Libra šterlinků

Libra šterlinků (anglicky pound sterling, symbol £, kód GBP) je oficiální měna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která představuje jednu z nejstarších kontinuálně používaných měn světa s více než tisíciletou historií. Název pochází z doby, kdy hodnota jedné libry odpovídala váze jedné libry (Tower pound) stříbra vysoké kvality, ze kterého se razilo 240 stříbrných pencí neboli sterlingů.

Historie

Historie libry šterlinků začíná v anglosaské Anglii 8. století, kdy král Offa z Mercie kolem roku 775 zavedl stříbrný penny podle karolínského vzoru. Tyto rané mince byly raženy ze stříbra vysoké kvality a 240 takových pencí vážilo jednu libru. Termín "sterling" se poprvé objevuje v dokumentech z doby vlády Viléma Dobyvatele po roce 1066, pravděpodobně odvozený od staroanglického "steorling" (malá hvězda) podle motivu na některých mincích.

Zásadní reformu měnového systému provedl král Jindřich II. v roce 1158, kdy zavedl jednotný standard kvality stříbra pro všechny anglické mince. Byla stanovena ryzost 925/1000, známá dodnes jako sterling silver. Tento vysoký standard zajistil libře šterlinků důvěryhodnost v mezinárodním obchodě. Mincovní libra (Tower pound) vážící 5 400 grainů (349,9 gramů) se stala oficiálním standardem, ze kterého se razilo přesně 240 pencí.

Ve 13. století se Anglie stala významným centrem evropského obchodu a libra šterlinků získávala na mezinárodním významu. Italští bankéři Lombardi zavedli v Londýně první směnárny a systém úvěrů denominovaných v librách. Eduard I. provedl v roce 1279 rozsáhlou měnovou reformu, která zavedla nové nominály včetně groatu (4 pence) a standardizovala ražbu napříč celým královstvím.

Přelomovým obdobím pro libru šterlinků bylo 14. století, kdy Eduard III. v roce 1344 zavedl první anglické zlaté mince - florin a noble. Noble v hodnotě 6 šilinků a 8 pencí (80 pencí) se stal populární mezinárodní obchodní mincí. Systém založený na vztahu 1 libra = 20 šilinků = 240 pencí (£sd systém) byl definitivně ustálen a přetrval až do roku 1971.

Tudor dynastie přinesla další významné změny. Jindřich VII. v roce 1489 nechal vyrazit první minci v nominální hodnotě jedné libry šterlinků - zlatý sovereign o váze půl unce. Jeho syn Jindřich VIII. však v letech 1542-1551 provedl katastrofální devalvaci (Great Debasement), kdy snížil obsah drahého kovu v mincích až o 75%, což vedlo k inflaci a ztrátě důvěry.

Alžběta I. zachránila libru šterlinků velkou recoinage v letech 1560-1561, kdy stáhla znehodnocené mince a nahradila je plnohodnotnými. Tato reforma obnovila mezinárodní prestiž anglické měny. V roce 1663 byla za Karla II. vyražena první guinea (21 šilinků), která se stala hlavní zlatou mincí následujících 150 let.

Založení Bank of England v roce 1694 znamenalo revoluci v dějinách libry šterlinků. Banka začala vydávat bankovky kryté zlatem, což položilo základy moderního bankovnictví. V 18. století se Londýn stal finančním centrem světa a libra dominantní mezinárodní rezervní měnou. Průmyslová revoluce tuto pozici ještě posílila.

V roce 1816 byla provedena velká měnová reforma, která oficiálně zavedla zlatý standard. Libra šterlinků byla nově definována jako 113 grainů čistého zlata (7,322 gramů). Sovereign se stal standardní zlatou mincí Britského impéria. Viktoriánská éra představovala vrchol moci libry - více než 60% světových devizových rezerv bylo drženo v librách.

První světová válka ukončila éru klasického zlatého standardu. Británie opustila směnitelnost bankovek za zlato v roce 1914. Pokus o návrat ke zlatému standardu v roce 1925 na předválečné paritě způsobil deflaci a přispěl k hospodářské krizi. Definitivní konec zlatého krytí libry šterlinků přišel 21. září 1931.

Po druhé světové válce byl v rámci Brettonwoodského systému stanoven fixní kurz 1 libra = 4,03 dolaru, který byl v roce 1949 devalvován na 2,80 a v roce 1967 na 2,40 dolaru. Od roku 1972 je kurz libry šterlinků volně plovoucí. Decimalizace 15. února 1971 (Decimal Day) ukončila starobylý £sd systém - libra byla nově rozdělena na 100 (nových) pencí místo 240 starých pencí.

V současnosti zůstává libra šterlinků čtvrtou nejobchodovanější měnou světa po americkém dolaru, euru a japonském jenu. Přestože Spojené království bylo členem EU, nezavedlo euro a ponechalo si vlastní měnu. Brexit v roce 2020 potvrdil nezávislou měnovou politiku Británie.

Současný měnový systém a mincovnictví

Moderní libra šterlinků se dělí na 100 pencí. V oběhu jsou mince v hodnotách 1p, 2p, 5p, 10p, 20p, 50p, £1 a £2. Bankovky vydává Bank of England v nominálech £5, £10, £20 a £50. Skotsko a Severní Irsko mají právo vydávat vlastní bankovky, které jsou zákonným platidlem pouze v příslušných regionech, ale obvykle jsou akceptovány v celé Británii.

Současné mince libry šterlinků jsou raženy z různých slitin. Mince 1p a 2p jsou z oceli potažené mědí, 5p a 10p z oceli potažené niklem, 20p a 50p ze slitiny mědi a niklu. Jednolibrovní mince je bimetalická (niklovaná mosaz a niklovaná slitina), dvoulibrovní má zlaté jádro z niklované mosazi a stříbrný prstenec z niklované slitiny.

Royal Mint vyrábí také investiční a sběratelské mince denominované v librách šterlinků. Zlatý Sovereign (nominální hodnota 1 libra, ale tržní hodnota podle ceny zlata) a Britannia jsou mezinárodně uznávané investiční mince. Pamětní mince v hodnotách £2, £5, £20, £50 a vyšších jsou pravidelně vydávány k významným událostem.

Zajímavosti

• Libra šterlinků je nejstarší dosud používanou měnou světa s nepřerušenou historií od 8. století
• Slovo "sterling" označující vysokou kvalitu pochází právě z vysokého standardu britských stříbrných mincí
• Guinea (21 šilinků) se používala pro ceny koní a honoráře profesionálů ještě dlouho po ukončení ražby
• Největší bankovka v historii libry měla hodnotu 1 milion liber a byla používána pouze pro mezibankovní převody
• Symbol £ je stylizované písmeno L z latinského "libra" s vodorovnou čárkou
• Výraz "quid" jako slangové označení libry se používá od 17. století