Svobodná města

Svobodná města byla ve Svaté říši římské městské obce disponující rozsáhlou samosprávou a přímou podřízeností císaři. Tato města požívala řady privilegií včetně mincovního práva a jejich ražby tvoří významnou kapitolu středoevropské numismatiky od středověku do 19. století.

Historie

Institut svobodných měst se vyvinul ve Svaté říši římské během středověku jako důsledek hospodářského vzestupu měšťanstva. Města, která získala říšskou bezprostřednost (Reichsunmittelbarkeit), nepodléhala žádnému světskému ani církevnímu knížeti, ale pouze přímo císaři. To jim zaručovalo značnou nezávislost ve vnitřních záležitostech.

Rozlišovala se dvě kategorie: říšská města (Reichsstädte), která byla původně královským majetkem, a svobodná města (Freie Städte), která se vymanila z biskupské nebo knížecí nadvlády. V praxi se oba termíny často zaměňovaly a města obou kategorií požívala obdobných práv. Na říšském sněmu tvořila svobodná města vlastní kurii s hlasovacím právem.

Počet svobodných měst kolísal, avšak v době největšího rozkvětu jich existovalo přes osmdesát. K nejvýznamnějším patřily Norimberk, Augsburg, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Hamburk a Lübeck. Tato města byla centry obchodu, řemesel, bankovnictví i kultury a jejich prosperita se odrážela v bohaté mincovní produkci.

Zánik svobodných měst přinesly napoleonské války a reorganizace Německa počátkem 19. století. Většina měst ztratila nezávislost a byla připojena k větším územním celkům. Po Vídeňském kongresu roku 1815 zůstala pouze čtyři svobodná města: Frankfurt, Hamburk, Brémy a Lübeck. Frankfurt byl anektován Pruskem roku 1866, zatímco Hamburk a Brémy si status svobodných měst uchovaly dodnes jako spolkové země Německa.

Mincovnictví svobodných měst

Mincovní právo patřilo k nejvýznamnějším privilegiím svobodných měst a bylo zdrojem příjmů i symbolem městské autonomie. Městské mincovny produkovaly širokou škálu nominálů od drobných haléřů po reprezentativní tolary. Mince sloužily místnímu obchodu i dálkovému obchodování, na němž bohatství měst záviselo.

Ikonografie městských mincí se vyznačuje charakteristickými motivy: městské znaky, patroni měst, heraldická zvířata (norimberský orel, lübecký dvojhlavý orel), brány a věže symbolizující městské opevnění. Nápisy uvádějí název města, rok ražby a případně nominální hodnotu. Některá města razila mimořádně umělecké emise, které patří k vrcholům renesančního a barokního mincovnictví.

Pro sběratele představují ražby svobodných měst rozsáhlou a rozmanitou oblast. Každé město mělo vlastní mincovní tradici, ikonografii a nominální systém. Zvláště oblíbené jsou tolary velkých obchodních měst jako Hamburk, Norimberk nebo Augsburg, které vynikají uměleckým zpracováním i historickou hodnotou. Městské mince dokumentují hospodářské dějiny, městskou samosprávu i kulturní život středověkých a raně novověkých metropolí.

Zajímavosti

• Hamburk a Brémy jsou dodnes oficiálně „svobodná a hanzovní města" a tvoří dva ze šestnácti německých spolkových zemí.
• Norimberské městské mince s vyobrazením říšských korunovačních klenotů dokumentují význam města jako jejich strážce.
• Některá svobodná města razila vlastní měnu ještě v 19. století, tedy dlouho po zániku Svaté říše římské.