Kreditní peníze

Kreditní peníze jsou mince a bankovky, jejichž nominální hodnota převyšuje hodnotu materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Název pochází z latinského credere (věřit), protože jejich příjemce musí věřit ve státem garantovanou hodnotu. V českých zemích byly první kreditní mince raženy z mědi od roku 1759 za Marie Terezie.

Historie

Koncept kreditních peněz vznikl z praktické potřeby nahradit drahé kovy v drobném oběživu. První pokusy sahají do antického Říma, kde císař Augustus zavedl roku 23 př. n. l. měděné asy s nuceným kurzem vůči stříbrným denárům. Jejich vnitřní hodnota představovala pouze třetinu nominální hodnoty, ale zákonná platební síla zajišťovala akceptaci.

Ve středověké Evropě byly všechny mince v zásadě plnohodnotné – jejich hodnota odpovídala obsahu drahého kovu. Výjimkou byly nouzové ražby během válek, například obléhací mince z kůže nebo dřeva s příslibem výměny po skončení obležení. Tyto primitivní kreditní peníze fungovaly na základě důvěry v budoucí vyplacení.

Průkopníkem moderních kreditních peněz byla Čína, kde se od 11. století používaly papírové peníze kryté státní autoritou. V Evropě první systematické kreditní mince zavedla Švédská říšská banka roku 1624 – měděné platmynty s nominální hodnotou několikanásobně převyšující hodnotu kovu. Jejich úspěch inspiroval další evropské státy.

V habsburské monarchii zavedla kreditní měděné mince Marie Terezie patentem z 15. září 1759. První ražby představovaly grešle (3 krejcary) a krejcary z mědi. Nominální hodnota byla pevně stanovena zákonem, ačkoli skutečná hodnota mědi činila pouze 40–50 procent nominální hodnoty. Tyto mince nesly nápis K.K. SCHEIDEMÜNZE (císařsko-královská drobná mince) jako označení jejich kreditní povahy.

Masové rozšíření kreditních peněz přineslo 19. století. Rakouská národní banka vydala roku 1816 první regulérní papírové bankovky kryté pouze částečně zlatem. Postupně všechny evropské státy přešly na kreditní systém, kde drobné mince z běžných kovů a papírové peníze nahradily plnohodnotné stříbrné a zlaté ražby.

Definitivní konec plnohodnotných peněz znamenal rozpad brettonwoodského systému roku 1971, kdy USA zrušily směnitelnost dolaru za zlato. Od té doby jsou všechny světové měny čistě kreditní – jejich hodnota je založena výhradně na důvěře v ekonomiku a instituce vydávajícího státu.

Princip a fungování kreditních peněz

Kreditní peníze fungují na principu zákonného platidla (legal tender). Stát nařízením určí poměrnou hodnotu k plnohodnotným nominálům a garantuje jejich přijímání při platbách. Nominální hodnota je přímo vyznačena na minci či bankovce, zatímco vnitřní hodnota materiálu je výrazně nižší – u současných mincí činí obvykle 1–10 procent nominální hodnoty.

Výhody kreditních peněz jsou ekonomické a praktické. Úspora drahých kovů umožňuje jejich využití v průmyslu a snižuje náklady na ražbu. Lehké mince z hliníku nebo oceli jsou praktičtější než těžké stříbrné. Bankovky umožňují snadnou manipulaci s velkými částkami. Elektronické kreditní peníze představují další stupeň – existují pouze jako záznam v databázi.

Rizika kreditních peněz spočívají v možnosti inflace při nadměrné emisi a ztrátě důvěry. Historie zná případy hyperinflace, kdy kreditní peníze ztratily veškerou hodnotu – Německo 1923, Maďarsko 1946, Zimbabwe 2008. Proto moderní státy svěřují emisní monopol nezávislým centrálním bankám s mandátem cenové stability.

V současnosti jsou všechny oběžné mince a bankovky kreditními penězi. Investiční zlaté a stříbrné mince sice obsahují drahý kov v hodnotě blízké nominální, ale i ony jsou technicky kreditní – jejich nominální hodnota je garantována státem nezávisle na ceně kovu. Například americký zlatý Eagle s nominální hodnotou 50 dolarů obsahuje zlato v hodnotě přes 2000 dolarů.

Zajímavosti

• První české kreditní grešle Marie Terezie z roku 1759 byly tak neoblíbené, že je lid nazýval "plecháče" a obchodníci je přijímali jen s přirážkou
• Největší kreditní mince světa je kanadský Big Maple Leaf – nominální hodnota 1 milion CAD, ale obsahuje zlato za 4 miliony CAD
• V roce 1923 byla v Německu vytištěna bankovka 100 bilionů marek – její papír měl větší hodnotu než nominální hodnota
• Severní Korea razí hliníkové mince s tak nízkou vnitřní hodnotou, že je výnosnější je roztavit než použít k placení
• Bitcoin jako první kryptoměna představuje čistě kreditní peníze bez jakékoli vnitřní hodnoty, založené pouze na matematickém algoritmu a důvěře uživatelů