Mincovna Bayreuth
Mincovna Bayreuth razila mince Bayreuthského knížectví, franského státu Hohenzollernů. Nejznámější jsou ražby markraběte Fridricha z let 1735–1763, zejména dvacetikrejcary s nápisem SECHZIG EINE FEINE MARCK – šedesát kusů na hřivnu ryzího stříbra – a jménem města BAYREUTH na rubu.
| Země | Bayreuthské knížectví (Braniborsko-bayreuthské markrabství) |
|---|---|
| Panovník typických ražeb | markrabě Fridrich, vládl 1735–1763 |
| Mincmistr | Christoph Lorenz Ruckdeschel, značka C·L·R, v úřadu 1742–1765 |
| Mincovní stopa dvacetikrejcaru | 60 kusů na hřivnu ryzího stříbra |
Historie
Bayreuthské knížectví existovalo v letech 1398–1791 jako bezprostřední území Svaté říše římské a vládla v něm franská větev Hohenzollernů. Ti užívali braniborský markraběcí titul, protože norimberský purkrabí Fridrich VI. se roku 1415 stal braniborským markrabětem. Rezidenci přenesl z Plassenburgu nad Kulmbachem do Bayreuthu roku 1603 markrabě Kristián.
Největší rozkvět zažilo město za markraběcího páru Fridricha a Vilemíny Pruské, oblíbené sestry Fridricha II. Velikého, v letech 1735–1763. Vznikla tehdy Markraběcí opera (1744–1748), jedno z nejbohatěji zdobených barokních divadel, nový zámek a přestavba Ermitáže. Fridrichova akademie z roku 1742 byla roku 1743 povýšena na univerzitu a ještě téhož roku přeložena do Erlangenu, kde působí dodnes. Za válek svého švagra udržel Fridrich knížectví mimo boje.
Po Fridrichově smrti 26. února 1763 nastoupil markrabě Fridrich Kristián, za něhož dvůr upadl do finanční tísně. Roku 1769 zdědil Bayreuth ansbašský markrabě Karel Alexandr, který obě franská knížectví roku 1791 prodal pruskému králi Fridrichu Vilémovi II.
Dvacetikrejcary markraběte Fridricha
Dvacetikrejcar markraběte Fridricha nese na líci jeho portrét hledící vpravo ve vavřínovém věnci a opis FRIDERICVS M. B. DUX BORVS. ET SIL. Na rubu je hodnota 20, letopočet, jméno mincovny BAYREUTH a nápis SECHZIG EINE FEINE MARCK, tedy „šedesát (kusů) na jednu hřivnu ryzího stříbra“. Mincovní stopa tak byla uvedena přímo na minci.
Na ražbách stojí značka C·L·R mincmistra Christopha Lorenze Ruckdeschela; razidla bayreuthského tolaru z roku 1760 vyryl Johann Leonard Oexlein. Po markraběti zůstal i pamětní dvacetikrejcar z roku 1763, připomínající jeho smrt v 28. roce vlády. Ruckdeschelovu značku nesou ještě dvacetikrejcary Fridricha Kristiána z let 1763–1765; v letech 1765–1766 vedl bayreuthskou mincovnu Johann Christian Eberhard.