Filip II. Španělský

Filip II. Španělský (1527–1598) byl španělský král z rodu Habsburků, vládce největší světové říše své doby, za jehož vlády proudilo do Evropy americké zlato a stříbro v nebývalém množství. Jeho osmireálové mince, tolary a zlaté escudy se staly mezinárodní měnou raného novověku a položily základy prvního globálního měnového systému.

Historie

Filip II. nastoupil na španělský trůn v roce 1556 po abdikaci svého otce Karla V. a zdědil říši, nad kterou slunce nezapadalo. Jeho državy zahrnovaly Španělsko, Nizozemí, značnou část Itálie, americké kolonie a od roku 1580 také Portugalsko s jeho zámořskými územími. Tato obrovská říše vyžadovala jednotný a spolehlivý měnový systém, který Filip II. systematicky budoval.

Z numismatického hlediska představuje Filipova vláda zlatý věk španělského mincovnictví. Masivní příliv drahých kovů z amerických dolů, zejména ze stříbrných dolů v Potosí (dnešní Bolívie) a Zacatecas (Mexiko), umožnil bezprecedentní ražbu mincí. Roční produkce stříbra dosahovala až 300 tun, což představovalo více než 80% světové těžby. Toto bohatství však paradoxně vedlo k cenové revoluci v Evropě a dlouhodobé inflaci.

Filip II. provedl důležitou měnovou reformu v roce 1566, kdy standardizoval ražbu napříč svými državami. Zavedl systém založený na reálu jako základní účetní jednotce. Nejdůležitější mincí se stal peso de ocho reales (osmireál), známý také jako španělský dolar, který vážil přibližně 27,5 gramu ryzího stříbra. Tato mince se stala první skutečně světovou měnou, přijímanou od Číny po americké kolonie.

Ve španělských a amerických mincovnách se razily různé nominály: zlaté escudy a jejich násobky (2, 4 a 8 escudos), stříbrné reály (1/2, 1, 2, 4 a 8 reálů) a drobné měděné maravedí. Hlavními mincovnami byly Sevilla, Madrid, Toledo a Segovia ve Španělsku, México a Lima v Americe, Milano v Itálii a Antverpy v Nizozemí.

Filipovy mince nesly charakteristickou ikonografii: na aversu španělský erb s habsburským znakem, často doplněný heslem „PHILIPPVS II DEI GRATIA" (Filip II. z Boží milosti), na reversu kříž nebo sloupy Herkulovy s heslem „PLVS VLTRA" (Ještě dále). Tento motiv sloupů se stuhou se stal vzorem pro symbol dolaru ($).

Filipova měnová politika byla úzce spojena s jeho náboženskými a politickými cíli. Obrovské výdaje na protireformaci, války proti Osmanské říši, potlačení nizozemského povstání a nešťastnou výpravu Nepřemožitelné armady proti Anglii (1588) vyčerpávaly i obrovské příjmy z kolonií. Filip musel třikrát vyhlásit státní bankrot (1557, 1575, 1596), což otřáslo evropským finančním systémem.

Charakteristika mincí a technologie ražby

Mince Filipa II. představují přechod od ručně ražených k strojově raženým mincím. V mincovně v Segovii byl v roce 1585 instalován válcovací stroj (ingenio) dovezený z Německa, který umožňoval přesnější a kvalitnější ražbu. Mince ražené touto technologií se vyznačují dokonale kruhovým tvarem a rovnoměrnou silou, na rozdíl od nepravidelných ručně ražených kusů.

Americké mincovny produkovaly charakteristické „cob coins" (macuquinas), nepravidelně tvarované mince ražené ručně z hrubě nařezaných střížků. Tyto mince, ačkoli technicky nedokonalé, měly garantovanou váhu a ryzost, což zajišťovalo jejich přijetí v mezinárodním obchodě. Jejich rustikální vzhled je dnes činí velmi vyhledávanými mezi sběrateli.

Kontrolní značky na Filipových mincích umožňují přesnou identifikaci mincovny a období ražby. Každá mincovna měla svou značku: M s kroužkem pro Madrid, akvadukty pro Segovii, hrad pro Burgos. Mincmistři přidávali své iniciály, což umožňuje dataci s přesností na několik let. Tyto značky jsou klíčové pro numismatickou klasifikaci a oceňování mincí.

Kvalita ražeb se výrazně lišila podle mincovny. Evropské mincovny produkovaly umělecky propracované kusy s detailními portréty a erby, zatímco koloniální mincovny se zaměřovaly na kvantitu před kvalitou. Paradoxně jsou dnes právě nedokonalé koloniální ražby často cennější než technicky dokonalejší evropské mince.

Zajímavosti

• Filipův osmireál byl tak rozšířený, že v Číně dostal název „benyang" (základní stříbro) a stal se standardní měnou v asijském obchodě
• Poklad ze španělské galeony Nuestra Señora de Atocha, potopené 1622 s Filipovými mincemi, byl objeven roku 1985 v hodnotě přes 450 milionů dolarů
• Filip II. vlastnil největší sbírku mincí své doby, obsahující přes 2000 antických a středověkých exemplářů
• Jeho mince se razily ještě 20 let po jeho smrti se stejným letopočtem 1598, protože nová razidla byla drahá
• Motiv sloupů Herkulových z Filipových mincí inspiroval nejen znak dolaru, ale i státní znaky Bolívie a Španělska
• Nejcennější Filipovou mincí je centén – stogramová zlatá medaile ražená v jediném exempláři, dnes v muzeu v Madridu