Velkomoravská říše

Velkomoravská říše byla významný slovanský státní útvar existující v letech 833-907, který se rozprostíral na území střední Evropy a představoval první vyspělý slovanský stát s rozvinutou správou a křesťanskou kulturou. Velkomoravská říše je v numismatice zajímavá diskusemi o existenci vlastního mincovnictví, přičemž archeologické nálezy dokládají spíše používání cizích mincí než vlastní ražby.

Historie

Velkomoravská říše vznikla sjednocením moravských a nitranských Slovanů pod vládou knížete Mojmíra I. kolem roku 833. Území původního moravského knížectví se nacházelo pravděpodobně v oblasti řeky Moravy na dnešní Moravě a západním Slovensku. Mojmír dokázal sjednotit různé slovanské kmeny a vytvořit základ mocného státního útvaru, který se postupně stal dominantní silou střední Evropy.

Největšího rozmachu dosáhla říše za vlády Rastislava (846-870), který rozšířil moravské panství na sever do Čech a na východ na Slovensko. Rastislav se proslavil především tím, že roku 862 požádal byzantského císaře Michala III. o zaslání misionářů, kteří by šířili křesťanství v slovanském jazyce. Císař vyslal soluňské bratry Konstantina a Metoděje, kteří vytvořili slovanské písmo a přeložili liturgické texty.

Příchod Konstantina a Metoděje měl zásadní význam pro celý slovanský svět. Bratři vytvořili hlaholské písmo, přeložili bibli a liturgické texty do staroslověnštiny a založili školy, kde se vzdělávali slovanští kněží. Tato cyrilometodějská mise položila základy slovanské křesťanské kultury a vzdělanosti, které ovlivnily vývoj všech slovanských národů na dlouhá staletí.

Za vlády Svatopluka I. (871-894) dosáhla Velkomoravská říše největšího územního rozmachu a moci. Svatopluk dobyl Čechy, Slezsko, severní Maďarsko a části dnešní Polska, čímž vytvořil největší slovanský stát raného středověku. Jeho říše se rozprostírala od řeky Odry na severu po Dunaj na jihu a od řeky Enže na západě po řeku Tisu na východě. Svatopluk byl uznáván jako jeden z nejmocnějších evropských panovníků své doby.

Velkomoravská říš měla rozvinutou správní strukturu s mocnými hradišti jako správními centry jednotlivých regionů. Nejdůležitějšími hradišti byly Mikulčice, Staré Město u Uherského Hradiště, Nitrava a pravděpodobně i Bratislava. Tato centra sloužila nejen jako vojenské pevnosti, ale také jako hospodářská a kulturní střediska s rozvinutým řemeslem a obchodem.

Po Svatoplukově smrti roku 894 nastaly dynastické spory mezi jeho syny Mojmírem II. a Svatoplukem II., které oslabily říši. Situaci využili Maďaři, kočovný národ, který se usadil v Panonii a začal podnikat pustošivé nájezdy na slovanské území. Kombinace vnitřních bojů, maďarských nájezdů a postupného osamostatňování okrajových území vedla k rychlému rozpadu říše.

Konec Velkomoravské říše nastal pravděpodobně roku 907, kdy maďarský nájezd definitivně zničil zbytky moravského státu. Některá území se osamostatnila nebo byla připojena k sousedním státům - Čechy se staly nezávislým knížectvím pod Přemyslovci, zatímco východní části byly postupně začleněny do vznikající uherské říše. Velkomoravská tradice však pokračovala v kultuře a náboženství slovanských národů.

Otázka velkomoravského mincovnictví

Problematika mincovnictví ve Velkomoravské říši patří mezi nejdiskutovanější témata moravské archeologie a numismatiky. Dosud nebyly nalezeny žádné jednoznačně prokázané mince razené velkomoravskými panovníky, což je překvapující vzhledem k rozvinutosti a bohatství říše. Někteří badatelé to vysvětlují tím, že moravské hospodářství stále fungovalo na principu naturální výměny a mincovnictví nebylo potřebné.

Archeologické výzkumy velkomoravských hradišť však dokládají přítomnost značného množství cizích mincí - především karolinských denárů, byzantských solidů a arabských dirhemů. Tyto nálezy ukazují na intenzivní obchodní kontakty Velkomoravské říše s okolním světem a na to, že mince se používaly alespoň pro mezinárodní obchod a jako prestižní předměty.

Některé sporné nálezy, jako jsou mince s nápisy interpretovanými jako "Svatopluk" nebo "Mojmír", nejsou všeobecně uznávány odbornou veřejností. Většina numismatiků se přiklání k názoru, že se jedná o pozdější falza nebo nesprávné interpretace poškozených cizích mincí. Věrohodné velkomoravské mincovnictví tak zůstává nedoázáno.

Absence vlastních mincí nevylučuje rozvinuté hospodářství a obchod. Velkomoravská říše kontrolovala důležité obchodní cesty spojující sever s jihem Evropy a profitovala z tranzitního obchodu. Místní řemeslná výroba dosahovala vysoké úrovně, jak dokládají nálezy šperků, zbraní a dalších výrobků. Platby probíhaly pravděpodobně kombinací naturálních komodit, cizích mincí a drahých předmětů.

Zajímavosti

• Velkomoravská říše byla větší než současná Česká republika a Slovensko dohromady - v době největšího rozmachu měřila přibližně 200 tisíc kilometrů čtverečních.
• Glaholské písmo vytvořené pro Slovany se dodnes používá v chorvatské liturgii a je považováno za nejstarší slovanské písmo.
• Velkomoravské rotundy a kostely byly stavěny podle byzantských vzorů a představovaly vrchol slovanské architektury raného středověku.
• Svatoplukův meč podle legendy rozdělen mezi tři syny symbolizoval sílu jednoty - rozlomený meč znamenal rozpad říše.
• Velkomoravská říš byla první slovanským státem, který udržoval pravidelné diplomatické styky s Byzancí, Franckou říší i papežstvím současně.