Mincovní nálezy

Mincovní nálezy jsou označení jednoho nebo více kusů mincí nalezených v nejrůznějším prostředí. Mincovní nálezy mohou být nádoba, kožený nebo látkový mišek, dřevěné pouzdro nebo zcela volně bez obalu. Představují důležitý pramen historického poznání a umožňují přesné datování archeologických lokalit i rekonstrukci hospodářských a politických poměrů minulých epoch.

Historie

Mincovní nálezy jsou obvykle vykopány nebo vyorány ze země a často bývají objeveny při bouracích pracích nebo zemědělských činnostech. Jejich objev je většinou náhodný, jen zřídka plánovitý například při archeologickém výzkumu. Každá nádoba s mincemi je důležitým pramenem historického poznání, protože poskytuje informace o struktuře oběživa v okamžiku ukrytí. Časové rozmezí nálezů bývá různé podle následujících skupin - nejčastěji obsahují mince pouze jednoho majitele, ale i několika generací. České denáry byly nalezeny v řadě velkých depozitů ve východní Evropě, což dokládá jejich široké používání a obchodní význam. Systematické studium mincovních nálezů začalo v 19. století spolu s rozvojem moderní archeologie a numismatiky. Významní badatelé jako E. Fiala, J. Smolík nebo G. Skalský položili základy vědeckého zpracování českých nálezů.

Mincovní nálezy se dělí podle množství na nálezy jednotlivých mincí a hromadné nálezy. Jednotlivé nálezy mají výrazně menší význam, protože se jedná většinou o ztráté kusy a datování podle nich je až na hrobové nálezy velmi nespolehlivé. Hromadné nálezy lze rozdělit podle skladby na peněžní nálezy (soubory) a poklady. Peněžní nálezy jsou soubory mincí, které tvořily dobu oběživa nějakou dobu a také určitý vzorek oběživa byl za oběhu vyňatý a ukrytý. Tyto peněžní nálezy jsou z vědeckého hlediska nejdůležitější, protože podávají informace o struktuře oběživa v okamžiku ukrytí. Jejich časové rozmezí bývá na rozdíl od následujících skupin značně větší. Nálezy mohou být dokumentovány popisem, způsobem uložení nálezu a určením jednotlivých mincí, případně fotodokumentací, nebo jsou nálezy vědecky zpracovány formou katalogu. Přesnou hranici mezi mincovními soubory a poklady však nelze přesně vymezit. Nálezy mohou být takto dokumentovány jen tehdy, když je popis nálezu nebo poklad takto vědecky studován, je zapotřebí určit, zda při nálezu nebyla jeho část zcizena, a pokud ano, jak asi veliký.

Zajímavosti

• Největší moravský nález byl objeven v Čechách na Moravě a Slezsku s více než 3000 kusy českých denárů
• Novější nálezy římských císařských mincí z území Československa byly uvedeny v Tabula Imperii Romani, Praha 1986
• Mincovní nálezy z českých zemí byly v letech 1955-57 soustředěny v mohutném čtyřsvazkové díle Nálezy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
• Některé poklady obsahovaly nejen mince, ale také šperky a cenné předměty, což naznačuje ukrytí v době nebezpečí
• Systematická evidence nálezů v databázích umožňuje vytváření map rozšíření konkrétních mincovních typů