Ambergská mincovna
Ambergská mincovna byla mincovna ve městě Amberg v Horní Falci (dnešní Bavorsko). Od 14. století razila stříbrné feniky, groše a krejcary pro falcké Wittelsbachy, za kiprové krize 1621–1622 měděné i stříbrné znehodnocené mince a v 18. století bavorské ražby se značkou A včetně tolarů.
| Město | Amberg, Horní Falc (dnešní Bavorsko) |
|---|---|
| Nejstarší doložené ražby | feniky Ruprechta I. Falckého (1353–1390) |
| Kiprové ražby | 1621–1622 |
| Mincovní značka (bavorské ražby 18. století) | A |
| Doložené ražby se značkou A | 1763–1777, kurfiřt Maxmilián III. Josef |
| Nominály se značkou A | 3 krejcary, 20 krejcarů, konvenční tolar |
| Katalog ambergského konvenčního tolaru | Davenport 1954, Hahn 330 |
Historie
Ambergská mincovna pracovala pro falcké Wittelsbachy, kterým Horní Falc připadla roku 1329. Za Ruprechta I. Falckého (1353–1390) se zde razily feniky a roku 1366 tu byl převzat typ takzvaných starých řezenských feniků. Ambergské feniky jsou známé i od kurfiřtů Ludvíka III. a Ludvíka IV. Falckého (1410–1449), mimo jiné podle mincovní smlouvy z roku 1442. Z počátku 16. století pocházejí groše Ludvíka V. Falckého z let 1511, 1514 a 1517 a z let 1525–1527 krejcarové mince Fridricha II. Falckého.
Na počátku třicetileté války zasáhla mincovnu kiprová doba (Kipper- und Wipperzeit), kdy se drobná mince ve velkém znehodnocovala. Roku 1621 zde Fridrich Falcký razil měděné feniky. Po obsazení Horní Falce Maxmiliánem I. Bavorským vznikaly měděné feniky, čtyřfeniky a krejcary a stříbrné 24krejcary s letopočtem 1622. V lednu 1624 bavorská dvorská komora konstatovala, že ambergská mincovna znovu upadá; podle zprávy hornofalcké vlády jí chyběli dodavatelé kovu.
V 18. století razila mincovna pro bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. V letech 1763–1777 odtud vycházely konvenční tolary, 20krejcary a 3krejcary se značkou A, souběžně s ražbami mincovny v Mnichově.
Jak ambergské mince poznat
Feniky Ruprechta I. Falckého mají na líci poprsí nad hradbou a po stranách písmena R–A. Pozdější feniky a haléře 15. století nesou wittelsbašský štít s routami, falckého lva a někdy písmeno A jako značku Ambergu.
Měděné krejcary z roku 1622 mají na líci trojdílný kurfalcký znak (Falc, Bavorsko a kurfiřtská hodnost) a na rubu nápis I KREVTZER 1622. Na bavorských ražbách Maxmiliána III. Josefa stojí značka A pod poprsím kurfiřta; na rubu 20krejcarů je Panna Marie s dítětem jako patronka Bavorska, nebo bavorský znak.
