Colloredo-Mannsfeldové

Colloredo-MansfeldColloredo-Mannsfeldové jsou česko-rakouský rod knížat a hrabat, který vznikl roku 1771 sňatkem knížete Františka de Paula Gundakara Colloreda s Marií Isabelou z Mansfeldu. V Čechách drželi Opočno, Dobříš a Zbiroh. Rodové dukáty a tolary z let 1774 a 1792 nesou většinou svatého Jiří s drakem.

Původ rodů Colloredové z Furlanska, Mansfeldové z Německa
V českých zemích oba rody od první poloviny 17. století
Spojení rodů 1771, sňatek Františka de Paula Gundakara Colloreda (1731–1807) a Marie Isabely z Mansfeldu
Potvrzení jména a znaku císařovna Marie Terezie; listina o sjednocení jména 1789
Hlavní česká panství Opočno, Dobříš, Zelená Hora; od roku 1879 Zbiroh
Rodové mince dukát, tolar a půltolar Jindřicha Pavla Františka z Mansfeldu (1774); dukát a jeho stříbrný odražek Františka de Paula Gundakara (1792)
Hlavní motiv mincí svatý Jiří na koni zabíjející draka, starobylý symbol Mansfeldů

Historie

Rod Colloredů pochází z Furlanska v severní Itálii. Aquilejský patriarcha Poppo dal jeho předkovi v léno hrad Mels. Mansfeldové byli starý německý hraběcí rod, který na svém panství vlastnil bohaté doly na stříbro a měď a razil mince v Eislebenu. Oba rody se v Čechách usadily v první polovině 17. století, Colloredové během třicetileté války, a jejich příslušníci zastávali významné dvorské, vojenské, diplomatické i církevní funkce v rakouských zemích.

V českém prostředí se jméno Colloredo pojí zejména s velkostatky a reprezentačními sídly. Mezi nejznámější patřilo Opočno, k rodovým stopám v Praze se řadí Colloredo-Mansfeldský palác.

Ke spojení obou rodů došlo roku 1771, když se František de Paula Gundakar kníže Colloredo (1731–1807) oženil s Marií Isabelou z Mansfeldu, dcerou Jindřicha Pavla Františka z Mansfeldu-Fondi (1712–1780). Spojení rodových majetků (Opočno, Dobříš, Zelená Hora), jména i znaků potvrdila císařovna Marie Terezie; listina o sjednocení jména byla vyhotovena roku 1789. Roku 1879 rod přikoupil Zbiroh.

Původní rodové jméno Mansfeld se psalo s jedním n. V listině z roku 1789 bylo omylem uvedeno se dvěma n a tato podoba se stala oficiální podobou užívanou většinou rodu. V literatuře, archivech i numismatických katalozích se proto objevují oba zápisy.

Ve 20. století rod zasáhly zvraty středoevropských dějin. Roku 1942 byli jeho příslušníci prohlášeni za nepřátele říše a majetek jim byl zabaven. V Rakousku jim byl vrácen už roku 1948, v Česku až po roce 1990; zámek Dobříš rod získal zpět v restituci roku 1998.

Erb, sídla a rodové ražby

Rod se v českých zemích připomíná především velkými sídly a jejich kulturním otiskem: Dobříš a Zbiroh patří k nejznámějším centrům rodového hospodaření a reprezentace, pražský palác nese jméno rodu. Po spojení rodů se v erbu sdružily znaky Colloredů a Mansfeldů.

Vlastní mince razil Jindřich Pavel František z Mansfeldu: dukát, tolar a půltolar z roku 1774, některé v pražské mincovně. Z ražeb Františka de Paula Gundakara Colloreda-Mannsfelda jsou známy dukát z roku 1792 a jeho stříbrný odražek. Na většině rodových ražeb je hlavním motivem svatý Jiří na koni zabíjející draka, starobylý symbol Mansfeldů, který proslavily už mansfeldské svatojiřské tolary ražené poprvé v letech 1521–1523.

Při určování těchto ražeb je třeba počítat s oběma zápisy jména (Mansfeld i Mannsfeld) a s tím, že je katalogy řadí podle osoby emitenta.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet