Mincovna Zweibrücken

Průčelí vévodského zámku ve Zweibrückenu

Mincovna Zweibrücken byla vévodská mincovna Falcka-Zweibrückenska, wittelsbašského knížectví se sídlem ve Zweibrückenu v dnešním Porýní-Falci. Ražba sem byla přenesena roku 1584 a mincmistři jsou tu doloženi do 20. let 17. století, potom znovu od roku 1754; za Kristiána IV. razila konvenční tolary.

Poloha Zweibrücken, Porýní-Falc, Německo; francouzsky Deux-Ponts
Mincovní pán vévodové Falcka-Zweibrückenska z rodu Wittelsbachů
Přenesení ražby do Zweibrückenu 1584, nová budova mincovny
Mincmistři v 16. a 17. století Peter Arnburger 1584–1589, Johann Ludwig Eichelstein 1585–1605, Johann Philipp May 1612–1621, Johann Heinrich Taglang 1621–1626
Mincmistři v 18. století Eberhard Gregorius Fleischhold 1754–1757, Joseph Mellinger, Johann Weichinger do roku 1790
Konvenční tolar 1765, opis 10 AUF EINE MARCK FEIN

Historie

Jméno Zweibrücken, česky „dva mosty“, latinsky Bipontum, se poprvé objevuje v listině z let 1174–1179. Hrad u přechodu přes říčku Schwarzbach postavili hrabata ze Saarbrückenu a koncem 12. století se stal sídlem jejich vedlejší linie, hrabat ze Zweibrückenu. Dne 16. dubna 1352 udělil Zweibrückenu městská práva král Karel IV. Roku 1385 prodal poslední hrabě hrabství falckým Wittelsbachům a roku 1410 se stalo součástí nově vytvořeného knížectví falckraběte Štěpána. Od roku 1477 byl Zweibrücken sídelním městem vévodů a zůstal jím do roku 1793.

Vévodové předtím razili mince v Meisenheimu, kde pro falckraběte Ludvíka působil mincmistr už roku 1464. Roku 1584, za vévody Jana I. Falcko-Zweibrückenského (1569–1604), byla mincovna přenesena do Zweibrückenu a dostala novou budovu. Půlbatzen Jana I. ze zweibrückenské mincovny z roku 1588 se našel i v raně novověkém depotu mincí z obce Rzy v okrese Ústí nad Orlicí. Za jeho syna Jana II. (1604–1635) zde působil mincmistr Johann Philipp May a v letech kiprové krize Johann Heinrich Taglang.

Ve 18. století mincovna ve Zweibrückenu znovu pracovala. Vévodou byl tehdy Kristián IV. Falcko-Zweibrückenský (1735–1775). Mincovna razila mince podle konvenční měny, mezi nimi tolar z roku 1765 s opisem 10 AUF EINE MARCK FEIN, tedy deset tolarů z hřivny ryzího stříbra. Za jeho synovce Karla II. Augusta (1775–1795) obsadila po roce 1792 vévodství francouzská revoluční vojska, roku 1798 je Francie připojila ke svému území a mír z Lunéville roku 1801 tento stav potvrdil.

Mincmistři a jejich značky

Mincmistři 18. století podepisovali ražby iniciálami. Eberhard Gregorius Fleischhold, rytec a v letech 1754–1757 mincmistr, je uvedl na tolaru z roku 1754; poté odešel do služeb hrabat z Hanau-Lichtenbergu. Joseph Mellinger, mincmistr od konce 50. let, byl zároveň rytcem razidel a značil se I. M. Johann Weichinger nastoupil roku 1765 jako rytec, později se stal mincmistrem a oběžné mince signoval I. W. Ze 17. století je známá značka I. H. T. mincmistra Johanna Heinricha Taglanga.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet