Ambergská mincovna

Mince z mincovny AmbergAmbergská mincovna byla mincovna ve městě Amberg v Horní Falci (dnešní Bavorsko). Od 14. století razila stříbrné feniky, groše a krejcary pro falcké Wittelsbachy, za kiprové krize 1621–1622 měděné i stříbrné znehodnocené mince a v 18. století bavorské ražby se značkou A včetně tolarů.

Město Amberg, Horní Falc (dnešní Bavorsko)
Nejstarší doložené ražby feniky Ruprechta I. Falckého (1353–1390)
Kiprové ražby 1621–1622
Mincovní značka (bavorské ražby 18. století) A
Doložené ražby se značkou A 1763–1777, kurfiřt Maxmilián III. Josef
Nominály se značkou A 3 krejcary, 20 krejcarů, konvenční tolar
Katalog ambergského konvenčního tolaru Davenport 1954, Hahn 330

Historie

Ambergská mincovna pracovala pro falcké Wittelsbachy, kterým Horní Falc připadla roku 1329. Za Ruprechta I. Falckého (1353–1390) se zde razily feniky a roku 1366 tu byl převzat typ takzvaných starých řezenských feniků. Ambergské feniky jsou známé i od kurfiřtů Ludvíka III. a Ludvíka IV. Falckého (1410–1449), mimo jiné podle mincovní smlouvy z roku 1442. Z počátku 16. století pocházejí groše Ludvíka V. Falckého z let 1511, 1514 a 1517 a z let 1525–1527 krejcarové mince Fridricha II. Falckého.

Na počátku třicetileté války zasáhla mincovnu kiprová doba (Kipper- und Wipperzeit), kdy se drobná mince ve velkém znehodnocovala. Roku 1621 zde Fridrich Falcký razil měděné feniky. Po obsazení Horní Falce Maxmiliánem I. Bavorským vznikaly měděné feniky, čtyřfeniky a krejcary a stříbrné 24krejcary s letopočtem 1622. V lednu 1624 bavorská dvorská komora konstatovala, že ambergská mincovna znovu upadá; podle zprávy hornofalcké vlády jí chyběli dodavatelé kovu.

V 18. století razila mincovna pro bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. V letech 1763–1777 odtud vycházely konvenční tolary, 20krejcary a 3krejcary se značkou A, souběžně s ražbami mincovny v Mnichově.

Jak ambergské mince poznat

Feniky Ruprechta I. Falckého mají na líci poprsí nad hradbou a po stranách písmena R–A. Pozdější feniky a haléře 15. století nesou wittelsbašský štít s routami, falckého lva a někdy písmeno A jako značku Ambergu.

Měděné krejcary z roku 1622 mají na líci trojdílný kurfalcký znak (Falc, Bavorsko a kurfiřtská hodnost) a na rubu nápis I KREVTZER 1622. Na bavorských ražbách Maxmiliána III. Josefa stojí značka A pod poprsím kurfiřta; na rubu 20krejcarů je Panna Marie s dítětem jako patronka Bavorska, nebo bavorský znak.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet