Mexická mincovna
Mexická mincovna, španělsky Casa de Moneda de México, je státní mincovna Mexika a nejstarší mincovna v Americe, zřízená královským výnosem roku 1535. Její stříbrné osmirealy a pesa se značkou Mo obíhaly po celé Americe i v Asii; dnes razí mince výhradně v závodě v San Luis Potosí.
| Španělský název | Casa de Moneda de México |
|---|---|
| Založení | 11. 5. 1535, královský výnos provedený místokrálem Antoniem de Mendozou |
| Postavení | nejstarší mincovna v Americe |
| Mincovní značka | M, Mo |
| První ražby | stříbrné mince Karla V. a Johany Kastilské |
| Zlaté ražby | od 1679 |
| Sloupkový typ (columnario) | od 1732 |
| Typ s poprsím krále | od 1772 |
| Ražba mincí | od 1983 jen v závodě v San Luis Potosí |
| Hlavní odběratel | Banco de México |
Historie
Vznik mexické mincovny úzce souvisí se španělskou kolonizací a rozvojem těžby drahých kovů v Novém Španělsku. Ražba přímo na místě umožnila koruně vybírat daně, vyplácet vojsko a nahradit v obchodu směs různých měn a místních forem směny. Mincovnu zřídil královský výnos z 11. května 1535, který provedl první místokrál Antonio de Mendoza. Zpočátku sídlila ve starých domech aztéckého vládce Moctezumy, roku 1536 bylo rozhodnuto postavit pro ni budovu přiléhající k místokrálovskému paláci.
Prvními ražbami byly stříbrné mince ve jménu Karla V. a jeho matky Johany Kastilské, zvané podle panovníků „Carlos y Juana“. Vznikly ve dvou sériích: v letech 1536–1542 se sloupy, v letech 1542–1572 se sloupy nad mořskými vlnami. Měnovým základem byl real; největším nominálem se stal osmireal, zvaný též peso, vedle něj se razily čtyř-, dvou-, jedno- a půlrealy.
Mexické osmirealy se staly mezinárodně uznávanou obchodní mincí. Galeony je vozily do Manily, kde se směňovaly za čínské zboží; čínští obchodníci na ně vyráželi puncovní značky jako potvrzení pravosti. Spojené státy podle osmirealu roku 1792 stanovily svůj dolar a španělské mince u nich zůstaly zákonným platidlem až do roku 1857. Zlato razila mexická mincovna v omezeném množství od roku 1679.
Roku 1732 převzala koruna správu mincovny do vlastních rukou a zavedla ražbu na šroubových lisech. Vznikly tak pravidelně kulaté sloupkové mince (columnarios) se dvěma polokoulemi nad vlnami mezi Herkulovými sloupy. Roku 1772 je vystřídal typ s poprsím krále na líci, ražený až do konce koloniální vlády.
Během války za nezávislost vznikly provinční mincovny mimo jiné v Zacatecas, Durangu, Chihuahue, Guadalajaře, Guanajuatu a Oaxace. Po vyhlášení nezávislosti roku 1821 nesla mincovna krátce název Imperial Casa de Moneda de México, poté Casa Nacional de Moneda. Roku 1823 vyrazila první republikánský osmireal s orlicí sedící na kaktusu.
Ve 20. století se k oběživu přidaly pamětní, sběratelské a investiční ražby. První mexickou pamětní mincí bylo stříbrné peso „de caballito“ z roku 1910 ke stému výročí začátku boje za nezávislost. Od roku 1983 se mince razí jen v moderním závodě v San Luis Potosí; hlavním odběratelem mincovny je mexická centrální banka Banco de México.
Ražby, značení a investiční mince
Mincovní značkou mexické mincovny je písmeno M, samotné nebo s malým o nad ním (Mo). Na koloniálních mincích ji doprovází počáteční písmeno prubíře, který ručil za ryzost.
Produkce pokrývá několik odlišných epoch: ručně ražené koloniální mince nepravidelného tvaru, strojně ražené sloupkové a portrétní osmirealy, republikánská pesa i moderní mince.
Ze současných ražeb je nejznámější investiční Libertad – zlatá od roku 1981, stříbrná od roku 1982. Stříbrné kusy mají ryzost 999/1000, zlaté od roku 1991; mince nenesou nominální hodnotu a jejich rub vychází ze zlaté mince Centenario z roku 1921, ražené ke stému výročí nezávislosti.
