Radiát
Radiát je moderní numismatické označení římských mincí s paprskovou korunou na hlavě císaře. V užším smyslu jde o drobnou bronzovou minci tetrarchů, raženou po Diocletianově měnové reformě roku 294 bez značky hodnoty XXI. Starší radiáty z let 215 až 294 se v katalozích nazývají antoniniány.
| Původ názvu | latinské radiatus – opatřený paprsky, podle paprskové koruny |
|---|---|
| Starší radiát | antoninián, zavedl Caracalla roku 215 |
| Mladší radiát | bronzová mince po měnové reformě Diocletiana roku 294 |
| Panovníci mladších radiátů | tetrarchové Diocletianus, Maximianus, Constantius I. Chlorus a Galerius |
| Typický rub mladšího radiátu | CONCORDIA MILITVM – císař přijímá Viktorii od Jova |
| Hmotnost doložených exemplářů | 2,75–3,4 g |
| Katalog | Roman Imperial Coinage, svazek VI |
Historie
Paprsková koruna byla znamením Slunce. Na římských mincích se objevila už u zbožštěného Augusta a u Nerona, běžnou se ale stala až ve 3. století. Roku 215 zavedl Caracalla novou stříbrnou minci v hodnotě dvou denárů a dvojnásobnou hodnotu vyznačil právě paprskovou korunou na hlavě císaře. Římský název mince neznáme; numismatici jí od 19. století říkají antoninián podle Caracallova úředního jména Antoninus. Encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky proto vede heslo radiatus jako odkaz na antoninián.
Antoninián se v krizi 3. století znehodnocoval, až z něj zbyla téměř měděná mince. Za Aurelianovy vlády se na rubu objevila značka XXI, jejíž výklad je dodnes sporný.
Měnová reforma tetrarchie, kterou Roman Imperial Coinage klade do roku 294, zavedla stříbrný argenteus a velkou bronzovou minci, které se říká follis. Vedle nich se razila menší bronzová mince s paprskovou korunou, už bez značky XXI. Anglická literatura ji nazývá post-reform radiate, radiát po reformě, a starší antoninián pre-reform radiate. Doložené exempláře pocházejí z let 295 až 299 z Hérakleie v Thrákii a z Kyziku a ještě z let 305 až 306 z Alexandrie.
Podoba radiátu po reformě
Líc nese poprsí císaře s paprskovou korunou – Diocletiana, Maximiana, Constantia I. Chlora nebo Galeria. Typickým rubem je CONCORDIA MILITVM, svornost vojáků: císař přijímá od Jova sošku Viktorie. Značka mincovny stojí v poli mince, například KB pro druhou dílnu mincovny v Kyziku, a pod výjevem chybí číslice XXI, kterou nesly antoniniány před reformou.