Versailles

Versailles je bývalé královské sídlo a zámecký komplex nacházející se jihozápadně od Paříže. Tento monumentální palác se stal symbolem absolutistické moci francouzských králů a dodnes představuje jeden z nejvýznamnějších příkladů barokní architektury v Evropě.

Historie

Počátky Versailles sahají do roku 1623, kdy francouzský král Ludvík XIII. nechal na tomto místě vybudovat skromný lovecký zámeček. Původní stavba sloužila panovníkovi jako útočiště při honech v okolních lesích a nijak nenaznačovala budoucí velkolepost tohoto místa. Zásadní proměna přišla až za vlády jeho syna Ludvíka XIV., známého jako Král Slunce, který z Versailles učinil centrum francouzské moci a symbol své absolutistické vlády.

Přestavba zámku započala v roce 1661 a pokračovala prakticky nepřetržitě až do roku 1715. Ludvík XIV. pověřil realizací svého velkolepého záměru trojici vynikajících umělců – architekta Louise Le Vau, zahradního architekta André Le Nôtra a malíře Charlese Le Bruna. Společně vytvořili dílo, které ohromovalo návštěvníky svou nádherou a mělo demonstrovat velikost Francie a jejího panovníka. V roce 1682 se Versailles oficiálně stalo sídlem královského dvora a vlády, čímž nahradilo pařížský Louvre.

Za vlády Ludvíka XV. a Ludvíka XVI. zámek dále rostl a zkrášloval se. Ludvík XV. nechal vybudovat Malý Trianon, intimnější stavbu určenou k odpočinku od dvorského ceremoniálu. Jeho nástupce Ludvík XVI. daroval Malý Trianon své manželce Marii Antoinettě, která si zde vytvořila vlastní svět včetně rustikální vesničky Hameau de la Reine. Éra královského Versailles skončila dramaticky v říjnu 1789, kdy revoluční dav donutil královskou rodinu opustit zámek a přesídlit do Paříže.

V 19. století prošlo Versailles dalšími významnými událostmi. V lednu 1871 zde bylo v Zrcadlovém sále vyhlášeno Německé císařství po vítězství ve francouzsko-pruské válce – symbolické ponížení Francie v srdci její bývalé královské slávy. O necelých padesát let později, 28. června 1919, byla ve stejném sále podepsána Versailleská mírová smlouva, která formálně ukončila první světovou válku. Tato smlouva uvalila na poražené Německo rozsáhlé územní ztráty a astronomické válečné reparace ve výši 132 miliard zlatých marek, což mělo dalekosáhlé ekonomické důsledky pro celou Evropu.

Ekonomické dopady Versailleské smlouvy se bezprostředně projevily v měnové oblasti. Německo čelilo hyperinflaci, která v roce 1923 dosáhla takových rozměrů, že bankovky měly nominální hodnoty v bilionech marek. Tato měnová katastrofa znehodnotila úspory milionů lidí a destabilizovala výmarskou republiku. Důsledky tvrdých reparačních podmínek tak paradoxně přispěly k vzestupu nacismu a vypuknutí druhé světové války.

Architektura a symbolika

Zámecký komplex Versailles představuje vrcholné dílo francouzského barokního klasicismu. Hlavní palác se rozprostírá na ploše přes 63 tisíc metrů čtverečních a obsahuje více než 2 300 místností. Dominantou interiéru je proslulý Zrcadlový sál (Galerie des Glaces) o délce 73 metrů, který zdobí 357 zrcadel odrážejících světlo ze sedmnácti velkých oken s výhledem do zahrad. Tento sál sloužil k nejdůležitějším dvorským ceremoniím a přijímání zahraničních vyslanců.

Zahrady Versailles, dílo André Le Nôtra, pokrývají plochu přibližně 800 hektarů a představují nejvýznamnější příklad francouzské zahradní architektury. Geometricky přesné záhony, přísně tvarované živé ploty, vodní plochy a fontány vytvářejí dojem absolutní kontroly člověka nad přírodou – což dokonale odpovídalo ideologii absolutismu. Vodní díla zahrad vyžadovala tak obrovské množství vody, že její zajištění představovalo jeden z největších technických problémů celého projektu.

Versailles mělo kromě reprezentativní funkce také praktický politický účel. Ludvík XIV. zde soustředil francouzskou šlechtu, kterou tak mohl lépe kontrolovat a odtrhnout od jejích regionálních mocenských základen. Propracovaný dvorský ceremoniál, který určoval každý detail života od králova probuzení po uložení ke spánku, vytvářel hierarchii a udržoval aristokracii v neustálém soutěžení o panovníkovu přízeň.

Zajímavosti

• Stavba Versailles pohltila podle odhadů až 25 procent ročních příjmů francouzského státu v době největší stavební aktivity.
• Zámecký komplex neměl původně žádné toalety – dvořané používali přenosné nočníky nebo zákoutí zahrad.
• Ve Versailles se narodili tři francouzští králové: Ludvík XV., Ludvík XVI. a Ludvík XVIII.
• Versailleská smlouva z roku 1919 byla podepsána přesně pět let po atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, který první světovou válku rozpoutal.