Johanité

Johanité byli členové rytířského řádu svatého Jana Jeruzalémského, známého také jako maltézští rytíři, který vznikl kolem roku 1099 v Jeruzalémě jako špitální bratrstvo pečující o nemocné poutníky. Řád se postupně transformoval ve vojensko-hospitální organizaci bojující za křesťanství a provozující špitály po celé Evropě včetně českých zemí, kde od 12. století spravovali komendy a razili vlastní mince. Po ztrátě Svaté země se johanité přesunuli na Kypr, Rhodos a nakonec na Maltu, odkud pochází jejich pozdější název maltézských rytířů.

Historie

Počátky johanitského řádu sahají do období před první křížovou výpravou, kdy kolem roku 1070 založili italští kupci z Amalfi v Jeruzalémě špitál zasvěcený svatému Janu Křtiteli. Po dobytí Jeruzaléma křižáky roku 1099 se správy špitálu ujal bratr Gerard, který rozšířil péči o nemocné a zorganizoval bratrstvo podle řeholních pravidel. Papež Paschalis II. roku 1113 bulou "Pie postulatio voluntatis" oficiálně uznal řád a podřídil ho přímo papežské stolici.

Za druhého velmistra Raymonda du Puy došlo k zásadní transformaci řádu. Kromě hospitální činnosti převzali johanité vojenské povinnosti ochrany poutníků a obrany Svaté země. Vznikla hierarchická struktura rozdělující členy na rytíře bojovníky pocházející ze šlechtických rodů, kaplany vykonávající duchovní službu a služebné bratry zajišťující hospodářské zázemí. Řád přijal černý hábyt s bílým osmihrannným křížem, který se stal jejich charakteristickým symbolem.

V českých zemích se johanité objevili za vlády Vladislava II. kolem roku 1160, kdy získali první majetky v Praze Na Františku. Jejich nejstarší komenda vznikla na Malé Straně u mostu přes Vltavu, kde johanité vybírali mýtné a spravovali špitál. Český převor johanitů patřil mezi přední hodnostáře království s právem zasedat v zemském sněmu. Řád postupně získal desítky vesnic, statků a patronátních práv nad kostely.

Po pádu Jeruzaléma roku 1187 a definitivní ztrátě Akkonu roku 1291 museli johanité opustit Svatou zemi. Přesunuli se na Kypr, kde vybudovali vlastní loďstvo a zahájili námořní válku proti muslimským pirátům. Roku 1309 dobyli ostrov Rhodos, který se stal jejich suverénním státem na více než dvě století. Rhodští rytíři vybudovali mocné opevnění, razili vlastní mince a kontrolovali východní Středomoří.

České johanitské komendy v tomto období prosperovaly. Generalát v Praze se stal centrem české provincie řádu zahrnující Čechy, Moravu a části Slezska. Velkopřevor sídlící ve Strakonicích spravoval rozsáhlé majetky a organizoval vojenskou pomoc pro rhodské bratry. České komendy v Mladé Boleslavi, Manětíně, Českém Dubu a dalších městech provozovaly špitály, mlýny a hospodářské dvory.

Husitské války těžce postihly johanitský majetek v Čechách. Husité považovali johanity za představitele zkažené církve a nepřátele reformace. Většina komend byla vypálena, majetky zkonfiskovány. Pražský špitál byl zničen roku 1420 při obléhání Malé Strany. Jen moravské komendy v čele s Brnem částečně přežily díky ochraně moravské šlechty. Po husitských válkách se řád jen pomalu vzpamatovával.

Roku 1522 dobyl Rhodos sultán Sulejman Nádherný po šestiměsíčním obléhání. Johanité získali čestnou kapitulaci a přesunuli se na Maltu, kterou jim roku 1530 daroval císař Karel V. Habsburský. Na Maltě vybudovali johanité námořní velmoc, jejich galeje bojovaly proti berberským pirátům a osmanskému loďstvu. Vítězství v bitvě u Lepanta roku 1571 upevnilo jejich postavení ochránců křesťanského Středomoří.

