Nikomédie

Nikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo významné antické město v Bithýnii, které sloužilo jako hlavní město východořímské říše a provozovalo jednu z nejdůležitějších císařských mincoven. Nikomédská mincovna produkovala zlaté solidy, stříbrné miliarensia a bronzové folles s mincovní značkou SMN, které patřily k základním platidlům pozdní antiky.

Historie

Nikomédie byla založena v roce 264 př. n. l. bithýnským králem Nikomédem I. jako hlavní město království. První mince razili bithýnští králové – stříbrné tetradrachmy s královským portrétem a obrazem Dia nebo stojícího Hérakla. Po připojení Bithýnie k Římské říši v roce 74 př. n. l. pokračovala místní mincovna v ražbě provinciálních mincí s portréty římských císařů a řeckými nápisy.

Zásadní význam získala Nikomédie za císaře Diokleciána (284-305), který z ní učinil své hlavní sídlo a faktické hlavní město východní části říše. V roce 294 byla zřízena císařská mincovna jako součást Diokleciánovy měnové reformy. Vznikl systém značení mincoven – Nikomédie získala zkratku SMN (Sacra Moneta Nicomedia). Mincovna razila nové nominály – zlaté aurey, stříbrné argentey a bronzové folles s jednotnou váhou a ryzostí.

Za Konstantina Velikého (306-337) si Nikomédie udržela významné postavení, přestože nové hlavní město bylo budováno v Konstantinopoli. Nikomédská mincovna razila masové série constantinových solidů – nové zlaté mince o váze 4,5 gramu, které se staly základní měnou na příštích 700 let. Na mincích se poprvé objevily křesťanské symboly – christogram a kříž. Produkce dosahovala milionů kusů ročně.

V období 4. století patřila nikomédská mincovna k nejproduktivnějším v říši. Za císaře Juliána Apostaty (361-363) zde vznikaly propagandistické mince s pohanskými motivy – býk Apis, Sérapis. Po zemětřesení v roce 358 byla mincovna přestavěna a modernizována. Za dynastie Valentiniánů razila masové série bronzových mincí pro vojenské výplaty. Charakteristické byly nápisy GLORIA ROMANORVM a VICTORIA AVGGG.

V 5. století postupně klesala důležitost Nikomédie ve prospěch Konstantinopole. Mincovna však pokračovala v produkci, zejména bronzových nominálů pro lokální oběh. Za císaře Anastasia I. (491-518) proběhla měnová reforma a zavedení nového bronzového follis o váze 18 gramů s velkým M (40 nummií). Nikomédská varianta nesla značku NIKO nebo NIK.

Poslední významné období nastalo za Justiniána I. (527-565), kdy mincovna razila kvalitní zlaté solidy a bronzové folles s císařským bustem a hodnotovým označením. Po perské invazi v roce 611 a následné arabské expanzi v 7. století význam města i mincovny definitivně upadl. Mincovna byla uzavřena kolem roku 630 za císaře Herakleia, kdy se veškerá produkce soustředila do Konstantinopole.

Charakteristické ražby a značení

Nikomédské mince se vyznačovaly vysokou technickou kvalitou a jednotným značením. Hlavní mincovní značkou bylo SMN (Sacra Moneta Nicomedia), později SMNΑ, SMNΒ, SMNΓ pro různé dílny. Na bronzových mincích se používalo NIK, NIKO nebo NIKM. Charakteristické bylo umístění značky v exergu (spodní část reversu) pod hlavním motivem.

Ikonografie sledovala říšské vzory s místními variacemi. Na zlatých solidech dominoval císařský bust v diademě nebo přilbě, na reversu Victoria s křížem nebo císař jako triumfátor. Stříbrné mince zobrazovaly vota (sliby) a číselné výročí vlády. Bronzové folles nesly hodnotové označení – M (40), K (20), I (10), E (5) nummií s křížem nebo christogramem.

Mezi nejvzácnější nikomédské ražby patří bithýnské královské tetradrachmy, Diokleciánovy první aurey s Jupiterem, Konstantinovy solidy s christogramem, Juliánovy mince s býkem Apisem, justiniánské zlaté tremissis a poslední folles Herakleia. Numismaticky cenné jsou mincovní chyby a přeražby dokumentující ekonomické krize.

Zajímavosti

• V nikomédské mincovně byl v roce 313 vyražen první solidus s křesťanským křížem – symbol legalizace křesťanství
• Císař Dioklecián osobně navrhoval design svých mincí a trval na zobrazení se zavřenýma očima – symbol božské kontemplace
• Nikomédské folles z roku 358 obsahují zmínku o zemětřesení – jediný případ přírodní katastrofy na antických mincích
• V mincovně pracovalo až 5000 zaměstnanců ve třech směnách – byla největším průmyslovým podnikem města
• Poslední nikomédská mince z roku 630 nese apokalyptický nápis „Deus adiuta Romanis" (Bůh pomoz Římanům)