Nouzová mince
Nouzová mince (často označovaná také německým termínem Notgeld) je speciální typ platidla vyráběný a vydávaný v mimořádných hospodářských nebo společenských situacích, kdy běžný peněžní oběh nefunguje nebo je nedostatečný. Tyto mince jsou typicky vydávány neoficiálními entitami jako jsou města, obce, soukromé společnosti nebo jiné instituce, namísto centrální banky nebo státní mincovny. Vznikají v reakci na nedostatek oficiálních mincí, ekonomickou krizi, válečné konflikty, hyperinflaci nebo jiné nestandardní situace. Nouzové mince mají dočasný charakter, často jsou vyráběny z netradičních materiálů (porcelán, hliník, zinek, dřevo, kůže, lepenka), a po stabilizaci situace bývají staženy z oběhu. Pro numismatiky představují fascinující oblast sběratelství dokumentující dramatické historické události.
Historie
Historie nouzových mincí je spojena s krizovými obdobími, kdy oficiální měnový systém z různých důvodů selhával. První doložené případy lze nalézt již ve starověku, například při obléhání měst, kdy kvůli nedostatku drahých kovů byly raženy nouzové mince ze železa nebo olova. Systematičtěji se nouzová platidla začala objevovat během středověku, kdy lokální autority v době krize vydávaly provizorní mince, často s příslibem pozdějšího vyplacení v plnohodnotné měně. Skutečný rozmach nouzových mincí nastal v novověku, zejména v souvislosti s válečnými konflikty. Během americké občanské války (1861-1865) vydávaly jednotlivé státy, města a dokonce i soukromé podniky vlastní provizorní mince kvůli nedostatku oficiálního oběživa. Podobná situace nastala během první světové války (1914-1918), kdy řada evropských měst začala vydávat vlastní nouzové mince. Obzvláště rozsáhlá byla produkce v Německu, kde v letech 1914-1923 vznikly tisíce různých typů nouzových platidel – jak mincí, tak papírových poukázek. Tento fenomén vyvrcholil během hyperinflace v roce 1923, kdy běžné mince prakticky ztratily hodnotu. Další významná vlna nouzových mincí se objevila po první světové válce i v nově vzniklých státech střední Evropy, včetně Československa, kde nedostatek oběživa vedl k vydávání lokálních nouzových platidel. Během velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století se nouzové mince opět staly běžným fenoménem, zejména ve Spojených státech, kde řada měst a komunit vydávala lokální "depresní scrip" k podpoře místní ekonomiky. Druhá světová válka (1939-1945) přinesla další vlnu nouzových platidel, včetně mincí z koncentračních táborů a ghet, které sloužily jako vnitřní platidlo pro vězně. V poválečném období se nouzové mince objevovaly spíše sporadicky, například během ekonomické krize v Argentině na přelomu tisíciletí. V současnosti mají nouzové mince spíše charakter komunitních měn nebo lokálních platidel vydávaných z ideologických důvodů než z akutní ekonomické nutnosti.
Z technického a funkčního hlediska mají nouzové mince několik charakteristických rysů. Materiály používané pro jejich výrobu jsou často nestandardní, vybrané na základě dostupnosti spíše než dlouhodobé vhodnosti pro mincovnictví. Kromě tradičních kovů jako železo, zinek nebo hliník se používaly i nekonvenční materiály jako porcelán, keramika, dřevo, lepenka, lisovaný uhlí, sklo, kůže nebo textil. Zvláště známé jsou porcelánové nouzové mince (tzv. Porzellangeld) vydávané v Německu a Rakousku během a po první světové válce, které byly vyráběny v tradičních porcelánkách a často bohatě zdobené. Výrobní techniky zahrnovaly vedle tradiční ražby také lití, lisování, řezání nebo tisk, v závislosti na použitém materiálu. Emitenti nouzových mincí byli velmi různorodí – městské a obecní úřady, obchodní komory, továrny, doly, banky, obchodní domy, restaurace, konzumní družstva a další instituce. Každý emitent obvykle vydával své vlastní, unikátní nouzové platidlo s lokálními motivy. Hodnota nouzových mincí byla většinou nízká, odpovídající běžným každodenním transakcím – typicky šlo o drobné nominály sloužící jako náhrada za nedostatkové běžné mince. Platnost těchto platidel byla obvykle geograficky omezená (často jen na území vydávajícího města nebo podniku) a časově limitovaná, s předpokladem pozdějšího stažení z oběhu a výměny za oficiální měnu. Design nouzových mincí byl často velmi kreativní a odlišný od oficiálních platidel – nesl lokální motivy, historické výjevy, propagandistická hesla nebo umělecky hodnotné prvky. Mnohé nouzové mince, zejména z období německé inflace, byly vyráběny záměrně atraktivní pro sběratele jako zdroj příjmu pro vydávající komunitu.
