Severoněmecký spolek
Severoněmecký spolek byl stát roku 1867 z 22 německých zemí severně od Mohanu pod vedením Pruska. Měl ústavu, spolkovou radu, říšský sněm a armádu; prezidentem byl pruský král a kancléřem Otto von Bismarck. Po připojení jihoněmeckých států se od ledna 1871 jeho instituce proměnily v Německou říši.
Historie
Prusko a Rakousko soupeřily o vedení Německého spolku založeného roku 1815. Válka roku 1866 skončila pruským vítězstvím u Hradce Králové a Pražský mír rozpustil starý spolek. Prusko anektovalo několik severoněmeckých států a s dalšími uzavřelo vojenské a politické dohody.
Severoněmecký spolek vznikl nejprve jako vojenská aliance a ústavou z roku 1867 jako federální stát. Zahrnoval 22 monarchií a svobodných měst severně od Mohanu. Rakousko zůstalo mimo a jižní Bavorsko, Württembersko, Bádensko a část Hesenska si zachovaly vlastní státnost.
Pruský král vykonával spolkové prezidium, jmenoval kancléře a velel ozbrojeným silám. Bundesrat zastupoval vlády členských zemí a Reichstag byl volen všeobecným rovným mužským hlasovacím právem. Kancléř nebyl odpovědný parlamentní většině, což spojovalo moderní volby s monarchickou exekutivou.
Spolek sjednocoval vojsko, poštu, obchodní a právní rámec. Navazoval na Německý celní spolek, ale ne všechny celní instituce byly totožné s politickým státem. Jednotné hospodářské prostředí podporovalo průmysl a železnice, zároveň posilovalo pruskou převahu.
Měnové poměry ještě zahrnovaly tolary, zlatníky a různé dílčí jednotky. Spolkové zákony připravovaly harmonizaci, ale jednotná zlatá marka Německé říše vznikla až zákony z let 1871 a 1873. Mince z let 1867–1870 proto zůstávají emisemi jednotlivých členských států.
Francouzsko-pruská válka roku 1870 aktivovala vojenské smlouvy s jižními státy. Ty vstoupily do rozšířené federace a 1. ledna 1871 nabyla účinnosti nová ústavní podoba. Vyhlášení císaře ve Versailles bylo symbolickým aktem; právní přeměna probíhala prostřednictvím smluv a ústavy.
Ústava spolku, členské země a jejich mince
Mince se znakem Pruska, Saska nebo jiného člena není federální ražbou jen proto, že vznikla po roce 1867. Emitentem zůstával členský stát a opis i mincovní značka se určují podle jeho práva. Společná marka přišla až v Německé říši.
Mapa musí odlišit členy spolku, pruské anexe roku 1866 a jihoněmecké státy spojené pouze smlouvami. Hesensko mělo zvláštní postavení, protože do spolku patřila jeho území severně od Mohanu.
Reichstag Severoněmeckého spolku se nesmí automaticky ztotožnit s pozdějším parlamentem Výmarské republiky. Název pokračoval, ale pravomoci, volební prostředí a odpovědnost vlády se v různých ústavách lišily.
