Maďarsko

Maďarsko je středoevropský stát s tisíciletou tradicí vlastního mincovnictví od prvních arpádovských denárů přes zlaté forinty až po současné mince. Maďarské mincovnictví, které přežilo období osmanské nadvlády, habsburské monarchie i komunistický režim, představuje jedinečnou kapitolu evropské numismatiky s charakteristickými motivy svaté koruny, Košutova znaku a národních symbolů.

Historie

Maďarské mincovnictví začalo za vlády prvního křesťanského krále Štěpána I. Svatého kolem roku 1000, kdy byly raženy první stříbrné denáry podle západoevropského vzoru. Tyto mince nesly křesťanské symboly a latinské nápisy, což symbolizovalo začlenění Maďarska do křesťanské Evropy. Za Arpádovců byly denáry pravidelně obnovovány, což přinášelo panovníkům značné zisky. Ve 14. století Karel Robert z Anjou zavedl kvalitní zlaté forinty podle florentského vzoru.

Zlatý forint se stal jednou z nejstabilnějších měn středověké Evropy díky bohatým zlatým dolům v dnešním Slovensku. Matyáš Korvín v 15. století razil reprezentativní zlaté a stříbrné mince vysoké umělecké kvality. Po bitvě u Moháče v roce 1526 bylo Maďarsko rozděleno - střední část ovládli Osmané, západ Habsburkové a východ se stal Sedmihradským knížectvím. Každá část měla vlastní mincovnictví, což vedlo k měnové roztříštěnosti.

Po vyhnání Turků koncem 17. století bylo Maďarsko začleněno do habsburské monarchie. Mincovny v Kremnici a Budíně razily mince podle rakouského systému, ale s uherským znakem. Během Rákócziho povstání (1703-1711) byly raženy povstalecké mince s heslem "Pro Libertate". V roce 1754 zavedla Marie Terezie konvenční měnu, která sjednotila mincovní systém monarchie. Její tolar se symbolem M.T. se stal nejrozšířenější mincí své doby.

Rakousko-uherské vyrovnání v roce 1867 přineslo částečnou autonomii maďarského mincovnictví. Vznikla budapešťská mincovna označená KB (Körmöcbánya/Kremnica). Po první světové válce a rozpadu monarchie vyhlásilo Maďarsko nezávislost. Hyperinflace začátku 20. let vedla k zavedení pengő v roce 1927. Druhá světová válka přinesla další inflaci, po válce mělo Maďarsko nejhorší hyperinflaci v historii - v roce 1946 byl vydán bankovní bilet 100 milionů biliard pengő.

V roce 1946 byl zaveden forint, který se stal základem komunistického měnového systému. Mince nesly Kossuthův znak bez koruny a socialistické symboly. Po revoluci 1956 byly motivy upraveny, ale základní design zůstal. Změna režimu v roce 1989 přinesla návrat svaté koruny na mince a postupnou modernizaci designu. Maďarsko si zachovalo forint i po vstupu do EU v roce 2004.

Současné maďarské mince v hodnotách 5, 10, 20, 50, 100 a 200 forintů nesou národní symboly - erb se svatou korunou, Řetězový most, parlament, Kossuthův znak. Pamětní mince představují bohatou maďarskou historii, kulturu a přírodu. Budapešťská mincovna patří mezi technologicky nejvyspělejší v Evropě a razí mince i pro jiné země.

Svatoštěpánská koruna a národní symboly

Svatá koruna, nejdůležitější symbol Maďarska, se objevuje na mincích od středověku. Charakteristická nakloněným křížem představuje kontinuitu maďarské státnosti. Na současných mincích je koruna součástí státního znaku. Její zobrazení bylo zakázáno během komunistického režimu (1949-1989), kdy byla nahrazena rudou hvězdou nebo klasem obilí. Návrat koruny na mince v roce 1990 symbolizoval obnovení národní suverenity.

Maďarský státní znak zobrazuje štít se sedmi červenými a stříbrnými pruhy, patriarchálním křížem na třech kopcích a svatou korunou nahoře. Pruhy symbolizují Arpádovce, dvojitý kříž křesťanství, tři kopce představují hory Tátra, Fátra a Mátra. Kossuthův znak bez koruny se používal během republik a lidově demokratického režimu.

Národní motivy zahrnují významné památky a osobnosti. Řetězový most přes Dunaj symbolizuje spojení Budína a Pešti. Budínský hrad a parlament představují politickou moc. Ferenc Liszt, Béla Bartók, Sándor Petőfi a další osobnosti kultury se objevují na pamětních mincích. Tulipán, národní květina, husaři, čikóš a guláš představují lidové tradice. Tokajské víno, salám Pick a paprika symbolizují gastronomii.

Zajímavosti

• Maďarský zlatý forint ze 14. století byl první masově ražená zlatá mince v Evropě od pádu Říma
• Během hyperinflace 1946 byla cena denního nákupu 1 miliarda biliard pengő
• Marie Terezie nikdy nebyla korunována svatou korunou, protože ženy nemohly být maďarskými králi
• Komunisté v roce 1949 odstranili korunu z mincí, ale zapomněli ji odstranit z bankovek
• Maďarská dvousetforintová mince je jediná běžně oběžná evropská mince této hodnoty
• Svatá koruna má nakloněný kříž údajně od doby, kdy byla ukryta v truhle a víko ji poškodilo