Projekt mírové unie evropských panovníků
Projekt mírové unie evropských panovníků byl návrh Jiřího z Poděbrad z let 1462–1464. Počítal se stálým svazem křesťanských panovníků, společným shromážděním, soudem a obranou proti Osmanům. Měl posílit královo postavení vůči papeži; uskutečněn nebyl a nelze jej ztotožnit s Evropskou unií.
Historie
Český král Jiří z Poděbrad vládl zemi rozdělené následky husitských válek. Jako utrakvista potřeboval mezinárodní uznání kompaktát a zároveň čelil papežskému tlaku. Jeho diplomacie proto hledala uspořádání, které by omezilo izolaci českého království a nabídlo společný evropský cíl.
Návrh spojovaný s rádcem Antoniem Marinim vznikal v letech 1462–1464. Počítal se smluvním svazem křesťanských panovníků, kteří by řešili spory jednáním místo války. Společné orgány měly zahrnovat shromáždění delegátů, soudní postupy a prostředky k prosazování rozhodnutí.
Významnou součástí byla společná obrana proti Osmanské říši po pádu Konstantinopole roku 1453. Projekt navrhoval koordinovat vojsko a finance, tedy překročit jednorázovou křížovou výzvu. Papež však neměl stát nad unií jako rozhodující autorita, což bylo v tehdejším sporu zásadní.
Poselstvo vedené Lvem z Rožmitálu cestovalo v letech 1465–1467 po evropských dvorech a představovalo českého krále jako legitimního křesťanského vládce. Cesta souvisela s širší diplomacií projektu, nebyla však formálním zasedáním už existující unie.
Francouzský král Ludvík XI. ani další panovníci nepřijali návrh v podobě závazné organizace. Jejich zájmy, dynastické konflikty a vztah k papežství bránily společnému postupu. Jiří se později dostal do otevřeného konfliktu s papežem Pavlem II. a čelil válce s Matyášem Korvínem.
Ve 20. století byl projekt často představován jako předchůdce Společnosti národů, OSN nebo Evropské unie. Podobnost stálých institucí je pozoruhodná, historické podmínky se však zásadně lišily: členy měli být panovníci, cílem byla také protiosmanská obrana a moderní občanská rovnost nebyla tématem.
Návrh institucí a hranice evropské analogie
Dochované latinské texty existují v různých opisech a redakcích. Citace má uvést konkrétní edici a rozlišit králův politický záměr od Marinova právního zpracování. Moderní český název není původním oficiálním názvem organizace.
Shromáždění, soud, společné finance a rozhodování většinou jsou prvky, které připomínají mezinárodní organizaci. Neznamenají však přímou institucionální návaznost na Evropskou unii. Přesnější je mluvit o významné historické analogii a raném projektu trvalé mezivládní spolupráce.
Pamětní medaile s Jiřím z Poděbrad nebo mapou Evropy vyjadřuje pozdější interpretaci. Dobové mince českého krále nesou jeho panovnickou autoritu, ale samy nedokládají konkrétní článek návrhu. Přímou vazbu tvoří opis nebo doložený pamětní účel.
