Třicetiletá válka

Třicetiletá válka byl nejničivější konflikt evropských dějin před 20. stoletím, který zuřil v letech 1618 až 1648 především na území Svaté říše římské. Válka začala jako náboženský spor mezi katolíky a protestanty, ale přerostla v mocenský boj o hegemonii v Evropě. Pro numismatiku je třicetiletá válka významná jako období masového znehodnocování měny, ražby obléhacích mincí a vzniku moderního vojenského financování.

Historie

Třicetiletá válka začala 23. května 1618 druhou pražskou defenestrací, kdy čeští protestanští stavové vyhodili z okna Pražského hradu královské místodržící. Stavové zvolili za krále Fridricha Falckého, čímž odmítli Ferdinanda II. Habsburského. Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 trvala pouze dvě hodiny, ale rozhodla o osudu českých zemí na tři století. Poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí a konfiskace protestantského majetku následovaly. Rekatolizace a germanizace českých zemí začala.

Dánská fáze války v letech 1625 až 1629 viděla intervenci dánského krále Kristiána IV., který byl poražen Albrechtem z Valdštejna u Dessavského mostu. Valdštejn vybudoval armádu čítající 100 tisíc mužů financovanou kontribucemi a konfiskacemi. Restitučním ediktem Ferdinand II. nařídil navrácení všech sekularizovaných církevních statků od roku 1552. Valdštejnova moc rostla až byl v roce 1630 sesazen, aby byl o dva roky později povolán zpět proti Švédům.

Švédská fáze začala v roce 1630 vstupem Gustava II. Adolfa do války. Švédský král revolucionalizoval válečnictví lehkou polní dělostřelbou a lineární taktikou. Vítězství u Breitenfeldu v roce 1631 otevřelo Švédům cestu do říše. Gustav Adolf padl v bitvě u Lützenu v roce 1632, ale Švédové pokračovali pod Oxenstiernou. Valdštejn byl zavražděn v Chebu v roce 1634 na Ferdinandův rozkaz. Bitva u Nördlingenu téhož roku zdála se obracet válku ve prospěch císaře.

Francouzská fáze od roku 1635 změnila náboženskou válku v mocenský konflikt. Katolická Francie kardinála Richelieua podporovala protestanty proti Habsburkům. Válka se vlekla dalších třináct let s strašlivým pustošením německých zemí. Švédové dobyli Prahu v roce 1648 a odvezli Rudolfovy sbírky. Vestfálský mír podepsaný 24. října 1648 ukončil válku. Švýcarsko a Nizozemí získaly nezávislost, Francie Alsasko, Švédsko Pomořansko. Říše byla rozdrobena na 300 států, císařská moc omezena. Třetina německého obyvatelstva zahynula, některé oblasti ztratily 70 procent populace.

Ekonomické a mincovní důsledky třicetileté války

Financování obrovských žoldnéřských armád vedlo k mincovní katastrofě zvané kiperské období. Konsorcium mincmistrů vedené Albrechtem z Valdštejna, Hansem de Witte a Jakobem Bassevim systematicky znehodnocovalo měnu. Obsah stříbra v tolarech klesl ze 27 gramů na pouhých 7 gramů. Zisk z mincovní manipulace financoval císařskou armádu. Inflace zničila úspory a vedla k ekonomickému kolapsu. Města razila nouzové obléhací mince z jakéhokoliv dostupného kovu včetně kostelních zvonů.

Válka zničila ekonomickou strukturu střední Evropy. Kontribuce, rekviziční systém Valdštejna a plundrování redukovaly zemědělství na subsistenční úroveň. Obchodní cesty byly přerušeny, města vylidněna, řemeslná výroba zanikla. Konfiskace protestantského majetku v českých zemích představovaly největší převod vlastnictví před 20. stoletím. Válečné výdaje vedly k rozvoji státního dluhu a daňového systému. Vestfálský mír ustanovil tolar jako říšskou měnu, ale ekonomická obnova trvala generace.

Zajímavosti

• Valdštejn vlastnil čtvrtinu Čech a razil vlastní mince s heslem Dominus protector meus
• Švédové ukradli z Prahy 500 obrazů a 1000 rukopisů včetně Ďáblovy bible
• Kiperské tolary byly tak špatné, že je lidé odmítali brát i za desetinu nominální hodnoty
• Magdeburská svatba v roce 1631 znamenala vyhlazení 20 tisíc obyvatel Tillym
• Simplicissimus Grimmelhausena je první válečný román evropské literatury
• Obléhací peníze z Brna byly raženy z postříbřených kostelních zvonů