České johanitské državy mezitím přešly pod kontrolu velkopřevorů německého jazyka sídlících v Praze. Za Rudolfa II. získali johanité zpět některé majetky a obnovili komendy. Velkopřevor byl povýšen na říšské knížete s právem zasedat na říšském sněmu. České země poskytovaly Maltě pravidelné finanční příspěvky zvané responsiones, které financovaly námořní operace proti Turkům.

Třicetiletá válka opět zdecimovala johanitské majetky. Švédové vydrancovali komendy, válečné kontribuce vyčerpaly hospodářství. Po vestfálském míru roku 1648 se řád rozdělil podle konfesí – katoličtí rytíři zůstali věrni Maltě, protestantští vytvořili samostatnou větev v Prusku a Braniborsku. České komendy zůstaly katolické pod kontrolou pražského velkopřevorství.

Napoleon Bonaparte dobyl Maltu roku 1798 cestou do Egypta, čímž ukončil suverénní vládu johanitů. Řád se rozptýlil po Evropě, část rytířů odešla do Ruska pod ochranu cara Pavla I. Po napoleonských válkách se sídlo řádu přesunulo do Říma, kde johanité pokračovali jako náboženská a charitativní organizace. České velkopřevorství fungovalo až do roku 1938, kdy bylo zrušeno nacisty.

Hospodářství a mincovnictví johanitů

Johanitský řád vybudoval efektivní hospodářský systém financující vojenské a špitální aktivity. Komendy fungovaly jako soběstačné ekonomické jednotky produkující zemědělské přebytky. V českých zemích vlastnili johanité přes sto vesnic, desítky dvorů, mlýnů, vinic a rybníků. Strakonické velkopřevorství patřilo k nejbohatším církevním institucím království s ročními příjmy přes 10 000 zlatých.

Mincovní právo získali johanité na Rhodu a později na Maltě. Razili zlaté cechíny, stříbrné scudi a drobné mince s velkomistrským znakem. Maltské mince s osmihrannným křížem patřily k nejkvalitnějším ve Středomoří. České komendy nerazily vlastní mince, ale často dostávaly od panovníků privilegium používat cizí mince bez povinnosti renovace. Johanitský kříž se objevoval na donačních medailích a pamětních ražbách.

Finanční systém řádu zahrnoval složité mezinárodní transakce. České responsiones putovaly přes benátské a janovské bankéře na Maltu. Johanité provozovali vlastní bankovní síť poskytující úvěry panovníkům a šlechtě. Výnosy z evropských komend financovaly stavbu maltských pevností, údržbu válečného loďstva a provoz špitálů. Řád také profitoval z korzárství – podíl z kořisti připadal řádové pokladně.

Johanitské špitály představovaly nejvyspělejší zdravotnická zařízení středověku. Maltský špitál pojmul až 500 pacientů, každý měl vlastní postel, což bylo na tu dobu revoluční. České johanitské špitály v Praze, Brně a Strakonicích poskytovaly péči bez ohledu na víru a společenské postavení. Financování špitálů pohlcovalo značnou část řádových příjmů.

Zajímavosti

• Nejstarší rytířský řád – Johanité jsou nejstarším dosud existujícím rytířským řádem, fungují nepřetržitě přes 900 let
• Český velkomistr – Jan ze Švamberka byl jediným Čechem zvoleným velmistrem řádu, vládl na Rhodu v letech 1421–1437
• Maltská mince – Maltské zlaté cechíny johanitů byly tak kvalitní, že je osmanští sultáni přijímali jako tribut
• Johanitský kříž – Osm hrotů maltézského kříže symbolizuje osm blahoslavenství z Kázání na hoře
• Námořní nemocnice – Johanité provozovali první plovoucí nemocnice na válečných galérách ve Středomoří
• Suverénní stát – Suverénní řád maltézských rytířů je dodnes uznaným subjektem mezinárodního práva bez vlastního území