Zikmund Lucemburský
Zikmund Lucemburský (1368–1437), římský císař, uherský a český král a braniborský markrabě z dynastie Lucemburků, byl jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků pozdního středověku. Z numismatického hlediska je důležitý především tím, že za jeho vlády byly raženy zlaté a stříbrné mince z uherských dolů, které patřily k nejkvalitnějším v Evropě. Jeho měnová politika, kombinující hospodářský pragmatismus s imperiální reprezentací, zanechala významný odkaz v středoevropském mincovnictví a ekonomice.
Historie
Zikmund se narodil 15. února 1368 jako syn císaře Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské. Díky otcově dynastické politice získal již v mladém věku významné postavení – v roce 1385 se oženil s Marií, dědičkou uherského trůnu, a byl korunován uherským králem v roce 1387. Po smrti svého bratra Václava IV. se stal českým králem (1419), ačkoli fakticky se ujal vlády až v roce 1436 po porážce husitů. Mezitím byl zvolen římským králem (1410) a v roce 1433 byl korunován císařem. Jeho vláda byla poznamenána mnoha krizemi – husitskými válkami v Čechách, tureckým nebezpečím v Uhrách a církevním schizmatem. Zikmund svolal Kostnický koncil (1414–1418), který měl ukončit papežské schizma, ale který také odsoudil Jana Husa k upálení, což vedlo k husitské revoluci v Čechách. Jako diplomat a organizátor vynikal, avšak jeho ambiciózní plány často narážely na nedostatek financí a politické komplikace. Přesto dokázal udržet a rozšířit svůj vliv a položil základy pro koncept střední Evropy. Zikmund zemřel 9. prosince 1437 v moravském Znojmě a byl pohřben ve Velkém Varadíně (dnes Oradea v Rumunsku).
Zikmundovo mincovnictví bylo nejvíce rozvinuté v Uhrách, kde měl od počátku své vlády relativně pevnou pozici a přístup k bohatým zdrojům drahých kovů. Uhry byly v té době jedním z největších producentů zlata a stříbra v Evropě s významnými doly především v oblasti dnešního Slovenska (Kremnica, Banská Štiavnica) a Sedmihradska (Transylvánie). Po svém nástupu na uherský trůn Zikmund provedl reformu mincovního systému, jejímž jádrem bylo zachování a posílení kvality měny. Základem uherského měnového systému byl zlatý florén (později nazývaný dukát), který byl zaveden již za anjouovských králů podle vzoru florentských zlatých mincí. Zikmundovy florény měly vysokou ryzost (23,75 karátu, tedy 98,96% zlata) a stabilní hmotnost (kolem 3,5 gramu), což z nich činilo vysoce respektované mezinárodní platidlo. Ve stříbře byly hlavními nominály groš, denár a obol, přičemž zejména kremnické groše byly známé svou kvalitou a stabilitou. V Čechách, kde byla Zikmundova vláda komplikována husitskými válkami, bylo mincovnictví narušeno – pražská mincovna byla v rukách husitů, kteří razili vlastní mince, zatímco Zikmund razil své české mince především v Kutné Hoře, když byla pod jeho kontrolou.
Design Zikmundových mincí odrážel jeho mnohovrstvou identitu jako vládce několika zemí a římského císaře. Na aversu (líci) uherských florénů byl zobrazen sv. Ladislav, tradiční patron Uher a symbol královské moci, s nápisem S LADISLAVS REX (Svatý Ladislav král). Na reversu (rubu) byl čtvrcený znak kombinující uherské pruhy a dvouhlavého říšského orla, obklopený nápisem SIGISMVNDVS D G R VNGARIE (Zikmund, z Boží milosti král Uher). České mince nesly tradiční český symbol – lva – a různé varianty Zikmundových titulů. Po jeho korunovaci císařem v roce 1433 se na některých mincích objevil také císařský titul a imperiální symbolika, především dvouhlavý orel. Mince byly raženy v několika mincovnách, z nichž nejdůležitější byly Kremnica (značka K-B, Körmöcbánya v maďarštině) v Uhrách a Kutná Hora v Čechách, když byla pod jeho kontrolou. Uherské mince byly díky své kvalitě a dostupnosti drahých kovů raženy ve velkém množství a široce obíhaly v celé střední a východní Evropě, zatímco české ražby byly vzhledem k politickým turbulencím v zemi méně početné a konzistentní.
Význam pro investory a sběratele
Mince Zikmunda Lucemburského patří mezi významné sběratelské předměty pozdního středověku. Pro sběratele jsou atraktivní díky své historické důležitosti, kvalitě zpracování a rozmanitosti typů odrážejících Zikmundovu komplikovanou vládu. Obzvláště ceněné jsou zlaté uherské florény/dukáty, které patří k nejkvalitnějším zlatým mincím své doby a kombinují numismatickou hodnotu s obsahem drahého kovu. Pro investory mohou představovat zajímavou příležitost, zejména v kontextu rostoucího zájmu o historické mince jako alternativní investiční nástroje. Stříbrné groše a denáry jsou cenově dostupnější a poskytují dobrý vstupní bod pro sběratele zaměřené na středoevropskou numismatiku. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají mince dokumentující Zikmundovy různé tituly a územní nároky, stejně jako ražby spojené s klíčovými politickými událostmi jeho vlády, jako byla korunovace císařem nebo husitské války.
Příklady
Nejvýznamnější mince ražené za vlády Zikmunda Lucemburského:
- Uherský florén (dukát) – zlatá mince vysoké kvality se sv. Ladislavem a čtvrceným znakem
- Kremnický groš – stříbrná mince z uherské mincovny v Kremnici
- Pražský groš – tradiční česká stříbrná mince, ražená v omezeném množství během Zikmundovy faktické vlády v Čechách
- Císařský florén – zlatá mince ražená po Zikmundově císařské korunovaci, často s imperiální symbolikou
- Kvartink – menší stříbrná mince používaná pro běžné transakce v uherském království
Zajímavosti
- Zikmund používal své kvalitní zlaté mince nejen jako platidlo, ale i jako diplomatický nástroj – je doloženo, že velkoryse obdarovával zahraniční vyslance a spojence zlatými florény, aby posílil svou mezinárodní prestiž.
- Přes všechny své finanční potíže, zejména během husitských válek, Zikmund nikdy výrazně nesnížil kvalitu svých uherských zlatých mincí, neboť si byl vědom důležitosti stabilní měny pro mezinárodní důvěryhodnost.
- V období husitských válek razili husité v Praze vlastní mince, často se symbolikou kalicha, zatímco Zikmund razil konkurenční ražby ve městech, která ovládal. Tato "měnová válka" je zajímavým numismatickým odrazem politického a náboženského konfliktu.
- Zikmundovy uherské dukáty a groše z Kremnice byly tak kvalitní a respektované, že se staly vzorem pro mnoho středoevropských mincí 15. století, a kremnická mincovna si udržela svou prestiž i dlouho po jeho smrti.