Mincovna Sibiu

Nouzový tolar Gabriela I. Báthoryho ze Sibiu z roku 1611 – líc se znakem nad nápisem CIBIN, rub s nápisem PRO PATRIA ARIS ET FOCIS

Mincovna Sibiu pracovala v sedmihradském Sibiu, česky Sibiň, německy Hermannstadt. V 15. století razila zlaté pro uherské krále se značkou gotického h, za Ferdinanda I. denáry se značkou H–N a v 16. a 17. století dukáty a tolary sedmihradských knížat, z nichž část nese nápis CIBIN nebo písmena C–I.

Dnešní město Sibiu, Rumunsko
Další jména česky Sibiň, německy Hermannstadt, maďarsky Nagyszeben, latinsky Cibinium
Značky mincovny gotické h (zlaté 15. století), H–N (denáry Ferdinanda I.), CIBIN a C–I (ražby sedmihradských knížat)
Doložené ražby zlatý Vladislava III. Varnenčika 1441, zlaté Matyáše Korvína, denár Ferdinanda I. 1529, nouzové tolary Gabriela I. Báthoryho 1611, tolary Michala I. Apafiho 1663 a 1671
Znak města na mincích dva zkřížené meče pod korunou

Historie

Sibiu založili v polovině 12. století němečtí osadníci, kteří do Sedmihradska přišli za krále Gejzy II. Uherského Poprvé se připomíná roku 1191 jako Cibinium, od roku 1223 i jako Villa Hermanni. Ve středověku bylo hlavním kulturním a správním střediskem sedmihradských Sasů; roku 1376 tu působilo devatenáct řemeslnických cechů.

Pro uherské krále razila sibiňská mincovna zlaté mince se svatým Ladislavem na rubu. Zlatý Vladislava III. Varnenčika, v Uhrách krále Vladislava I., z roku 1441 má vlevo od světce gotické h jako značku mincovny a vpravo písmeno komorního hraběte; stejnou značku nese zlatý Matyáše Korvína z let 1458–1467. Za Ferdinanda I. Habsburského se tu razily denáry se značkou H–N, například s letopočtem 1529.

V době samostatného Sedmihradského knížectví razila mincovna dukát Jana Zikmunda Zápolského a jeho matky Isabely z roku 1557 i dukát Štěpána Báthoryho z roku 1575. Roku 1605 vydalo město vlastní tolar se jménem císaře Rudolfa II., opisem SOLI DEO GLORIA CIVIT CIBIN a zkříženými meči ze znaku města. Kníže Gabriel I. Báthory dal roku 1611, kdy bylo Sibiu obléháno, razit nouzové tolary s nápisem PRO PATRIA ARIS ET FOCIS – za vlast, oltáře a krby. Za knížete Michala I. Apafiho vznikly v Sibiu desetidukát z roku 1662 a tolary z let 1663 a 1671 se štítkem městského znaku pod knížecím erbem.

Po připojení Sedmihradska k habsburské monarchii na konci 17. století se Sibiu stalo hlavním městem Sedmihradska a zůstalo jím do roku 1791.

Jak poznat sibiňské ražby

Ražby sedmihradských knížat nesou jméno mincovny přímo v obraze. Na nouzovém tolaru Gabriela I. Báthoryho z roku 1611 stojí pod korunovaným erbem letopočet a slovo CIBIN, kus v Rijksmuseu v Amsterdamu měří 41 mm a váží 28,17 g. Na sibiňských dukátech Gabriela I. Báthoryho z roku 1613 jsou po stranách štítu písmena C–I nebo v poli nápis CIBINI; písmena C–I nese i jeden z tolarů Michala I. Apafiho z roku 1671. Jiné Apafiho tolary nesou pod erbem malý štítek se znakem města, dvěma zkříženými meči.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet