Kristián IV. Falcko-Zweibrückenský
Kristián IV. Falcko-Zweibrückenský (1722–1775) byl vévoda Falcka-Zweibrückenska z birkenfeldské větve Wittelsbachů, který vládl v letech 1735–1775. Často pobýval u francouzského dvora a přátelil se s Ludvíkem XV. Mincovna Zweibrücken za něj razila konvenční tolary i dvacetikrejcary.
| Život | 1722–1775 |
|---|---|
| Dynastie | Wittelsbachové |
| Vláda | 1735–1775, osobně od 1740 |
| Regentka | Matka Karolina Nasavsko-Saarbrückenská |
| Země | Falcko-Zweibrückensko |
| Nástupce | Synovec Karel II. August |
| Doložená mincovna | Zweibrücken |
| Doložená ražba | 20 krejcarů, Zweibrücken 1765 |
| Konvenční tolar | Zweibrücken 1765 |
Historie
Kristián IV. Falcko-Zweibrückenský se narodil roku 1722 v Bischwilleru v Alsasku jako syn Kristiána III. Falcko-Zweibrückenského a Karoliny Nasavsko-Saarbrückenské. Po otcově smrti 3. února 1735 se ve dvanácti letech stal vévodou; za nezletilého vládla jako poručnice jeho matka. Vládu převzal osobně 22. listopadu 1740.
Studoval v Leidenu a opakovaně pobýval u dvora ve Versailles, kde se těšil přízni Ludvíka XV. Zimy trávil v Paříži ve vlastním paláci. Roku 1751 s ním Francie uzavřela spojeneckou smlouvu. Z luteránství přestoupil ke katolické církvi. Po roce 1752 mu pařížský architekt Pierre Patte postavil zámek Jägersburg, jednu z prvních klasicistních zámeckých staveb v Německu. Trvalejší výsledky než jeho hospodářská politika přinesla podpora zemědělství a chovu koní.
Vévoda uzavřel morganatické manželství s tanečnicí Marianne Camasse, od roku 1757 hraběnkou z Forbachu. Jejich šest dětí nemělo nárok na nástupnictví; od roku 1792 směly užívat jméno svobodných pánů ze Zweibrückenu. Kristián IV. zemřel roku 1775 na loveckém zámku Pettersheim a byl pohřben v kostele sv. Alexandra ve Zweibrückenu. Vévodou se stal jeho synovec Karel II. August; mladší synovec Maxmilián Josef se později stal bavorským králem Maxmiliánem I. Josefem.
Mince Kristiána IV. Falcko-Zweibrückenského
Mincovna ve Zweibrückenu razila za jeho vlády mince podle konvenční měny. Konvenční tolar z roku 1765 nese opis 10 AUF EINE MARCK FEIN, tedy deset tolarů z hřivny ryzího stříbra. Dvacetikrejcary vznikaly v letech 1765–1768; exemplář z roku 1765 váží 6,72 g. Doložen je i pětikrejcar z roku 1763 a krejcar z roku 1765.
