Hyperinflace

Hyperinflace je extrémně vysoká a rychle se zrychlující inflace, typicky definovaná jako měsíční růst cen o více než 50%. Představuje zhroucení měnového systému, kdy peníze rychle ztrácejí svou hodnotu a obyvatelstvo hledá alternativní formy uchování hodnoty. Z numismatického hlediska vede k vydávání mincí s astronomickými nominály a často k úplnému opuštění kovových mincí.

Historie

Nejznámějším historickým příkladem hyperinflace je Německo v roce 1923, kdy se ceny zvyšovaly každý den a lidé museli platit milionkrát až biliónkrát vyšší částky než před válkou. Příčinou byla kombinace válečných reparací po první světové válce, nadměrného tisku peněz a ztráty důvěry v německou marku. Maďarská hyperinflace po druhé světové válce (1945-1946) byla ještě dramatičtější a představuje nejhorší zaznamenanou hyperinflaci v historii, kdy se ceny zdvojnásobovaly každých 15 hodin. Zimbabwská hyperinflace z let 2000-2009 dosáhla vrcholu v roce 2008, kdy se vydávaly bankovky s nominály až 100 biliónů zimbabwských dolarů. Rakousko-Uhersko zažilo hyperinflaci po rozpadu monarchie v letech 1921-1922, kdy rakouská koruna ztratila více než 99% své hodnoty. Ve 20. století se hyperinflace objevila také v řadě latinskoamerických zemí, postsovětských státech a během balkánských válek v 90. letech.

Hyperinflace má devastující dopady na celý měnový systém a způsobuje zásadní změny v používání peněz. Kovové mince se během hyperinflace stávají nepoužitelnými, protože jejich výrobní náklady rychle převyšují nominální hodnotu a logistika distribuce se stává nezvladatelnou. Mincovny přestávají razit běžné nominály a často se uchylují k ražbě pamětních nebo investičních mincí z drahých kovů, které si uchovávají reálnou hodnotu. Obyvatelstvo spontánně přechází na barterní obchod, používání cizích stabilních měn (dolarizace) nebo drahých kovů jako alternativního platidla. Bankový systém kolabuje, protože úspory ztrácejí hodnotu rychleji, než je možné je využít. Psychologické efekty hyperinflace zahrnují paniku, hromadění zboží a ztrátu důvěry v státní instituce. Vládní reakce často zahrnuje zavedení nové měny, měnové reformy nebo přijetí cizí měny jako oficiálního platidla. Historická zkušenost ukazuje, že hyperinflace je obvykle způsobena nadměrným tiskem peněz státem, který se snaží financovat válečné výdaje nebo krýt rozpočtové deficity. Ukončení hyperinflace vyžaduje radikální měnovou reformu, stabilizaci státních financí a obnovení důvěry veřejnosti v nový měnový systém.

Zajímavosti

• Zimbabwské bankovky s nominály v biliónech se dnes prodávají jako suvenýry za více než jejich původní hodnota
• V Německu roku 1923 se nosily peníze v kufřících a ceny se měnily několikrát denně
• Maďarská hyperinflace vedla k vydání bankovky s nominály 100 trilionů pengő
• Během hyperinflace se zlaté a stříbrné mince často stávají žádanějšími než papírové peníze
• Bitcoin a kryptoměny se někdy používají jako ochrana před hyperinflací v rozvojových zemích