Filip IV. Francouzský
Filip IV. Francouzský, zvaný Sličný, byl francouzský král z rodu Kapetovců v letech 1285–1314. Války s Anglií a Flandry financoval mimo jiné opakovaným znehodnocováním mincí, a vysloužil si tak pověst krále penězokazce. Zároveň se za jeho vlády ve Francii poprvé ve velkém razily zlaté mince.
| Titul | francouzský král 1285–1314, jako Filip I. navarrský král 1284–1305 |
|---|---|
| Dynastie | Kapetovci |
| Narozen | 1268, Fontainebleau |
| Zemřel | 29. listopadu 1314, Fontainebleau |
| Rodiče | Filip III. Smělý a Isabela Aragonská |
| Zlaté mince | petit royal (1290), masse d'or (1296), chaise d'or (1303), agnel d'or (1311) |
| Měnová politika | znehodnocování mincí od roku 1295, návrat k plnohodnotné minci roku 1306 |
Historie
Filip IV. Francouzský se narodil roku 1268 ve Fontainebleau jako druhý syn krále Filipa III. Smělého a Isabely Aragonské. Po smrti staršího bratra Ludvíka v roce 1276 se stal následníkem trůnu. Roku 1284 se oženil s Janou I. Navarrskou, čímž získal navarrskou korunu a hrabství Champagne. Po otcově smrti 5. října 1285 nastoupil v sedmnácti letech na francouzský trůn.
Filip se opíral o vzdělané právníky, mezi nimi Pierra Flota a Guillauma de Nogaret. Za jeho vlády se královská správa rozčlenila na Velkou radu, parlament pro soudnictví a účetní komoru pro finance.
Roku 1294 vypukla válka s Eduardem I. Anglickým o Gaskoňsko, která trvala s přestávkami do roku 1303 a skončila bez rozhodnutí. Od roku 1297 bojoval Filip také s Flandry: v bitvě zlatých ostruh roku 1302 jeho rytíři podlehli flanderským měšťanům, po vítězství u Mons-en-Pévèle však Francie roku 1305 získala Lille, Douai a Orchies. Války financoval novými daněmi, půjčkami, znehodnocováním mincí i konfiskacemi – roku 1306 vyhnal z Francie Židy a zabavil jim majetek, od lombardských kupců vymohl vysoké platby.
Zásadní spor vedl s papežem Bonifácem VIII. o zdanění duchovenstva. Na papežskou bulu Clericis laicos z roku 1296 odpověděl zákazem vývozu zlata a stříbra z Francie. V září 1303 Nogaretovi muži přepadli papeže v Anagni a Bonifác krátce nato zemřel. Za papeže Klementa V. se papežský dvůr roku 1309 usadil v Avignonu.
Templářům byl Filip značně zadlužen. V pátek 13. října 1307 je nechal ve Francii pozatýkat a obvinit z kacířství; mnozí se pod mučením přiznali. Klement V. řád 22. března 1312 zrušil bulou Vox in excelso a jeho majetek přiřkl johanitům. Velmistr Jacques de Molay byl v březnu 1314 upálen.
Filip IV. utrpěl při lovu v lese Halatte mozkovou příhodu a zemřel 29. listopadu 1314 ve Fontainebleau ve věku 46 let. Postupně po něm vládli jeho synové Ludvík X., Filip V. a Karel IV.; Karlovou smrtí roku 1328 přímá linie Kapetovců vymřela. Filipova dcera Isabela se provdala za anglického krále Eduarda II. a jejich syn Eduard III. později vznesl nárok na francouzský trůn, což vedlo ke stoleté válce.
Měnová politika a mincovnictví Filipa IV.
Hlavní stříbrnou mincí byl gros tournois (tourský groš), který zavedl Ludvík IX. roku 1266 v hodnotě 12 tourských denárů. Od roku 1295 Filip IV. kvůli válečným výdajům opakovaně snižoval obsah drahého kovu v mincích a zvyšoval jejich úřední hodnotu; do srpna 1303 ztratila měna dvě třetiny hodnoty. V červnu 1306 vrátil obsah stříbra na úroveň z roku 1285 a dosavadní znehodnocené peníze snížil o dvě třetiny. Dlužníky to zruinovalo a v prosinci 1306 vypukly v Paříži nepokoje, před nimiž se král uchýlil do pařížského Templu. Biskup Bernard Saisset ho nazval penězokazcem a Dante Alighieri mu v Božské komedii vyčítá bídu, kterou na Seině způsobil „falšováním mince“.
Za Filipa IV. se ve Francii poprvé ve velkém razily zlaté mince. Roku 1290 vznikl petit royal z ryzího zlata, roku 1296 masse d'or o hmotnosti 7,04 g a ryzosti 22 karátů, od roku 1303 chaise d'or s králem sedícím na gotickém trůnu a roku 1311 agnel d'or s Božím beránkem, poslední zlatá mince jeho vlády.
