Mithradatés
Mithradatés (také Mithridatés) je jméno pontských králů 3.–1. století př. n. l. Nejznámější z nich, Mithridatés VI. Pontský zvaný Eupatór (vládl 120–63 př. n. l.), byl posledním velkým protivníkem Říma na východě. Na rubu jeho tetradrachem je pasoucí se Pegas nebo jelen s hvězdou nad půlměsícem.
| Totožnost | jméno králů Pontu, nejznámější Mithridatés VI. Pontský (Eupatór) |
|---|---|
| Původ jména | řecká podoba íránského Mihrdát – „daný Mithrou“ |
| Vláda Mithridata VI. | 120–63 př. n. l. |
| Země | Pontos na jižním pobřeží Černého moře |
| Hlavní čin | tři mithridatovské války s Římem (89/88–63 př. n. l.) |
| Mince Mithridata VI. | stříbrné tetradrachmy a zlaté statéry; líc portrét krále s diadémem, rub pasoucí se Pegas nebo jelen, hvězda nad půlměsícem, břečťanový věnec |
| Datování mincí | od května 95 př. n. l. rok bithynsko-pontské éry (počátek 297 př. n. l.) |
Historie
Pontos bylo helénistické království na jižním pobřeží Černého moře. Jeho vládci se jménem Mithradatés se hlásili k perskému původu a na mincích spojovali řecký portrét s íránskými symboly. Hvězda nad půlměsícem, znak dynastie, se objevuje už na tetradrachmách Mithradata IV. z let kolem 169–150 př. n. l., kde doprovází postavu Persea.
Mithridatés VI. Pontský nastoupil na trůn roku 120 př. n. l. Po otci se hlásil k Kýrovi Velikému a rodu Dareia I., po matce k Alexandrovým vojevůdcům Antigonovi I. Jednookému a Seleukovi I. Níkatorovi. Kromě přídomku Eupatór („mající urozeného otce“) užíval i jméno Dionýsos. Podle Plinia Staršího mluvil jazyky všech dvaadvaceti národů, jimž vládl; pro svou odolnost vůči jedům, které si budoval malými dávkami, dal jméno pojmu mitridatismus.
Mithridatés rozšířil moc kolem Černého moře a vedl s Římem tři války, takzvané mithridatovské (89/88–63 př. n. l.). Roku 88 př. n. l. nařídil v maloasijských městech vyvraždit římské a italské osadníky; podle antických autorů zahynuly desetitisíce lidí. Roku 66 př. n. l. ho porazil Pompeius v bitvě u řeky Lykos. Když se proti němu vzbouřil syn Farnakés, zemřel roku 63 př. n. l. v Pantikapaiu na Krymu.
Mince Mithridata VI.
Stříbrné tetradrachmy Mithridata VI. nesou na líci hlavu krále s diadémem. Raná řada zobrazuje panovníka realisticky, pozdější idealizovaně s rozevlátými vlasy. Na rubu je pasoucí se Pegas nebo jelen, hvězda nad půlměsícem a nápis ΒΑΣΙΛΕΩΣ ΜΙΘΡΑΔΑΤΟΥ ΕΥΠΑΤΟΡΟΣ, vše v břečťanovém věnci. Doložené kusy váží 16,2 až 16,8 g. Stejné obrazy nesou zlaté statéry, například kus z let 89/88 př. n. l. o hmotnosti 8,24 g.
Od května 95 př. n. l. nesou pontské mince letopočet bithynsko-pontské éry, která začíná rokem 297 př. n. l., často i písmeno měsíce. Během okupace provincie Asie razila pro krále mincovna v Pergamu a datovala podle nového letopočtu, například rokem 4 odpovídajícím roku 85 př. n. l.
Za Mithridata VI. obnovila ražbu i města Bosporské říše na Krymu a na Tamanském poloostrově. Pantikapaion a Fanagoria vydávaly shodné stříbrné didrachmy s hlavou Dionýsa v břečťanovém věnci.
