Karel II. z Lichtenštejna-Castelcorna
Karel II. z Lichtenštejna-Castelcorna (1623-1695) byl olomoucký biskup a kardinál, který spravoval rozsáhlé církevní panství na Moravě a ve Slezsku. Jako jeden z nejmocnějších moravských církevních hodnostářů razil biskupské tolary a dukáty, podporoval rekatolizaci a barokní přestavbu Olomouce po třicetileté válce.
Historie
Karel se narodil jako syn Karla I. z Lichtenštejna-Castelcorna a Anny Marie z Ortenburgu na rodovém zámku Castelcorn v Tyrolsku. Lichtenštejnové-Castelcornové byli boční větví slavného rodu Lichtenštejnů, která se usadila v rakouských zemích. Od mládí byl Karel určen pro církevní dráhu - studoval na jezuitské koleji v Innsbrucku a poté teologii a církevní právo na univerzitě v Ingolstadtu. V roce 1647 byl vysvěcen na kněze a rychle postupoval v církevní hierarchii díky rodovým konexím a osobním schopnostem.
V roce 1663 byl zvolen sídelním kanovníkem olomoucké kapituly, což byl první krok k biskupské hodnosti. Po smrti biskupa Leopolda Viléma Habsburského v roce 1664 byl zvolen olomouckým biskupem. Papežské potvrzení získal až po složitých jednáních kvůli své relativní mladosti. Jeho episkopát trval přes třicet let a znamenal období konsolidace a obnovy po válečných destrukcích. Karel energicky podporoval rekatolizaci Moravy - zakládal farnosti, obnovoval kláštery, financoval jezuitské misie. Osobně vizitoval farnosti a kontroloval provádění tridentských reforem.
Karel byl také významným stavebníkem a mecenášem. Inicioval barokní přestavbu olomoucké katedrály svatého Václava, vybudoval biskupskou rezidenci a založil kněžský seminář. V roce 1675 byl jmenován kardinálem, což zvýšilo prestiž olomouckého biskupství. Jako říšský kníže zasedal na říšském sněmu a udržoval diplomatické styky s vídeňským dvorem. Podporoval rozvoj vzdělanosti - rozšířil olomouckou univerzitu a biskupskou knihovnu. Zemřel v roce 1695 v Kroměříži a je pochován v olomoucké katedrále.
Karel II. a biskupské mincovnictví
Karel II. aktivně využíval biskupská mincovní práva a razil reprezentativní biskupské mince v kroměřížské mincovně. Jeho tolary patří mezi nejkvalitnější moravské církevní ražby. Na lícní straně je biskupův portrét v liturgickém oděvu s mitrou a berlou, obklopený kardinálským kloboukem se střapci. Nápis ho tituluje jako "Episcopus Olomucensis, S.R.E. Cardinalis" (olomoucký biskup, kardinál svaté římské církve). Rubová strana nese biskupský erb kombinovaný s lichtenštejnským znakem.
Kromě tolarů razil Karel zlaté dukáty a půldukáty s mariánskými motivy, které odrážejí barokní zbožnost. Některé mince nesou obraz Panny Marie Svatokopecké, patronky olomoucké diecéze. Jeho drobné mince - krejcary a groše - byly určeny pro oběh na biskupských panstvích. Karel také nechal razit pamětní medaile k významným událostem, například ke svému jmenování kardinálem nebo k vysvěcení obnovených kostelů. Kvalita ražby byla vysoká díky italským rytcům, které Karel pozval na svůj dvůr. Jeho mince dokumentují ekonomickou sílu olomouckého biskupství a reprezentují protireformační triumfalismus. Po jeho smrti mincovna pokračovala v ražbě za jeho nástupců až do sekularizace.
Zajímavosti
- Karel II. vlastnil jednu z největších soukromých knihoven na Moravě s 20 tisíci svazky
- Jeho kardinálský klobouk visí dodnes v olomoucké katedrále jako symbol biskupské moci
- Biskupský tolar z roku 1675 k jeho jmenování kardinálem je nejvzácnější moravskou církevní mincí
- Karel zavedl na Moravě procesí Božího těla s eucharistií pod nebesy, které se konají dodnes
- V kroměřížském zámku vybudoval barokní zahradu zapsanou na seznam UNESCO