Alžběta I.

Alžběta I. (1558–1603), anglická a irská královna z dynastie Tudorovců, byla jednou z nejvýznamnějších panovnic evropské historie, jejíž vláda je označována jako "zlatý věk Anglie". Z numismatického hlediska je mimořádně důležitá především díky své úspěšné reformě značně znehodnocené anglické měny, kterou zdědila po svých předchůdcích. Tato reforma obnovila důvěru v anglické mince, stabilizovala hospodářství a položila základy pro rozvoj Anglie jako obchodní velmoci.

Historie

Alžběta I. se narodila 7. září 1533 v Greenwichi jako dcera Jindřicha VIII. a jeho druhé manželky Anny Boleynové. Po popravě své matky byla prohlášena za nelegitimní a vyloučena z nástupnictví, avšak později byla opět zahrnuta do následnictví trůnu. Po krátkých vládách svého nevlastního bratra Eduarda VI. a nevlastní sestry Marie I. Tudorovny nastoupila na trůn 17. listopadu 1558. Během její 45leté vlády se Anglie stala protestantskou zemí (anglikánská církev), porazila španělskou Armadu (1588), zahájila kolonizaci Severní Ameriky a zažila kulturní rozkvět symbolizovaný Williamem Shakespearem. Alžběta, známá jako "panenská královna", se nikdy neprovdala a s její smrtí 24. března 1603 vymřela dynastie Tudorovců.

Když Alžběta nastoupila na trůn, zdědila měnový systém, který byl v hluboké krizi. Její otec Jindřich VIII. a nevlastní bratr Eduard VI. opakovaně snižovali obsah drahých kovů v mincích, aby financovali nákladné války a dvorní výdaje. Výsledkem byla silně znehodnocená měna s nízkým obsahem stříbra, kterou obchodníci odmítali přijímat v nominální hodnotě, což vedlo k hospodářské nestabilitě a inflaci. Alžbětina nevlastní sestra Marie I. zahájila kroky k nápravě, ale nestihla je dokončit. Alžběta proto brzy po nástupu na trůn, v roce 1560, zahájila ambiciózní měnovou reformu vedenou jejím tajemníkem Sirem Thomasem Greshamem. Reforma zahrnovala několik klíčových kroků: stažení znehodnocených mincí z oběhu, jejich přetavení a následné vydání nových, kvalitních mincí s vyšším obsahem stříbra. Zároveň byla přesně stanovena oficiální hodnota zahraničních mincí cirkulujících v Anglii. Reforma byla financována především z výnosů zahraničního obchodu a z majetku zabaveného katolické církvi, což umožnilo provést ji bez dalšího zadlužení koruny.

Alžbětiny mince se vyznačovaly vysokou kvalitou a stabilním obsahem drahých kovů. Hlavními nominály byly zlaté sovereigny a anglely a stříbrné koruny, půlkoruny, šilinky, sixpence a pence. Na aversu nesly detailně provedený portrét královny s korunou, který se během její dlouhé vlády několikrát změnil, odrážeje její stárnutí. Na reversu byl nejčastěji zobrazen znak Tudorovců nebo heraldický motiv růže. Alžběta také zavedla tradiční označování mincí podle roku vydání, což umožňuje přesnou dataci jednotlivých ražeb. Kromě běžných mincí byly raženy i speciální památeční medaile připomínající významné události, jako bylo vítězství nad španělskou Armadou. Hlavní mincovnou byla Royal Mint v Londýně, která během Alžbětiny vlády významně modernizovala své vybavení a postupy. Mincmistrem byl Sir Richard Martin, který dohlížel na kvalitu produkce a zavedl nové technologie ražby.

Význam pro investory a sběratele

Mince Alžběty I. patří mezi vysoce ceněné sběratelské předměty s celosvětovým významem. Pro sběratele představují atraktivní akvizici díky své historické důležitosti, kvalitnímu portrétu a relativní vzácnosti. Obzvláště ceněné jsou zlaté sovereigny a větší stříbrné nominály ve výborném stavu zachování, které dosahují na aukcích velmi vysokých cen. Pro investory představují alžbětinské mince stabilní dlouhodobou investici, jejíž hodnota má trvale rostoucí trend. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají mince z významných let její vlády (např. rok 1588 spojený s porážkou Armady) a mince s mimořádně zachovalým portrétem královny.

Příklady

Nejvýznamnější mince ražené za vlády Alžběty I.:

• Sovereign – prestižní zlatá mince s portrétem královny sedící na trůnu
• Pound (libra) – velká zlatá mince s portrétem královny ve formálním postavení
• Crown (koruna) – velká stříbrná mince s portrétem a znakem
• Shilling (šilink) – běžná stříbrná mince s portrétem z profilu
• Maundy money – speciální malé stříbrné mince distribuované královnou při Zeleném čtvrtku chudým

Zajímavosti

• Alžběta I. byla první anglickou panovnicí, která systematicky využívala mince jako nástroj propagace – její portréty na mincích zdůrazňovaly majestát a sílu "panenské královny" a pomáhaly budovat její kult.
• Během své měnové reformy Alžběta využila ekonomického fenoménu později známého jako Greshamův zákon (pojmenovaného po jejím poradci), který stanoví, že "špatné peníze vytlačují dobré" – pochopila, že musí stáhnout všechny znehodnocené mince, aby nové, kvalitní mince mohly fungovat.
• Některé alžbětinské mince byly používány jako "love tokens" (milostné dárky) – byly ohýbány napůl, aby mohly být nošeny jako přívěsky, nebo byly rytecky upravovány s osobními vzkazy a iniciálami.
• Ve snaze bojovat proti padělatelům zavedla Alžběta I. přísná opatření – padělání mincí bylo považováno za velezradu a trestáno smrtí, nejčastěji obzvláště krutým způsobem – vařením zaživa.