Mincovna Graz

Mince z mincovny GrazMincovna Graz ve Štýrském Hradci, kterou otevřeli Babenberkové, razila mince pro Štýrsko a vnitřní Rakousy od 13. století do roku 1772. Gražské feniky uvádějí listiny od roku 1232. Arcivévoda Karel II. Štýrský mincovnu roku 1574 znovu otevřel a razil v ní proslulé panterové tolary se štýrským znakem.

Poloha Štýrský Hradec (Graz), Štýrsko, Rakousko
Gražské feniky v listinách od roku 1232
Mincmistr v 15. století Balthasar Eggenberger, mincmistr Fridricha III.
Tolarová měna od vlády Ferdinanda I. (1521–1564)
Obnovení provozu 1574, arcivévoda Karel II. Štýrský
Štýrští arcivévodové Karel II. (1564–1590), Ferdinand (1590–1637, pozdější císař Ferdinand II.)
Mincovní značky G (do 1770), D (do 1772)
Konec provozu ražba ukončena 1772, mincovna rozpuštěna 1777

Historie

Mincovnu ve Štýrském Hradci otevřeli Babenberkové, kteří od roku 1192 vládli vedle Rakouska i Štýrsku. Gražské feniky se v listinách objevují od roku 1232. Od roku 1409, za vévody Arnošta Železného, se tu razilo podle šrotu a zrna vídeňských feniků a gražské feniky jako samostatný druh mince zanikly.

Za Fridricha III. Habsburského vedl ražbu ve Štýrském Hradci, ve Svatém Vítu v Korutanech a v Lublani mincmistr Balthasar Eggenberger. Z jeho mincoven pocházela i část znehodnocených feniků, takzvaných Schinderlinge, jejichž záplava skončila měnovým rozvratem roku 1460.

Při dělení habsburských zemí roku 1564 připadly vnitřní Rakousy – Štýrsko, Korutany, Kraňsko a Gorice – arcivévodovi Karlovi II. Štýrskému, který vládl ze Štýrského Hradce. Ten dal roku 1574 mincovnu znovu otevřít. Jeho syn Ferdinand vládl vnitřním Rakousům od roku 1590 a roku 1619 se stal císařem Ferdinandem II. Štýrským. Hrabě Zikmund Ludvík z Dietrichsteina, který roku 1637 získal mincovní právo, tu razil vlastní zlaté a stříbrné mince; v téže mincovně razili i další členové rodu.

Z císařských ražeb pocházejí z Grazu například dukát Ferdinanda III. z roku 1652 a dvoudukát Karla VI. z roku 1715. Ražba skončila roku 1772 a mincovna byla roku 1777 definitivně rozpuštěna.

Panterové tolary a mincovní značky

Panterový tolar arcivévody Karla II. nese na líci jeho portrét v brnění a na rubu štýrský znak, pantera chrlícího plameny. Panter je bájné zvíře, které se podle starokřesťanského bestiáře Physiologus vyznačovalo vonným dechem; plameny z tlamy ho znázorňují.

V 18. století se gražské ražby poznají podle značek. Mince císaře Františka I. Štěpána nesou u orla dvojpísmeno G-R, měď od roku 1760 písmeno G a mince z let 1765–1772 iniciály mincmistra a vardajna: I.–K. (Paul Anton Juli a Johann Adam Kollmann) a C.G.–A.K. (Carl von Geramb a Kollmann). Písmeno G ale na zlatě a stříbru od roku 1766 značí také Nagybányu a v letech 1764–1765 Günzburg, písmeno D na počátku 19. století Salcburk. O mincovně proto rozhoduje letopočet a typ mince.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet