému čtyř spoluvládců zavedeného Diokleciánem. Klíčovým momentem byla bitva u Mulvijského mostu 28. října 312, kde porazil svého rivala Maxentia. Podle legendy před bitvou spatřil na nebi kříž s nápisem "In hoc signo vinces" (V tomto znamení zvítězíš), což ho vedlo k příklonu ke křesťanství.

Roku 313 vydal Konstantin společně s východním císařem Liciniem Edikt milánský, který legalizoval křesťanství a ukončil pronásledování křesťanů. Po definitivní porážce Licinia roku 324 se stal jediným vládcem římské říše. Téhož roku zahájil stavbu Konstantinopole (dnešní Istanbul) na místě starověkého Byzantia jako "Nového Říma" a křesťanského hlavního města.

Konstantin provedl rozsáhlé správní reformy. Reorganizoval provinciální správu, oddělil civilní a vojenskou moc, vytvořil nové dvorské úřady. Armádu rozdělil na mobilní polní vojska (comitatenses) a pohraniční jednotky (limitanei). Roku 325 svolal první ekumenický koncil v Niceji, který ustanovil základní křesťanské dogma a odsoudil ariánství jako herezi.

Ačkoli podporoval křesťanství, Konstantin se nechal pokřtít až na smrtelné posteli. Zachoval titul Pontifex Maximus (nejvyšší kněz pohanských kultů) a toleroval tradiční římské náboženství. Jeho vláda představovala postupný přechod od pohanského k křesťanskému impériu, což se odrazilo i v mincovní ikonografii.

Konstantin I. Veliký zemřel 22. května 337 v Nikomedii během příprav na tažení proti Persii. Říši rozdělil mezi své tři syny – Konstantina II., Constantia II. a Constanse. Jeho odkaz přetrval v byzantské říši, která se považovala za přímého pokračovatele jeho impéria až do pádu Konstantinopole roku 1453.

Konstantinova měnová reforma a mincovnictví

Roku 309 provedl Konstantin zásadní měnovou reformu zavedením zlatého solidu o váze 4,55 gramů čistého zlata (1/72 římské libry). Tato mince se stala nejstabilnější měnou pozdní antiky a raného středověku, razila se v nezměněné podobě přes 700 let. Solidus nahradil znehodnocený aureус a obnovil důvěru v římskou měnu.

Vedle solidu zavedl Konstantin stříbrnou siliquu (2,27 g) a bronzové nominály – follis a menší denominace. Stanovil pevný poměr: 1 solidus = 24 siliquae = 180 follеs. Tento trimetalický systém zajistil stabilitu měny a usnadnil obchod napříč rozsáhlou říší. Mincovny v Konstantinopoli, Antiochii, Alexandrii, Kartágu, Římě, Trevíru a dalších městech razily jednotné nominály s místním označením.

Převratnou změnou byla christianizace mincovní ikonografie. Od roku 315 se na mincích objevuje christogram (Chi-Rho), od roku 320 labarum (vojenská standarta s křesťanskými symboly). Legendární je solidus s nápisem SOLI INVICTO COMITI (Nepřemoženému Slunci, druhu), který postupně nahradily křesťanské nápisy jako GLORIA EXERCITVS (Sláva vojsku).

Konstantinovy portréty na mincích prošly vývojem od realistického zobrazení mladého císaře k idealizovanému obrazu s diadémem a nebeskými očima hledícími vzhůru. Po roce 325 se objevuje nimbus (svatozář), což bylo převzato z perské ikonografie a později se stalo standardem byzantských císařů.

Zajímavosti

• Konstantinův zlatý medailon z roku 326 o váze 9 solidů s portrétem císaře a jeho synů je nejdražší římskou mincí prodanou v aukci za 2,7 milionu dolarů
• První mince s christogramem byla vyražena v Siscii roku 315 a dnes má hodnotu přes 500 000 korun
• Konstantin nechal přerazit pohanské mince svých předchůdců křesťanskými symboly, čímž symbolicky vyjádřil triumf nového náboženství
• Byzantský solidus zvaný bezant nebo nomisma byl akceptován od Británie po Indii jako mezinárodní měna středověku