Republikánství

Republikánství je politická ideologie a forma vlády založená na suverenitě lidu, volených zastupitelích a absenci dědičné monarchie, kde nejvyšší moc pochází od občanů a je vykonávána jejich jménem. V českých zemích se republikánské ideje prosazovaly od revoluce 1848, realizovány byly vznikem Československa 28. října 1918, kdy byla vyhlášena republika jako státní zřízení. Republikánský systém znamenal zásadní změnu v organizaci státních financí, kdy mincovní regál přešel z panovníka na stát a emisní politika podléhala demokratické kontrole.

Historie

Republikánské myšlenky mají kořeny v antickém Římě, kde res publica znamenala věc veřejnou spravovanou občany prostřednictvím senátu a konzulů. Po pádu západořímské říše republikánské zřízení přežívalo v italských městských státech jako Benátky, Janov nebo Florencie. Renesanční myslitelé jako Machiavelli obnovili zájem o republikánskou teorii. Nizozemská republika vzniklá roku 1581 dokázala, že republika může být úspěšnější než monarchie.

Americká revoluce 1776 a francouzská revoluce 1789 transformovaly republikánství v moderní politickou ideologii. Spojené státy vytvořily první velkou republiku založenou na lidové suverenitě a ústavě. Francouzská republika prosadila principy svobody, rovnosti a bratrství. Tyto vzory inspirovaly republikánská hnutí po celé Evropě včetně českých zemí, kde mladočeši a radikální demokraté propagovali republikánské ideje.

V českém prostředí se republikánské myšlenky objevily během revoluce 1848. Radikální demokraté kolem Emanuela Arnolda a Josefa Václava Friče požadovali vyhlášení republiky. Svatodušní bouře v Praze byly pokusem o republikánské povstání. Karel Sabina napsal republikánskou ústavu. Porážka revoluce oddálila realizaci republikánských ideálů o 70 let, ale semínko bylo zaseto v české politické kultuře.

Rakouský republikánismus reprezentoval Viktor Adler a sociální demokracie požadující nahrazení monarchie demokratickou republikou. Čeští socialisté jako Bohumír Šmeral původně prosazovali federativní republiku v rámci Rakouska. T. G. Masaryk dlouho váhal mezi monarchií a republikou, teprve válka ho přesvědčila o nutnosti republikánského řešení. Mladočeši v čele s Karlem Kramářem preferovali konstituční monarchii.

Vyhlášení Československé republiky 28. října 1918 představovalo triumf republikánských ideálů. Národní výbor převzal moc jménem lidu, ne dynastie. První zákon zrušil monarchii a ustanovil republikánské zřízení. Washingtonská deklarace zdůvodnila republiku demokratickými tradicemi českého národa. Republikánská symbolika – prezidentská standarta, státní znak bez koruny – nahradila monarchistické symboly.

První republika vybudovala republikánské instituce podle francouzského a amerického vzoru. Prezident volený parlamentem na sedm let představoval hlavu státu bez monarchických pravomocí. Republikánská ústava z roku 1920 zakotvila suverenitu lidu a dělbu moci. Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu vedená Antonínem Švehlou ztělesňovala republikánský étos první republiky.

Mnichov a okupace přerušily republikánskou tradici, ale nezničily ji. Druhá republika formálně zůstala republikou s prezidentem Háchou. Benešova exilová vláda udržovala kontinuitu republiky. Košický vládní program obnovil republiku jako lidově demokratickou. Třetí republika 1945–1948 kombinovala republikánské formy s posilováním moci komunistů. Únor 1948 znamenal pouze formální zachování republiky bez demokratického obsahu.

Komunistická éra zachovala republikánskou formu, ale vyprázdnila její obsah. Československá socialistická republika byla republikou pouze názvem, fakticky fungovala jako stranická diktatura. Prezident volený parlamentem neměl reálnou moc. Republikánské rituály jako oslavy 28. října byly formální. Disidenti jako Charta 77 požadovali obnovení republikánských svobod a práv občanů.

Sametová revoluce obnovila demokratickou republiku. Havel jako prezident-filozof ztělesnil republikánské ideály občanské společnosti. Rozdělení Československa vytvořilo dvě republiky pokračující v republikánských tradicích. Česká republika zakotvila v ústavě republikánské principy jako nedotknutelné. Přímá volba prezidenta od roku 2013 posílila demokratickou legitimitu hlavy státu.

Současné debaty o republice zahrnují otázky přímé demokracie, referend a občanské participace. Pirátská strana prosazuje digitální republiku s elektronickou demokratickou účastí. Monarchistické skupiny jako Koruna česká zůstávají marginální. Republikánství je konsenzuální hodnotou napříč politickým spektrem. Evropská integrace vytváří napětí mezi národní suverenitou a nadnárodními institucemi.

Republikánská ekonomika a finance

Přechod od monarchie k republice znamenal revoluci ve státních financích. Mincovní regál přešel z panovníka na stát reprezentovaný demokratickými institucemi. První československé mince z roku 1921 nesly republikánskou symboliku – lipové ratolesti, sokola, státní znak bez koruny. Portrét prezidenta se neobjevoval na mincích, což zdůrazňovalo neosobní charakter republikánské moci.

Republikánský princip rovnosti ovlivnil daňový systém. Progresivní zdanění nahradilo feudální daňové výsady. Šlechtické velkostatky byly zdaněny stejně jako ostatní majetek. Pozemková reforma rozdělila latifundia mezi drobné rolníky. Znárodnění dolů a bank po roce 1945 vycházelo z republikánské ideje, že přírodní bohatství patří lidu, ne jednotlivcům.

Centrální banka v republice slouží veřejnému zájmu, ne panovníkovi. Národní banka československá založená 1926 byla akciovou společností s částečně státním vlastnictvím. Guvernéra jmenoval prezident na návrh vlády. Emisní politika podléhala parlamentní kontrole. Česká národní banka od roku 1993 má ústavně zaručenou nezávislost, ale odpovídá se veřejnosti za plnění inflačního cíle.

Republikánská transparentnost vyžaduje zveřejňování státního rozpočtu a hospodaření. Nejvyšší kontrolní úřad audituje veřejné výdaje. Zákon o svobodném přístupu k informacím umožňuje občanskou kontrolu. Registr smluv zveřejňuje státní kontrakty. Participativní rozpočty měst realizují republikánský ideál občanské účasti na rozhodování o veřejných financích.

Zajímavosti

• První republika – San Marino je nejstarší dosud existující republikou, funguje nepřetržitě od roku 1600
• Monarchistický puč – Generál Gajda plánoval roku 1926 svrhnout republiku a nastolit fašistickou diktaturu
• Republikánská garda – Sokolové tvořili neoficiální republikánskou gardu bránící demokracii
• Královská nabídka – Britové nabídli Masarykovi roku 1916 českého krále z rodu Windsorů, což odmítl
• Republikánské mince – Československé koruny z roku 1921 byly první republikánské mince ve střední Evropě
• Prezidentský plat – Masaryk věnoval celý prezidentský plat na charitu, žil z profesorského důchodu