Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský

Portrét velkovévody Ludvíka III. Hesensko-DarmstadtskéhoLudvík III. Hesensko-Darmstadtský (1806–1877) byl velkovévoda Hesenska a při Rýně, který vládl v letech 1848–1877. Jeho éra vede od revoluce roku 1848 přes porážku v prusko-rakouské válce 1866 ke vzniku Německého císařství. Jeho portrét nesou guldeny i první říšské marky Hesenska.

Narození 9. června 1806, Darmstadt
Úmrtí 13. června 1877, Seeheim
Vláda Velkovévoda Hesenska a při Rýně, 1848–1877
Rodina Syn velkovévody Ludvíka II., nástupce synovec Ludvík IV.
Manželky Matylda Karolína Bavorská (1833), Magdalena Appelová (1868, morganatický sňatek)
Německé sjednocení Hesensko součástí Německého císařství od roku 1871
Starší měna Guldenové nominály, například gulden z roku 1848
Říšské mince Například stříbrná dvoumarka z roku 1876, mincovna Darmstadt, značka H

Historie

Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský se narodil v Darmstadtu jako nejstarší syn velkovévody Ludvíka II. Hesenského a Vilemíny Bádenské. Jako dědic prošel vojenskou přípravou a dva roky studoval na univerzitě v Lipsku; od roku 1827 podnikal studijní cesty do Francie, Anglie, Rakouska, Itálie a Belgie.

Roku 1833 se v Mnichově oženil s Matyldou Karolínou Bavorskou, dcerou bavorského krále Ludvíka I. Manželství zůstalo bezdětné. Zlomem se stala revoluce roku 1848. Otec se fakticky vzdal vlády a Ludvík byl 5. března 1848 jmenován spoluvládcem; po otcově brzké smrti se stal velkovévodou. Propustil dosavadního ministra Karla du Thila a do čela vlády povolal liberála Heinricha von Gagerna. Liberální kruhy si od něj slibovaly změny, sám však byl konzervativního smýšlení.

Od roku 1850 vedl hesenskou politiku ministr Reinhard von Dalwigk a obrátil ji reakčním směrem. V prusko-rakouské válce roku 1866 stálo Hesensko na straně Německého spolku a Rakouska a prohrálo. Prusku muselo postoupit mimo jiné Hesensko-Homburk, takzvaný Hesenský Hinterland a Rödelheim a se svou severní provincií Horní Hesensko vstoupit do Severoněmeckého spolku, čímž se jeho vazba na Prusko stala realitou.

Po roce 1871 se Hesensko stalo součástí Německého císařství; vyhlášení císařství ve Versailles se Ludvík nezúčastnil. Pod Bismarckovým tlakem propustil téhož roku ministra Dalwigka. Po smrti první manželky (1862) uzavřel roku 1868 morganatický sňatek s tanečnicí Magdalenou Appelovou, stáhl se do soukromí na zámku v Seeheimu a většinu povinností převzal jeho synovec a určený nástupce Ludvík IV. Ludvík III. zemřel v Seeheimu 13. června 1877.

Panovník na mincích

Před zavedením marky platila v Hesensku jihoněmecká guldenová měna. Za Ludvíka III. se razily krejcary i stříbrné guldeny a dvouguldeny; běžný gulden s jeho portrétem a opisem LUDWIG III GROSHERZOG VON HESSEN vycházel v letech 1848–1856.

Po zavedení marky nesly jeho portrét i hesenské říšské mince z mincovny v Darmstadtu se značkou H, například zlatá dvacetimarka z roku 1873 nebo stříbrná dvoumarka z let 1876–1877 (11,111 g, ryzost 900/1000), na jejímž rubu je říšská orlice a opis DEUTSCHES REICH.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet