Quinarius
Quinarius byl římskou stříbrnou mincí v hodnotě poloviny denáru, tedy pěti asů, od čehož pochází její název z latinského quinque znamenajícího pět. Ražená především v republikánském období a raném císařství, sloužila jako prostřední nominál mezi denárem a bronzovými mincemi. Pro numismatiku je quinarius významný jako doklad flexibility římského měnového systému a jeho schopnosti přizpůsobit se ekonomickým potřebám.
| Hodnota | 1/2 denáru |
|---|---|
| Kov | stříbro |
| Zavedení | 211 př. n. l., spolu s denárem |
| Hodnota v asech | 5 asů (211 př. n. l.), 8 asů (od 101 př. n. l.) |
| Označení hodnoty | V, později Q |
| Zlatý quinarius | moderní název poloviny aureu |
Historie
Quinarius byl zaveden během druhé punské války kolem roku 211 před naším letopočtem současně se stříbrným denárem a sestercem. Tato měnová reforma vytvořila klasický římský trimetalický systém. Původní quinarius vážil polovinu denáru, tedy asi 2,3 gramu stříbra, a nesl na líci hlavu bohyně Romy s helmou. Na rubu byli zobrazeni Dioskúrové na koních s označením hodnoty V, které se později změnilo na Q.
V období pozdní republiky byla ražba quinaria nepravidelná a často souvisela s vojenskými kampaněmi. Marcus Antonius vydával quinarii během občanských válek pro své legie.
Augustus obnovil pravidelnou ražbu quinaria jako součást své měnové reformy. Císařské quinarii nesly portrét panovníka na líci a vítěznou trofej nebo jiné vojenské symboly na rubu. Ražba však zůstala omezená ve srovnání s denárem. Některé provincie, zejména Galie, razily vlastní quinarii pro místní oběh. Tyto provinciální emise často kombinovaly římské a místní motivy.
Od 2. století našeho letopočtu ražba stříbrného quinaria prakticky ustala kvůli inflaci a změnám v měnovém systému. Zlatou minci v hodnotě poloviny aureu označuje moderní numismatika jako zlatý quinarius; antické prameny tento název pro ni nedokládají. Tento zlatý quinarius byl ražen příležitostně až do 3. století. Poslední quinarii pocházejí z doby vojenských císařů, kdy sloužily především jako donativa pro vojsko.
Vlastnosti a význam quinaria
Quinarius měl specifické místo v římském měnovém systému jako mezičlánek mezi stříbrem a bronzem. S průměrem 13 až 15 milimetrů byl výrazně menší než denár. Republikánské quinarii byly charakteristické vysokou uměleckou kvalitou navzdory malé ploše. Císařské quinarii často nesly propagandistické nápisy oslavující vojenské úspěchy. Označení Q nebo V umožňovalo snadnou identifikaci hodnoty.
Ekonomický význam quinaria spočíval v usnadnění obchodu a účtování. Poskytoval vhodnou jednotku pro platby příliš velké pro bronzové mince, ale příliš malé pro denár.
