Bitva u Kressenbrunnu

Bitva u Kressenbrunnu se odehrála 12. července 1260 na Moravském poli mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a uherským králem Bélou IV. České a spojenecké vojsko zvítězilo a potvrdilo Přemyslovu vládu ve Štýrsku. Následný mír dočasně změnil mocenské poměry ve středním Podunají.

Historie

Po vymření rakouských Babenberků roku 1246 začal dlouhý zápas o jejich země. Rakousy a Štýrsko představovaly bohaté a strategicky významné oblasti mezi Českým královstvím, Uhrami, říší a severní Itálií. Přemysl Otakar II. získal rakouskou podporu a roku 1252 se oženil s Markétou Babenberskou. Uherský král Béla IV. prosazoval vlastní nároky a opíral se o syna Štěpána.

Mír v Budíně roku 1254 rozdělil babenberské dědictví: Přemysl si ponechal Rakousy, zatímco Štýrsko připadlo Uhrám. Uherská správa však narážela na odpor části místní šlechty a roku 1258 vypuklo povstání. Přemysl zasáhl a konflikt se obnovil. Obě strany shromáždily početné síly složené z vlastních družin i spojenců z okolních zemí.

Přemyslovo vojsko zahrnovalo české, moravské a rakouské oddíly, posily z říšských zemí a další spojence. Na uherské straně bojovali Uhři, Kumáni, oddíly haličských a dalších východoevropských knížat. Kroniky uvádějí mimořádně vysoká čísla, která nelze přijmout doslova. Rozdílné jazyky a způsoby boje kladly na oba panovníky nároky při koordinaci.

Armády oddělovala řeka Morava. Podle zpráv bylo dohodnuto, že Přemysl ustoupí od břehu a umožní Uhrům přejít, aby mohl proběhnout otevřený střet. Průběh přechodu a okamžik zahájení boje jsou v kronikách vykládány rozdílně. Část uherských sil se mohla dostat do boje dříve, než byla celá armáda připravena, což následně obě strany využívaly v morálním hodnocení protivníka.

První tlak uherské jízdy ohrozil část české sestavy. Přemysl měl podle tradice připravenou zálohu, která zasáhla ve vhodném okamžiku a obrátila boj. Těžká jízda spojenců prolomila protivníkovu linii a ústup k řece se změnil v katastrofu. Mnoho vojáků zahynulo v boji nebo při pokusu překročit vodu. Přesné rozdělení zásluh mezi jednotlivé oddíly nelze z vítězných kronik bezpečně určit.

Béla IV. musel přijmout mír a vzdát se nároku na Štýrsko. Dohodu měl upevnit sňatek Přemysla Otakara II. s Bélovou vnučkou Kunhutou Haličskou roku 1261. Přemysl předtím dosáhl zrušení bezdětného manželství s výrazně starší Markétou Babenberskou. Vítězství tak bylo spojeno s dynastickou politikou, která měla změnit vojenský výsledek v uznávané právo.

Český král následně rozšířil moc také do Korutan, Kraňska a dalších oblastí a získal přezdívku král železný a zlatý. Jeho převaha však nebyla trvalá. Po zvolení Rudolfa Habsburského římským králem odmítl vydat získané země a roku 1278 padl v bitvě na Moravském poli. Kressenbrunn proto představuje vrchol jedné etapy, ne konečné založení přemyslovské podunajské monarchie.

Bitva ukazuje význam řek, přechodů a rytířských sítí ve středověké válce. Kroniky ji proměnily v příběh panovnické statečnosti, dodrženého či porušeného slibu a boží přízně. Moderní historik musí porovnávat české, rakouské, uherské a jiné zprávy, protože jejich autoři hájili odlišné dynastické zájmy. Jistý je rozhodující politický zisk Přemysla ve Štýrsku. Úspěch posílil jeho prestiž při jednání s říšskými knížaty i papežskou kurií. Mír ale zůstal křehký.

Moravské pole, kroniky a mince soupeřících králů

Kressenbrunn ležel na rozsáhlé nížině v dnešním Dolním Rakousku. Řeka Morava měla proměnlivá ramena, mokřady a brody, takže historická krajina neodpovídá přesně dnešním regulovaným tokům. Poloha přechodu ovlivnila pořadí jednotek i možnost ústupu. Rekonstrukce musí spojovat textové prameny s historickou hydrologií a archeologií.

Přemysl Otakar II. i Béla IV. vydávali mince v odlišných zemských soustavách. Brakteáty, feniky a uherské denáry dokládají hospodářské prostředí jejich vlády, nenesou však automaticky motiv bitvy. Platby spojeneckým oddílům mohly zahrnovat různá platidla a hmotnostní stříbro. Bez nálezového kontextu nelze běžnou minci prohlásit za osobní doklad účastníka.

Panovnické pečeti, erby a kronikářské iluminace zobrazují legitimitu spíše než přesnou výstroj dne bitvy. Pozdější medaile mohou spojovat Přemysla s královskou korunou, lvem nebo mapou jeho držav. Takový předmět vypovídá o paměti panovníka a nesmí být zaměněn za soudobou ražbu z roku 1260.

Při popisu názvu se používá německá podoba Kressenbrunn i české označení bitva na Moravském poli. To však může vést k záměně s bitvou roku 1278, která se odehrála ve stejné širší oblasti. Rozhodující je datum 12. července 1260 a soupeření Přemysla Otakara II. s Bélou IV.

Nálezy koňské výstroje, hrotů a mincí musí být vyhodnoceny v prostorových souvislostech. Moravské pole bylo využíváno po staletí a prošly jím jiné armády i obchodní cesty. Samostatný kovový předmět proto nelze datovat jen podle romantického spojení s Přemyslem.