Kolín nad Rýnem

Kolín nad Rýnem je historické město v Porýní, které patřilo k nejvýznamnějším centrům Svaté říše římské. Jako sídlo arcibiskupa-kurfiřta a svobodné říšské město disponovalo rozsáhlými mincovními právy a kolínské ražby tvoří důležitou kapitolu středoevropské numismatiky.

Historie

Počátky Kolína nad Rýnem sahají do římské doby, kdy zde bylo založeno město Colonia Claudia Ara Agrippinensium, pojmenované po císařovně Agrippině Mladší, která se zde narodila. Kolonie se stala hlavním městem provincie Dolní Germánie a jedním z nejvýznamnějších center římské moci na Rýnu. Římské hradby, jejichž zbytky se dochovaly dodnes, chránily město o rozloze téměř 100 hektarů.

Ve středověku byl Kolín jedním z největších a nejbohatších měst severně od Alp. Kolínský arcibiskup patřil k sedmi říšským kurfiřtům s právem volit římského krále a město se stalo důležitým církevním centrem. Stavba gotického dómu, zahájená roku 1248, symbolizovala ambice města i arcibiskupství, ačkoli byla dokončena až v 19. století.

Roku 1288 zvítězili kolínští měšťané v bitvě u Woeringenu nad arcibiskupem a získali faktickou nezávislost. Kolín se stal svobodným říšským městem s rozsáhlou samosprávou, zatímco arcibiskupové přesídlili do Bonnu. Město prosperovalo díky poloze na křižovatce obchodních cest a členství v Hanze. Kolínské trhy přitahovaly kupce z celé Evropy.

V novověku Kolín postupně ztrácel na významu, ačkoli zůstal důležitým regionálním centrem. Roku 1794 město obsadila revoluční Francie a po Vídeňském kongresu připadlo Prusku. Kolínský dóm byl dokončen roku 1880 za osobní podpory pruského krále Viléma I. a stal se symbolem německé národní jednoty. Město bylo těžce poškozeno během druhé světové války, avšak dóm přečkal bombardování téměř neporušen.

Kolínské mincovnictví

Mincovnictví v Kolíně mělo dvojí tradici – arcibiskupskou a městskou. Kolínští arcibiskupové disponovali mincovním právem od raného středověku a jejich mincovna patřila k nejvýznamnějším v říši. Po osamostatnění města roku 1288 začalo razit vlastní mince i město, takže v Kolíně existovaly paralelně dvě mincovní autority.

Arcibiskupské mince nesly portréty arcibiskupů, církevní symboly a kurfiřtské insignie. Městské ražby zobrazovaly kolínský znak se třemi korunami, které podle legendy odkazují na Tři krále, jejichž ostatky jsou uloženy v kolínském dómu. Oba typy ražeb se vyznačují vysokou uměleckou úrovní odpovídající významu města.

Kolínské mince obíhaly v širokém porýnském regionu a patřily k uznávaným platidlům středoevropského obchodu. Razily se zde denáry, groše, tolary i zlaté mince. Pro sběratele představuje kolínská numismatika rozsáhlou oblast zahrnující církevní i městské ražby od středověku do 19. století. Zvláštní zájem vzbuzují reprezentativní tolary kurfiřtů-arcibiskupů a městské jubilejní emise.

Zajímavosti

• Kolínský dóm je největším gotickým chrámem v severní Evropě a jeho věže byly až do roku 1884 nejvyšší stavbou světa.
• Ostatky Tří králů přivezl do Kolína roku 1164 arcibiskup Rainald z Dasselu jako válečnou kořist z Milána.
• Kolínská voda (Eau de Cologne) byla vynalezena v Kolíně počátkem 18. století italským parfumérem Johannem Marií Farinou.