Fridrich Oldřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Fridrich Oldřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1591–1634) byl welfský vévoda brunšvicko-lüneburský, který v letech 1613–1634 vládl knížectví Brunšvicko-Wolfenbüttel. Jeho vláda spadá do třicetileté války. Razil mohutné stříbrné lösery o 3 až 8 tolarech a za kiprové inflace i znehodnocené drobné mince.
| Život | 5. dubna 1591, Wolfenbüttel – 11. srpna 1634, Braunschweig |
|---|---|
| Dynastie | Welfové |
| Vláda | 1613–1634 |
| Země | Brunšvicko-Wolfenbüttelsko |
| Rodiče | Jindřich Julius a Alžběta Dánská |
| Manželka | Anna Žofie Braniborská, sňatek 1614 |
| Nástupce | August Mladší |
| Mincovny | Zellerfeld, Clausthal |
| Doložená ražba | Stříbrný pětitolarový löser, Zellerfeld 1620 |
Historie
Fridrich Oldřich se narodil 5. dubna 1591 ve Wolfenbüttelu jako syn vévody Jindřicha Julia Brunšvicko-Wolfenbüttelského a Alžběty Dánské, dcery dánského krále Frederika II. Studoval na univerzitách v Tübingenu a Helmstedtu a vzdělání zakončil cestou po Anglii a Francii. Roku 1613 nastoupil vládu po otci.
Roku 1614 se oženil s Annou Žofií Braniborskou, dcerou braniborského kurfiřta Jana Zikmunda. Manželství bylo nešťastné a zůstalo bezdětné; o rozvod usiloval, ale zemřel dřív, než byl dokončen. Roku 1615 tři měsíce neúspěšně obléhal město Braunschweig, které odmítlo jeho vysoké finanční požadavky.
Listiny podepisoval bez čtení, a tak se k moci dostal Anton von der Streithorst, od roku 1616 místodržitel. Velký vliv na vládu měla také vévodova matka a její bratr, dánský král Kristián IV. V letech 1616–1622 byl Fridrich Oldřich prakticky zbaven moci. Streithorstova vláda zemi téměř zruinovala ražbou mincí z levného kovu, která roztáčela inflaci.
Za třicetileté války předal počátkem roku 1626 vládu mladšímu bratrovi Kristiánovi Brunšvicko-Wolfenbüttelskému; 26. února 1626 vstoupilo do Wolfenbüttelu dánské vojsko. Císař Ferdinand II. převzetí vlády prohlásil za neplatné a pohrozil zabavením země. Fridrich Oldřich se poté začal sbližovat s císařem a Tillym a 2. září 1626 nařídil dánským posádkám opustit jeho města.
Zemřel 11. srpna 1634 v Braunschweigu po dvojité zlomenině stehenní kosti a byl pohřben v kostele Panny Marie ve Wolfenbüttelu. S ním vymřela jeho linie a knížectví roku 1635 převzal August Mladší z příbuzné welfské linie.
Mince Fridricha Oldřicha
Nejznámějšími ražbami jsou lösery – mnohonásobné tolary ražené v harcských mincovnách Zellerfeld a Clausthal. Pětitolar i šestitolar z roku 1620 ze Zellerfeldu nesou na líci vévodu v brnění na koni se žezlem, na rubu znak s pěti přilbami, který drží dva divocí muži, a heslo DEO ET PATRIAE. K dalším patří pětitolar z Clausthalu 1624 se znakem drženým lvy a značkou mincmistra Henninga Schreibera, trojtolar z Clausthalu 1625 a osmitolar i šestitolar ze Zellerfeldu 1634 se svatým Jakubem na rubu.
Na tolaru z roku 1618 stojí na líci divoký muž s vyrvanou jedlí. Z drobných mincí se razily mimo jiné dvoumariengroše (doložené ročníky 1624 a 1631) a půlmariengroše zvané matiery (Matthier).
Za kiprové inflace v letech 1620–1622 vznikaly jeho jménem znehodnocené mince v hrabstvích Hohnstein a Klettenberg: stříbrné dvanáctikrejcary (schreckenbergery) a čtyřiadvacetikrejcary a měděné feniky a flitry.
