Mincovna Amfipolis
Mincovna Amfipolis pracovala v antickém městě Amfipolis u řeky Strymón v severním Řecku, které roku 437 př. n. l. založili Athéňané. Po dobytí Filipem II. Makedonským roku 357 př. n. l. patřila k hlavním mincovnám Makedonie a razila mimo jiné stříbrné tetradrachmy se jménem Alexandra III. Velikého.
| Poloha | obec Amfipoli, regionální jednotka Serres, Řecko |
|---|---|
| Založení města | 437 př. n. l., athénská kolonie vedená Hagnónem |
| Makedonská nadvláda | od roku 357 př. n. l., dobytí Filipem II. Makedonským |
| Typická ražba | tetradrachma se jménem Alexandra III. Velikého |
| Po roce 168 př. n. l. | hlavní město první makedonské oblasti, mince s opisem ΜΑΚΕΔΟΝΩΝ ΠΡΩΤΗΣ |
Historie
Athény usilovaly o Thrákii kvůli zlatu a stříbru z pohoří Pangaion a kvůli dřevu na stavbu lodí. První osadu Ennea Hodoi (Devět cest) roku 465 př. n. l. zničili Thrákové, druhý pokus pod vedením Hagnóna roku 437 př. n. l. uspěl a vzniklo město Amfipolis s hradbami dlouhými 7,5 km. V peloponéské válce ho roku 424 př. n. l. dobyl sparťanský vojevůdce Brasidás. O dva roky později v bitvě u Amfipole padl on i athénský velitel Kleón a město zůstalo samostatné.
Roku 357 př. n. l. Amfipolis dobyl Filip II. Makedonský. Město si zprvu podrželo své instituce, ale kalendář i měnu převzalo makedonské – místní drachmu nahradil Filipův zlatý stater. Za Alexandra Velikého bylo Amfipolis námořní základnou; u jeho přístavu se roku 334 př. n. l. shromáždilo vojsko k tažení do Asie. Roku 311 př. n. l. zde byli zavražděni Alexandrova manželka Roxana a jeho syn Alexandr IV.
Po vítězství Římanů u Pydny roku 168 př. n. l. se Amfipolis stal hlavním městem první ze čtyř makedonských oblastí. Ležel na Via Egnatia a prošel jím i apoštol Pavel. V 5. a 6. století zde vznikly velké baziliky; poslední biskup Amfipole je doložen roku 787.
Mince z Amfipole
Samostatné město razilo do roku 357 př. n. l. stříbrné tetradrachmy s hlavou Apollóna zpředu a s pochodní pro štafetový běh ve čtvercovém poli, kolem něhož stojí jméno obyvatel města. Za makedonských králů zde vznikaly tetradrachmy se jménem Filipa II. a hlavně Alexandra III. Velikého: na líci hlava Hérakla v kůži nemejského lva, na rubu trůnící Zeus s orlem a nápis ΑΛΕΞΑΝΔΡΟΥ. Mincovna je razila za Alexandrova života i po jeho smrti, mimo jiné za Filipa III. Arrhidaia a Antigona II. Gonata.
V letech 158–149 př. n. l. vznikaly v Amfipoli tetradrachmy první makedonské oblasti pod římskou správou. Na líci nesou makedonský štít s hlavou Artemidy, na rubu Héraklův kyj v dubovém věnci a opis ΜΑΚΕΔΟΝΩΝ ΠΡΩΤΗΣ – „první oblasti Makedonců“.