Matyáš Korvín

Matyáš Korvín (Matyáš I. Hunyadi) (1443-1490) byl uherský král vládnoucí v letech 1458-1490, který jako jeden z nejmocnějších evropských panovníků své doby ovládl značnou část českých zemí včetně Moravy a Slezska. Jeho vláda znamenala zásadní reformy mincovnictví včetně zavedení nových nominálů a zlepšení kvality ražeb, přičemž jako první uherský panovník razil reprezentativní zlaté a stříbrné portétní mince podle italského vzoru.

Historie

Matyáš Korvín, narozený jako Matyáš Hunyadi 23. února 1443 v Kluži, byl synem slavného uherského vojevůdce Jana Hunyadiho, vítěze nad Turky u Bělehradu. Po popravě svého staršího bratra Ladislava byl jako patnáctiletý v lednu 1458 zvolen uherským králem díky podpoře středních šlechticů, kteří v něm viděli protiváhu magnátům. Mladý král musel nejprve konsolidovat svou moc proti vnitřní opozici a císaři Fridrichu III., který si nárokoval uherskou korunu. Teprve roku 1464 po zaplacení 80 000 zlatých dukátů získal od Fridricha svatoštěpánskou korunu, symbol legitimní vlády v Uhrách.

Matyášova expanze do českých zemí začala po smrti českého krále Jiřího z Poděbrad roku 1471. Přestože české stavy zvolily králem Vladislava Jagellonského, katolická Morava, Slezsko a Lužice uznaly Matyáše, který se opíral o papežskou podporu proti husitským Čechám. Matyáš obsadil Brno, Olomouc a většinu moravských měst, kde zavedl svou administrativu. Válka o českou korunu trvala až do Olomouckého míru z roku 1479, který potvrdil rozdělení zemí Koruny české - Vladislav si ponechal Čechy, zatímco Matyáš získal Moravu, Slezsko a obě Lužice s titulem král český, který směl používat pouze mimo České království.

Z Moravy učinil Matyáš Korvín základnu pro další expanzi proti Habsburkům. Roku 1477 zahájil válku proti císaři Fridrichu III., který podporoval uherské povstalce. Matyášova Černá legie, první stálá žoldnéřská armáda ve střední Evropě čítající až 30 000 mužů, postupně dobyla Dolní Rakousy, Štýrsko a Korutany. V roce 1485 Matyáš triumfálně vstoupil do Vídně, kterou učinil svou rezidencí a faktickým hlavním městem své říše. Z vídeňského hradu vládl državám sahajícím od Polska po Jadran a od Čech po Sedmihradsko. Kontroloval území s 4 miliony obyvatel a ročními příjmy přes milion zlatých, což ho řadilo mezi nejmocnější evropské panovníky.

Matyáš Korvín byl renesančním panovníkem v plném smyslu - mecenášem umění, zakladatelem Corvina, jedné z největších knihoven své doby s 2500 svazky, a podporovatelem humanistů. Do Budy pozval italské architekty, kteří přestavěli královský hrad v renesančním stylu jako první severně od Alp. Jeho dvůr navštěvovali učenci jako Antonio Bonfini nebo Marsilio Ficino. V Brně a Olomouci podporoval rozvoj městské správy a obchodu, udělil nová privilegia a podporoval řemeslnickou výrobu. Zavedl jednotný daňový systém a reformoval soudnictví kodifikací uherského práva v díle Decretum Maius.

Matyášova správa moravských zemí byla efektivní, ale tvrdá. Zavedl přímé daně vybírané královskými úředníky, což přineslo do královské pokladny 180 000 zlatých ročně jen z Moravy a Slezska. Města jako Brno a Olomouc musela platit vysoké kontribuce na vydržování Černé legie. Na druhou stranu Matyáš chránil městský obchod, potlačil loupeživé rytířstvo a zajistil bezpečnost obchodních cest. Jeho vláda na Moravě představovala období hospodářského růstu, ale také germanizace správy a oslabení českého živlu. Po Matyášově náhlé smrti 6. dubna 1490 ve Vídni se jeho říše rychle rozpadla - české země se vrátily pod vládu Vladislava Jagellonského a Rakousko získali zpět Habsburkové.

Mincovnictví a hospodářské reformy

Matyáš Korvín provedl zásadní reformu uherského mincovnictví, která ovlivnila i ražby na Moravě. Roku 1467 zavedl nový stříbrný denár s vyšším obsahem stříbra než za jeho předchůdců, což stabilizovalo měnu. V Kremnici, hlavní uherské mincovně, začal razit kvalitní zlaté dukáty s vlastním portrétem podle vzoru italských renesančních mincí. Byl prvním uherským králem, jehož mince nesly realistickou podobiznu místo stylizovaného vyobrazení. Matyášovy zlaté forinty s nápisem MATHIAS REX HUNGARIAE patřily k nejkvalitnějším evropským ražbám své doby.

Na Moravě zřídil Matyáš Korvín mincovnu v Brně, která razila stříbrné groše s moravskou orlicí a uhersko-českým znakem. Tyto mince s nápisem MATHIAS DEI GRATIA REX BOHEMIAE dokumentují jeho nárok na český trůn. Zavedl jednotný mincovní systém pro všechny své země s pevným kursem mezi zlatými a stříbrnými nominály. Jeho mincovní reforma zahrnovala přísnou kontrolu ryzosti a váhy mincí, tvrdé tresty za padělání a falšování mincí. Kvalita Matyášových ražeb byla tak vysoká, že jeho dukáty byly přijímány po celé Evropě jako mezinárodní platidlo. Celkově nechal vyrazit přes 2 miliony zlatých dukátů, které financovaly jeho rozsáhlé vojenské kampaně a kulturní projekty.

Zajímavosti

• Matyáš Korvín utrácel ročně 500 000 zlatých dukátů za vydržování Černé legie, což byla částka rovnající se ročním příjmům francouzského krále.
• Jeho knihovna Corvina byla po vatikánské druhá největší v Evropě a obsahovala rukopisy v hodnotě přes 1 milion zlatých dukátů.
• Matyáš hovořil plynně latinsky, německy, česky, italsky a částečně řecky, což mu umožňovalo jednat s diplomaty bez tlumočníků.
• Legenda praví, že Matyáš často cestoval v přestrojení mezi lidem, aby zjistil pravdu o korupci svých úředníků, což inspirovalo mnoho lidových příběhů o spravedlivém králi Matyášovi.