Filip IV. Francouzský

Filip IV. FrancouzskýFilip IV. Francouzský, zvaný Sličný, byl francouzský král z rodu Kapetovců v letech 1285–1314. Války s Anglií a Flandry financoval mimo jiné opakovaným znehodnocováním mincí, a vysloužil si tak pověst krále penězokazce. Zároveň se za jeho vlády ve Francii poprvé ve velkém razily zlaté mince.

Titul francouzský král 1285–1314, jako Filip I. navarrský král 1284–1305
Dynastie Kapetovci
Narozen 1268, Fontainebleau
Zemřel 29. listopadu 1314, Fontainebleau
Rodiče Filip III. Smělý a Isabela Aragonská
Zlaté mince petit royal (1290), masse d'or (1296), chaise d'or (1303), agnel d'or (1311)
Měnová politika znehodnocování mincí od roku 1295, návrat k plnohodnotné minci roku 1306

Historie

Filip IV. Francouzský se narodil roku 1268 ve Fontainebleau jako druhý syn krále Filipa III. Smělého a Isabely Aragonské. Po smrti staršího bratra Ludvíka v roce 1276 se stal následníkem trůnu. Roku 1284 se oženil s Janou I. Navarrskou, čímž získal navarrskou korunu a hrabství Champagne. Po otcově smrti 5. října 1285 nastoupil v sedmnácti letech na francouzský trůn.

Filip se opíral o vzdělané právníky, mezi nimi Pierra Flota a Guillauma de Nogaret. Za jeho vlády se královská správa rozčlenila na Velkou radu, parlament pro soudnictví a účetní komoru pro finance.

Roku 1294 vypukla válka s Eduardem I. Anglickým o Gaskoňsko, která trvala s přestávkami do roku 1303 a skončila bez rozhodnutí. Od roku 1297 bojoval Filip také s Flandry: v bitvě zlatých ostruh roku 1302 jeho rytíři podlehli flanderským měšťanům, po vítězství u Mons-en-Pévèle však Francie roku 1305 získala Lille, Douai a Orchies. Války financoval novými daněmi, půjčkami, znehodnocováním mincí i konfiskacemi – roku 1306 vyhnal z Francie Židy a zabavil jim majetek, od lombardských kupců vymohl vysoké platby.

Zásadní spor vedl s papežem Bonifácem VIII. o zdanění duchovenstva. Na papežskou bulu Clericis laicos z roku 1296 odpověděl zákazem vývozu zlata a stříbra z Francie. V září 1303 Nogaretovi muži přepadli papeže v Anagni a Bonifác krátce nato zemřel. Za papeže Klementa V. se papežský dvůr roku 1309 usadil v Avignonu.

Templářům byl Filip značně zadlužen. V pátek 13. října 1307 je nechal ve Francii pozatýkat a obvinit z kacířství; mnozí se pod mučením přiznali. Klement V. řád 22. března 1312 zrušil bulou Vox in excelso a jeho majetek přiřkl johanitům. Velmistr Jacques de Molay byl v březnu 1314 upálen.

Filip IV. utrpěl při lovu v lese Halatte mozkovou příhodu a zemřel 29. listopadu 1314 ve Fontainebleau ve věku 46 let. Postupně po něm vládli jeho synové Ludvík X., Filip V. a Karel IV.; Karlovou smrtí roku 1328 přímá linie Kapetovců vymřela. Filipova dcera Isabela se provdala za anglického krále Eduarda II. a jejich syn Eduard III. později vznesl nárok na francouzský trůn, což vedlo ke stoleté válce.

Měnová politika a mincovnictví Filipa IV.

Hlavní stříbrnou mincí byl gros tournois (tourský groš), který zavedl Ludvík IX. roku 1266 v hodnotě 12 tourských denárů. Od roku 1295 Filip IV. kvůli válečným výdajům opakovaně snižoval obsah drahého kovu v mincích a zvyšoval jejich úřední hodnotu; do srpna 1303 ztratila měna dvě třetiny hodnoty. V červnu 1306 vrátil obsah stříbra na úroveň z roku 1285 a dosavadní znehodnocené peníze snížil o dvě třetiny. Dlužníky to zruinovalo a v prosinci 1306 vypukly v Paříži nepokoje, před nimiž se král uchýlil do pařížského Templu. Biskup Bernard Saisset ho nazval penězokazcem a Dante Alighieri mu v Božské komedii vyčítá bídu, kterou na Seině způsobil „falšováním mince“.

Za Filipa IV. se ve Francii poprvé ve velkém razily zlaté mince. Roku 1290 vznikl petit royal z ryzího zlata, roku 1296 masse d'or o hmotnosti 7,04 g a ryzosti 22 karátů, od roku 1303 chaise d'or s králem sedícím na gotickém trůnu a roku 1311 agnel d'or s Božím beránkem, poslední zlatá mince jeho vlády.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet