Colloredo-Mannsfeldové
Colloredo-Mannsfeldové jsou česko-rakouský rod knížat a hrabat, který vznikl roku 1771 sňatkem knížete Františka de Paula Gundakara Colloreda s Marií Isabelou z Mansfeldu. V Čechách drželi Opočno, Dobříš a Zbiroh. Rodové dukáty a tolary z let 1774 a 1792 nesou většinou svatého Jiří s drakem.
| Původ rodů | Colloredové z Furlanska, Mansfeldové z Německa |
|---|---|
| V českých zemích | oba rody od první poloviny 17. století |
| Spojení rodů | 1771, sňatek Františka de Paula Gundakara Colloreda (1731–1807) a Marie Isabely z Mansfeldu |
| Potvrzení jména a znaku | císařovna Marie Terezie; listina o sjednocení jména 1789 |
| Hlavní česká panství | Opočno, Dobříš, Zelená Hora; od roku 1879 Zbiroh |
| Rodové mince | dukát, tolar a půltolar Jindřicha Pavla Františka z Mansfeldu (1774); dukát a jeho stříbrný odražek Františka de Paula Gundakara (1792) |
| Hlavní motiv mincí | svatý Jiří na koni zabíjející draka, starobylý symbol Mansfeldů |
Historie
Rod Colloredů pochází z Furlanska v severní Itálii. Aquilejský patriarcha Poppo dal jeho předkovi v léno hrad Mels. Mansfeldové byli starý německý hraběcí rod, který na svém panství vlastnil bohaté doly na stříbro a měď a razil mince v Eislebenu. Oba rody se v Čechách usadily v první polovině 17. století, Colloredové během třicetileté války, a jejich příslušníci zastávali významné dvorské, vojenské, diplomatické i církevní funkce v rakouských zemích.
V českém prostředí se jméno Colloredo pojí zejména s velkostatky a reprezentačními sídly. Mezi nejznámější patřilo Opočno, k rodovým stopám v Praze se řadí Colloredo-Mansfeldský palác.
Ke spojení obou rodů došlo roku 1771, když se František de Paula Gundakar kníže Colloredo (1731–1807) oženil s Marií Isabelou z Mansfeldu, dcerou Jindřicha Pavla Františka z Mansfeldu-Fondi (1712–1780). Spojení rodových majetků (Opočno, Dobříš, Zelená Hora), jména i znaků potvrdila císařovna Marie Terezie; listina o sjednocení jména byla vyhotovena roku 1789. Roku 1879 rod přikoupil Zbiroh.
Původní rodové jméno Mansfeld se psalo s jedním n. V listině z roku 1789 bylo omylem uvedeno se dvěma n a tato podoba se stala oficiální podobou užívanou většinou rodu. V literatuře, archivech i numismatických katalozích se proto objevují oba zápisy.
Ve 20. století rod zasáhly zvraty středoevropských dějin. Roku 1942 byli jeho příslušníci prohlášeni za nepřátele říše a majetek jim byl zabaven. V Rakousku jim byl vrácen už roku 1948, v Česku až po roce 1990; zámek Dobříš rod získal zpět v restituci roku 1998.
Erb, sídla a rodové ražby
Rod se v českých zemích připomíná především velkými sídly a jejich kulturním otiskem: Dobříš a Zbiroh patří k nejznámějším centrům rodového hospodaření a reprezentace, pražský palác nese jméno rodu. Po spojení rodů se v erbu sdružily znaky Colloredů a Mansfeldů.
Vlastní mince razil Jindřich Pavel František z Mansfeldu: dukát, tolar a půltolar z roku 1774, některé v pražské mincovně. Z ražeb Františka de Paula Gundakara Colloreda-Mannsfelda jsou známy dukát z roku 1792 a jeho stříbrný odražek. Na většině rodových ražeb je hlavním motivem svatý Jiří na koni zabíjející draka, starobylý symbol Mansfeldů, který proslavily už mansfeldské svatojiřské tolary ražené poprvé v letech 1521–1523.
Při určování těchto ražeb je třeba počítat s oběma zápisy jména (Mansfeld i Mannsfeld) a s tím, že je katalogy řadí podle osoby emitenta.
