Mincovna Graz
Mincovna Graz ve Štýrském Hradci, kterou otevřeli Babenberkové, razila mince pro Štýrsko a vnitřní Rakousy od 13. století do roku 1772. Gražské feniky uvádějí listiny od roku 1232. Arcivévoda Karel II. Štýrský mincovnu roku 1574 znovu otevřel a razil v ní proslulé panterové tolary se štýrským znakem.
| Poloha | Štýrský Hradec (Graz), Štýrsko, Rakousko |
|---|---|
| Gražské feniky v listinách | od roku 1232 |
| Mincmistr v 15. století | Balthasar Eggenberger, mincmistr Fridricha III. |
| Tolarová měna | od vlády Ferdinanda I. (1521–1564) |
| Obnovení provozu | 1574, arcivévoda Karel II. Štýrský |
| Štýrští arcivévodové | Karel II. (1564–1590), Ferdinand (1590–1637, pozdější císař Ferdinand II.) |
| Mincovní značky | G (do 1770), D (do 1772) |
| Konec provozu | ražba ukončena 1772, mincovna rozpuštěna 1777 |
Historie
Mincovnu ve Štýrském Hradci otevřeli Babenberkové, kteří od roku 1192 vládli vedle Rakouska i Štýrsku. Gražské feniky se v listinách objevují od roku 1232. Od roku 1409, za vévody Arnošta Železného, se tu razilo podle šrotu a zrna vídeňských feniků a gražské feniky jako samostatný druh mince zanikly.
Za Fridricha III. Habsburského vedl ražbu ve Štýrském Hradci, ve Svatém Vítu v Korutanech a v Lublani mincmistr Balthasar Eggenberger. Z jeho mincoven pocházela i část znehodnocených feniků, takzvaných Schinderlinge, jejichž záplava skončila měnovým rozvratem roku 1460.
Při dělení habsburských zemí roku 1564 připadly vnitřní Rakousy – Štýrsko, Korutany, Kraňsko a Gorice – arcivévodovi Karlovi II. Štýrskému, který vládl ze Štýrského Hradce. Ten dal roku 1574 mincovnu znovu otevřít. Jeho syn Ferdinand vládl vnitřním Rakousům od roku 1590 a roku 1619 se stal císařem Ferdinandem II. Štýrským. Hrabě Zikmund Ludvík z Dietrichsteina, který roku 1637 získal mincovní právo, tu razil vlastní zlaté a stříbrné mince; v téže mincovně razili i další členové rodu.
Z císařských ražeb pocházejí z Grazu například dukát Ferdinanda III. z roku 1652 a dvoudukát Karla VI. z roku 1715. Ražba skončila roku 1772 a mincovna byla roku 1777 definitivně rozpuštěna.
Panterové tolary a mincovní značky
Panterový tolar arcivévody Karla II. nese na líci jeho portrét v brnění a na rubu štýrský znak, pantera chrlícího plameny. Panter je bájné zvíře, které se podle starokřesťanského bestiáře Physiologus vyznačovalo vonným dechem; plameny z tlamy ho znázorňují.
V 18. století se gražské ražby poznají podle značek. Mince císaře Františka I. Štěpána nesou u orla dvojpísmeno G-R, měď od roku 1760 písmeno G a mince z let 1765–1772 iniciály mincmistra a vardajna: I.–K. (Paul Anton Juli a Johann Adam Kollmann) a C.G.–A.K. (Carl von Geramb a Kollmann). Písmeno G ale na zlatě a stříbru od roku 1766 značí také Nagybányu a v letech 1764–1765 Günzburg, písmeno D na počátku 19. století Salcburk. O mincovně proto rozhoduje letopočet a typ mince.