Význam pro investory a sběratele
Pro numismatické sběratele představují nouzové mince fascinující a bohatou oblast specializace s několika atraktivními aspekty. Tyto mince jsou přímým svědectvím dramatických historických událostí, které přímo ovlivnily životy běžných lidí, což jim dává jedinečnou historickou hodnotu. Díky rozmanitosti materiálů, designů a emitentů nabízejí takřka neomezené možnosti specializace – sběratelé se mohou zaměřit na konkrétní region, období, materiál nebo tematické motivy. Mnoho nouzových mincí má vysokou uměleckou hodnotu, neboť na jejich designu se často podíleli lokální umělci. Na rozdíl od běžných mincí, které byly raženy ve velkých nákladech, mají nouzové mince často nízké náklady a byly distribuovány pouze lokálně, což zvyšuje jejich vzácnost. Pro investory mohou některé vzácnější a žádanější typy nouzových mincí představovat zajímavou příležitost, neboť jejich hodnota s časem roste díky omezené nabídce a stabilnímu zájmu sběratelů. Zvláště ceněné jsou kompletní série v dobrém stavu zachovalosti, mince z méně obvyklých materiálů nebo s unikátními motivy.
Příklady
Mezi významné příklady nouzových mincí patří německé porcelánové mince (Porzellangeld) z období 1918-1923, které byly vyráběny v tradičních porcelánkách jako Meissen a často bohatě zdobeny, nouzové mince koncentračního tábora Terezín – papírové a kovové poukázky používané vězni, železné a zinkové mince z období první a druhé světové války, kdy strategické kovy byly vyhrazeny pro válečný průmysl, československé nouzové známky a poukázky z let 1918-1919 a po druhé světové válce, a americké depresní tokeny z období velké hospodářské krize, často nesoucí optimistická hesla jako "Good for trade" nebo "In God we trust".
Zajímavosti
- Některé nouzové mince byly vyráběny z mimořádně neobvyklých materiálů odpovídajících lokálním podmínkám – například v Drážďanech vznikly během hyperinflace mince z lisovaného uhlí, zatímco v Oldenburgu vyráběli nouzové peníze z kůže.
- Mnohé německé město záměrně vydávaly atraktivní série sběratelských nouzových mincí jako formu místního fundraisingu – věděly, že sběratelé budou tyto mince kupovat a ponechávat si je, což představovalo čistý zisk pro vydavatele, protože nikdy nedošlo k jejich vykoupení.
- Během první světové války byl v Německu extrémní nedostatek kovů a vznikl oficiální program sběru kovů, kdy lidé odevzdávali i své domácí předměty. Náhradou byly právě porcelánové a jiné nekovové nouzové mince.
- V koncentračních táborech představovaly nouzové mince uzavřený ekonomický systém, kdy vězni dostávali "plat" v táborových penězích, které mohli utrácet pouze ve vnitřních kantýnách za přemrštěné ceny – byl to další způsob kontroly a vykořisťování.
- V současnosti zažívají nouzové nebo lokální platidla určitou renesanci v rámci hnutí za lokální ekonomiku – existují stovky komunitních měn po celém světě, které se snaží podporovat lokální obchod a minimalizovat odliv peněz z regionu, ačkoli jejich motivace je spíše ideologická než z ekonomické nutnosti.