Fridrich Oldřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský

Portrét Fridricha Oldřicha Brunšvicko-WolfenbüttelskéhoFridrich Oldřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1591–1634) byl welfský vévoda brunšvicko-lüneburský, který v letech 1613–1634 vládl knížectví Brunšvicko-Wolfenbüttel. Jeho vláda spadá do třicetileté války. Razil mohutné stříbrné lösery o 3 až 8 tolarech a za kiprové inflace i znehodnocené drobné mince.

Život 5. dubna 1591, Wolfenbüttel – 11. srpna 1634, Braunschweig
Dynastie Welfové
Vláda 1613–1634
Země Brunšvicko-Wolfenbüttelsko
Rodiče Jindřich Julius a Alžběta Dánská
Manželka Anna Žofie Braniborská, sňatek 1614
Nástupce August Mladší
Mincovny Zellerfeld, Clausthal
Doložená ražba Stříbrný pětitolarový löser, Zellerfeld 1620

Historie

Fridrich Oldřich se narodil 5. dubna 1591 ve Wolfenbüttelu jako syn vévody Jindřicha Julia Brunšvicko-Wolfenbüttelského a Alžběty Dánské, dcery dánského krále Frederika II. Studoval na univerzitách v Tübingenu a Helmstedtu a vzdělání zakončil cestou po Anglii a Francii. Roku 1613 nastoupil vládu po otci.

Roku 1614 se oženil s Annou Žofií Braniborskou, dcerou braniborského kurfiřta Jana Zikmunda. Manželství bylo nešťastné a zůstalo bezdětné; o rozvod usiloval, ale zemřel dřív, než byl dokončen. Roku 1615 tři měsíce neúspěšně obléhal město Braunschweig, které odmítlo jeho vysoké finanční požadavky.

Listiny podepisoval bez čtení, a tak se k moci dostal Anton von der Streithorst, od roku 1616 místodržitel. Velký vliv na vládu měla také vévodova matka a její bratr, dánský král Kristián IV. V letech 1616–1622 byl Fridrich Oldřich prakticky zbaven moci. Streithorstova vláda zemi téměř zruinovala ražbou mincí z levného kovu, která roztáčela inflaci.

Za třicetileté války předal počátkem roku 1626 vládu mladšímu bratrovi Kristiánovi Brunšvicko-Wolfenbüttelskému; 26. února 1626 vstoupilo do Wolfenbüttelu dánské vojsko. Císař Ferdinand II. převzetí vlády prohlásil za neplatné a pohrozil zabavením země. Fridrich Oldřich se poté začal sbližovat s císařem a Tillym a 2. září 1626 nařídil dánským posádkám opustit jeho města.

Zemřel 11. srpna 1634 v Braunschweigu po dvojité zlomenině stehenní kosti a byl pohřben v kostele Panny Marie ve Wolfenbüttelu. S ním vymřela jeho linie a knížectví roku 1635 převzal August Mladší z příbuzné welfské linie.

Mince Fridricha Oldřicha

Nejznámějšími ražbami jsou lösery – mnohonásobné tolary ražené v harcských mincovnách Zellerfeld a Clausthal. Pětitolar i šestitolar z roku 1620 ze Zellerfeldu nesou na líci vévodu v brnění na koni se žezlem, na rubu znak s pěti přilbami, který drží dva divocí muži, a heslo DEO ET PATRIAE. K dalším patří pětitolar z Clausthalu 1624 se znakem drženým lvy a značkou mincmistra Henninga Schreibera, trojtolar z Clausthalu 1625 a osmitolar i šestitolar ze Zellerfeldu 1634 se svatým Jakubem na rubu.

Na tolaru z roku 1618 stojí na líci divoký muž s vyrvanou jedlí. Z drobných mincí se razily mimo jiné dvoumariengroše (doložené ročníky 1624 a 1631) a půlmariengroše zvané matiery (Matthier).

Za kiprové inflace v letech 1620–1622 vznikaly jeho jménem znehodnocené mince v hrabstvích Hohnstein a Klettenberg: stříbrné dvanáctikrejcary (schreckenbergery) a čtyřiadvacetikrejcary a měděné feniky a flitry.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet