Lisabon

Lisabon je hlavní město Portugalska a historické sídlo portugalské královské mincovny (Casa da Moeda), která od středověku razila portugalské realy, zlaté cruzados a escudos. Lisabonská mincovna hrála klíčovou roli v období zámořských objevů, kdy zpracovávala zlato z Afriky a Brazílie, a její mince se staly platidlem globálního námořního obchodu.

Historie

První mincovna v Lisabonu byla založena králem Dinisem I. kolem roku 1290, ale pravidelná ražba začala až za Fernanda I. (1367-1383), který centralizoval portugalské mincovnictví. První lisabonské mince byly stříbrné reais a zlaté dobras s královským erbem a křížem Kristova řádu. Mincovna původně sídlila v královském paláci Paço da Ribeira u řeky Tejo.

Zlatý věk nastal v 15.-16. století během portugalských zámořských objevů. Jindřich Mořeplavec a následní králové financovali expedice zisky z afrického zlata. V roce 1457 začal král Alfons V. razit první evropské zlaté mince z čistě afrického zlata – cruzados s křížem symbolizujícím křížové výpravy proti maurům. Po objevení Brazílie (1500) a jejích zlatých nalezišť se Lisabon stal evropským centrem zpracování zlata.

Za vlády Manuela I. (1495-1521) dosáhla mincovna vrcholu. Razily se masivní zlaté portugueses – největší zlaté mince své doby o váze 10 cruzados. Symbol armilární sféry na mincích představoval portugalské námořní navigační umění. João III. (1521-1557) zavedl systematickou ražbu mincí pro kolonie – Indii, Afriku a Brazílii. Lisabonská značka L se stala známkou kvality po celém světě.

V roce 1640 po obnovení nezávislosti na Španělsku prošla mincovna reorganizací. Dynastie Bragança modernizovala výrobu a začala razit mince s charakteristickým portugalským štítem. Největší rozmach přišel za Jana V. (1706-1750), kdy proudilo do Lisabonu brazilské zlato. Vznikaly nádherné dobras a meias peças (poloviční kusy) s barokními portréty. V roce 1722 vyrazila mincovna největší portugalskou zlatou minci – dobrão o váze 20 000 reisů (53 gramů zlata).

Zemětřesení v roce 1755 zničilo mincovnu i s velkými zásobami zlata. Markýz Pombal nechal postavit novou budovu v čtvrti Santa Clara, která funguje dodnes. Mincovna byla vybavena nejmodernějšími stroji z Anglie. V 19. století po ztrátě Brazílie (1822) klesal význam Lisabonu jako centra zpracování zlata. Mincovna přešla na domácí zdroje a razila mince nižší hodnoty.

Republikánská éra od 1910 přinesla novou měnu – escudo rozdělené na 100 centavos. Lisabonská mincovna razila všechny portugalské mince včetně koloniálních pro Angolu, Mosambik a další území. Za Salazarova režimu (1932-1974) produkovala propagandistické mince s hesly Nového státu. Po Karafiátové revoluci 1974 začala demokratická éra.

Od zavedení eura v roce 2002 razí INCM (Imprensa Nacional-Casa da Moeda) portugalské euromince. Moderní mincovna v Lisabonu patří k technologicky nejvyspělejším v Evropě. Kromě mincí vyrábí pasy, bankovky a zabezpečené dokumenty. Specializuje se na sběratelské mince vysoké kvality včetně série věnované portugalským objevitelům a památkám UNESCO.

Charakteristické ražby a symbolika

Lisabonské mince nesly portugalskou symboliku – královský štít s pěti menšími štítky (quinas), armilární sféru symbolizující námořní objevy, kříž Kristova řádu. Na koloniálních mincích dominovala korunovaná sféra nad glóbem. Mincovní značka L nebo celé LISBONA identifikovaly lisabonskou ražbu. Moderní euromince zobrazují královské pečeti a portugalský erb.

Technologicky byla lisabonská mincovna inovativní zejména v zpracování exotických kovů. Jako první v Evropě razila mince z guinejského zlata, brazilského zlata různé ryzosti a později z platiny. Od 18. století používala balancíry, od 1850 parní stroje. INCM dnes využívá laserové technologie, mikrogravírování a bimetalické konstrukce.

Mezi nejvzácnější lisabonské ražby patří první cruzados Alfonse V., manuelské portugueses, janovské dobras ze zlata, pombalovské peças po zemětřesení, republikánské zlaté 5 escudos 1920 a moderní zlaté Navegadores (Mořeplavci). Světoznámé jsou portugalské pamětní 2 euro mince.

Zajímavosti

• Lisabonská mincovna vyrazila v roce 1720 nejtěžší zlatou minci své doby – dobrão vážící 106 gramů pro krále Jana V.
• Při zemětřesení 1755 se roztavilo tolik zlata v mincovně, že zlatá řeka tekla do Teja – dodnes se hledají zlaté slitky
• Portugalské „půlené mince" z 19. století se fyzicky řezaly napůl – každá polovina platila polovinu nominální hodnoty
• INCM vyrobila v roce 2008 první minci s vůní – stříbrné euro vonící po moři k výročí námořních objevů
• V trezorech Casa da Moeda je uložen „Tesouro Numismático" – kompletní sbírka portugalských mincí od roku 1128