Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský (1806–1877) byl velkovévoda Hesenska a při Rýně, který vládl v letech 1848–1877. Jeho éra vede od revoluce roku 1848 přes porážku v prusko-rakouské válce 1866 ke vzniku Německého císařství. Jeho portrét nesou guldeny i první říšské marky Hesenska.
| Narození | 9. června 1806, Darmstadt |
|---|---|
| Úmrtí | 13. června 1877, Seeheim |
| Vláda | Velkovévoda Hesenska a při Rýně, 1848–1877 |
| Rodina | Syn velkovévody Ludvíka II., nástupce synovec Ludvík IV. |
| Manželky | Matylda Karolína Bavorská (1833), Magdalena Appelová (1868, morganatický sňatek) |
| Německé sjednocení | Hesensko součástí Německého císařství od roku 1871 |
| Starší měna | Guldenové nominály, například gulden z roku 1848 |
| Říšské mince | Například stříbrná dvoumarka z roku 1876, mincovna Darmstadt, značka H |
Historie
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský se narodil v Darmstadtu jako nejstarší syn velkovévody Ludvíka II. Hesenského a Vilemíny Bádenské. Jako dědic prošel vojenskou přípravou a dva roky studoval na univerzitě v Lipsku; od roku 1827 podnikal studijní cesty do Francie, Anglie, Rakouska, Itálie a Belgie.
Roku 1833 se v Mnichově oženil s Matyldou Karolínou Bavorskou, dcerou bavorského krále Ludvíka I. Manželství zůstalo bezdětné. Zlomem se stala revoluce roku 1848. Otec se fakticky vzdal vlády a Ludvík byl 5. března 1848 jmenován spoluvládcem; po otcově brzké smrti se stal velkovévodou. Propustil dosavadního ministra Karla du Thila a do čela vlády povolal liberála Heinricha von Gagerna. Liberální kruhy si od něj slibovaly změny, sám však byl konzervativního smýšlení.
Od roku 1850 vedl hesenskou politiku ministr Reinhard von Dalwigk a obrátil ji reakčním směrem. V prusko-rakouské válce roku 1866 stálo Hesensko na straně Německého spolku a Rakouska a prohrálo. Prusku muselo postoupit mimo jiné Hesensko-Homburk, takzvaný Hesenský Hinterland a Rödelheim a se svou severní provincií Horní Hesensko vstoupit do Severoněmeckého spolku, čímž se jeho vazba na Prusko stala realitou.
Po roce 1871 se Hesensko stalo součástí Německého císařství; vyhlášení císařství ve Versailles se Ludvík nezúčastnil. Pod Bismarckovým tlakem propustil téhož roku ministra Dalwigka. Po smrti první manželky (1862) uzavřel roku 1868 morganatický sňatek s tanečnicí Magdalenou Appelovou, stáhl se do soukromí na zámku v Seeheimu a většinu povinností převzal jeho synovec a určený nástupce Ludvík IV. Ludvík III. zemřel v Seeheimu 13. června 1877.
Panovník na mincích
Před zavedením marky platila v Hesensku jihoněmecká guldenová měna. Za Ludvíka III. se razily krejcary i stříbrné guldeny a dvouguldeny; běžný gulden s jeho portrétem a opisem LUDWIG III GROSHERZOG VON HESSEN vycházel v letech 1848–1856.
Po zavedení marky nesly jeho portrét i hesenské říšské mince z mincovny v Darmstadtu se značkou H, například zlatá dvacetimarka z roku 1873 nebo stříbrná dvoumarka z let 1876–1877 (11,111 g, ryzost 900/1000), na jejímž rubu je říšská orlice a opis DEUTSCHES REICH.
