Hyperinflace

Hyperinflace je extrémní forma inflace charakterizovaná měsíčním růstem cen o více než 50%, která vede ke kolapsu měnového systému a ztrátě funkce peněz jako uchovatele hodnoty. Tento ekonomický fenomén, často doprovázený ražbou nouzových platidel s astronomickými nominály a návratem k barteru či cizím měnám, představuje pro numismatiku unikátní období produkující bizarní bankovky a mince dokumentující ekonomickou katastrofu.

Historie

První dokumentovaná hyperinflace postihla Římskou říši ve 3. století n. l., kdy obsah stříbra v denáru klesl z 95% na pouhá 2%. Císař Diocletianus reagoval roku 293 měnovou reformou a Ediktem o maximálních cenách, který stanovil trest smrti za překročení cenových stropů. Inflace však pokračovala a vedla k rozpadu monetárního systému – obyvatelstvo přešlo na naturální platby.

Nejznámější historickou hyperinflací je výmarská hyperinflace v Německu 1921-1923. Válečné reparace, tisk peněz a okupace Porúří Francií vedly k situaci, kdy se ceny zdvojnásobovaly každé 3,7 dne. V listopadu 1923 stál bochník chleba 200 miliard marek. Nejvyšší bankovka měla nominál 100 bilionů marek (10¹⁴). Ražba mincí byla zastavena – kovová hodnota převyšovala nominál. Vznikaly Notgeld (nouzové peníze) z papíru, kůže, porcelánu i hedvábí.

Maďarská hyperinflace 1945-1946 překonala všechny rekordy. Měsíční inflace dosáhla 4,19×10¹⁶ procent – ceny se zdvojnásobovaly každých 15 hodin. Nejvyšší bankovka měla nominál 100 kvintilionů pengő (10²⁰). Vznikl speciální termín „b-pengő" (bilpengő = bilion pengő) pro zjednodušení. Mince zmizely z oběhu, kovové haléře se tavily na hliníkové nádobí. Zavedení forintu 1. srpna 1946 v poměru 1:400 000 000 000 000 000 000 000 000 000 (4×10²⁹) pengő ukončilo krizi.

Zimbabwe 2007-2009 zažilo moderní hyperinflaci s měsíční inflací 79,6 miliard procent. Nejvyšší bankovka měla nominál 100 bilionů zimbabwských dolarů. Centrální banka třikrát škrtala nuly (celkem 25 nul), než měnu opustila. Zajímavostí je „Bearer Cheque" – šeky s datem expirace používané jako bankovky. Mince se přestaly razit již v roce 2002, kdy hodnota kovu převýšila nominál.

Jugoslávská hyperinflace 1992-1994 dosáhla měsíční inflace 313 milionů procent. Nejvyšší bankovka měla nominál 500 miliard dinárů. Unikátní byla praxe přetisku starých bankovek novými hodnotami – 1000 dinárů z roku 1990 bylo přetištěno na 1 miliardu. Zajímavé jsou „inflační známky" – poštovní známky s prázdným místem pro dopsání aktuální hodnoty.

Venezuela od roku 2016 zažívá hyperinflaci s kumulativní inflací přes 10 milionů procent. Nejvyšší bankovka má nominál 1 milion bolívarů. Paradoxně se znovu začaly razit mince po 20 letech – ne pro jejich užitečnost, ale kvůli propagandě stability. Obyvatelstvo přešlo na americké dolary a kryptoměny. Bolívary se váží místo počítání – 1 kg bankovek představuje určitou hodnotu podle aktuálního kurzu.

Mechanismus a numismatické důsledky

Hyperinflace vzniká kombinací faktorů: nadměrný tisk peněz, ztráta důvěry v měnu, válečné konflikty, kolaps produkce. Rychlost oběhu peněz exponenciálně roste – lidé utrácejí okamžitě po obdržení. Vzniká Greshamův zákon na steroidech – jakákoli hodnotná měna okamžitě mizí z oběhu.

Mincovnictví během hyperinflace kolabuje první. Ražba se zastavuje, když výrobní náklady převýší nominální hodnotu. Mince se taví na surovinu nebo mizí v tezauraci. Vznikají nouzové nominály – papírové „mince", žetony z levných materiálů (zinek, hliník, železo), regionální platidla. Číslice na mincích nestačí – v Německu 1923 razili mince s nápisem „1 Million Mark".

Bankovky procházejí bizarní evolucí. Přetisky starých nominálů novými hodnotami, provizorní emise tištěné na novinovém papíře, jednostranný tisk pro úsporu času. Design se zjednodušuje – složité rytiny nahrazují jednoduché geometrické vzory. Vznikají „brick notes" – balíky bankovek lepené jako cihly pro snadnější manipulaci.

Pro numismatiku představuje hyperinflace zlatý věk. Vznikají tisíce variant bankovek a nouzových platidel. Notgeld z Německa 1920-1923 čítá přes 100 000 různých emisí. Sběratelská hodnota je paradoxní – bezcenné bilionové bankovky dnes stojí stovky eur. Kompletní sady hyperinflačních emisí jsou prakticky nesestavitelné kvůli množství variant.

Zajímavosti

• Německé děti v roce 1923 stavěly z balíků marek domečky – bankovky byly levnější než stavebnice
• V Zimbabwe se bankovky používaly jako toaletní papír – byl dražší než nominální hodnota bankovek
• Maďarská pošta 1946 vydala známku s nominální hodnotou „Inflace" – hodnota se určovala při nákupu
• Největší nominál v historii – 1 sextilion pengő (10²¹) – byl vytištěn ale nikdy nevydán
• V Jugoslávii 1993 plat vyplacený ráno nestačil večer na autobus domů
• Srbská hyperinflační 500 miliard dinárů z roku 1993 je nejžádanější evropskou „moderní" bankovkou mezi sběrateli