Follis

Follis byla významná římská měděná mince zavedená během monetární reformy císaře Diokleciána na přelomu 3. a 4. století n. l., která se stala páteří oběživa pozdní antiky. Tato robustní mince s charakteristickým stříbřitým povrchem představovala pokus o stabilizaci římského peněžního systému po krizi 3. století a vyznačovala se bohatou ikonografií odrážející měnící se ideologii a náboženské představy přechodného období mezi klasickým Římem a ranou Byzancí.

Historie

Follis byl zaveden v roce 294 n. l. jako součást rozsáhlé ekonomické reformy císaře Diokleciána, která reagovala na dlouhodobou inflaci a znehodnocení římských mincí během krize 3. století. Původně se jednalo o relativně velkou a těžkou minci s příměsí stříbra, která měla obnovit důvěru obyvatelstva v mincovní systém. Název "follis" původně označoval měšec obsahující určitý počet mincí, ale postupně se přenesl na samotnou minci. Během vlády Konstantina Velikého (306-337 n. l.) follis prošel významnou redukcí velikosti a hmotnosti, což odráželo pokračující ekonomické problémy říše. V průběhu 4. století follis nadále zmenšoval svou velikost a ztrácel na hodnotě, až byl kolem roku 360 n. l. za vlády císaře Juliana II. nahrazen novými denominacemi. V raně byzantském období se označení "follis" začalo používat pro jiný typ měděných mincí, zejména v 6. století za císaře Justiniána I., což někdy způsobuje terminologickou konfuzi mezi numismatiky.

Popis a vlastnosti

Původní Diokleciánův follis vážil přibližně 10 gramů a měl průměr kolem 27-28 mm, s obsahem stříbra 3-4%. Povrch mince byl upraven speciálním procesem zvaným "argentatura", který vytvářel stříbřitý povlak zlepšující vzhled mince. Na averzu typicky nesla portrét císaře s jeho titulaturou, zatímco reverz zobrazoval různá božstva nebo personifikace římských ctností, později křesťanské symboly. Po Konstantinově reformě kolem roku 318 n. l. se hmotnost follisu snížila na přibližně 3 gramy a průměr na 19-20 mm, přičemž obsah stříbra prakticky vymizel. Mince byly raženy v četných mincovnách po celé říši, včetně Říma, Konstantinopole, Alexandrie, Antiochie a Trevíru, což se projevovalo v drobných regionálních odlišnostech ve stylu a provedení. Charakteristickým znakem follisu byl lem kolem císařova portrétu a označení mincovny v exergu (spodní části mince).

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatiky a sběratele představuje follis atraktivní oblast zájmu, neboť zachycuje fascinující přechodné období, kdy se římský svět transformoval z pohanského v křesťanský. Zvláště ceněné jsou exempláře z počátečního období Diokleciánovy reformy, které si zachovaly původní stříbřitý povrch, a mince s vzácnějšími reversy zobrazujícími méně běžná božstva nebo historické události. Follis nabízí cenově dostupnější alternativu ke zlatým a stříbrným mincím z pozdně římského období, což z něj činí ideální vstupní bod pro začínající sběratele. Pro investory má follis hodnotu primárně historickou a sběratelskou, nikoli komoditní, jelikož obsah drahých kovů je minimální.

Příklady

Mezi nejzajímavější varianty patří "velké" Diokleciánovy follisy z let 294-307 n. l., follisy Konstantina Velikého s vyobrazením boha Slunce (Sol Invictus), follisy ražené při příležitosti založení Konstantinopole v roce 330 n. l. s personifikací města, a takzvané "komemorativní" follisy vydávané k uctění zemřelých císařů, jako byly posmrtné ražby pro Konstantina Velikého nebo Constanse. Vzácnost jednotlivých typů se odvíjí nejen od počtu původně vyražených kusů, ale i od konkrétní mincovny.

Zajímavosti

• Follis je jednou z prvních mincí, na kterých se začíná objevovat křesťanská symbolika, zejména na ražbách Konstantina Velikého po roce 312 n. l., což odráží postupnou christianizaci římské říše.
• Během archeologických vykopávek na území bývalé římské říše byly follisy nalezeny v obrovských počtech, což potvrzuje jejich masové používání v každodenních transakcích.
• Některé vzácné typy follisů nesou portréty uzurpátorů a vzdorocísařů, jejichž vlády trvaly často jen několik měsíců, jako například Domitius Alexander v severní Africe (308-311 n. l.).
• Slovo "follis" přežilo v byzantské řečtině jako obecný termín pro peníze a přešlo i do některých moderních jazyků - například v řečtině "folis" znamená peníze i v současnosti.