Rašínova měnová reforma

Rašínova měnová reforma byla zásadní ekonomická a měnová operace provedená v Československu na přelomu let 1919-1920, která oddělila československou měnu od rakousko-uherské koruny a vytvořila samostatnou československou korunu. Tato reforma, vedená prvním ministrem financí Aloisem Rašínem, představovala klíčový krok k ekonomické samostatnosti nového státu a stala se vzorem pro měnové reformy dalších nástupnických států.

Historie

Po vzniku Československé republiky 28. října 1918 zdědil nový stát chaotickou měnovou situaci. V oběhu byly rakousko-uherské bankovky v obrovském množství, inflace dosahovala stovek procent a hodnota koruny klesala. Ministr financí Alois Rašín prosadil radikální řešení - okamžité oddělení od společné měny a vytvoření vlastní československé koruny. Přípravy probíhaly v naprostém utajení, aby se zabránilo spekulacím.

Reforma byla zahájena 25. února 1919 vyhlášením zákona o okolkování bankovek. Během jediného týdne byly uzavřeny státní hranice pro pohyb zboží i osob, pozastavena činnost burz a bank. Všechny rakousko-uherské bankovky na území republiky musely být předloženy k okolkování - opatření kolkem s československým státním znakem. Současně byla provedena evidence majetku a uvalena jednorázová dávka z majetku a přírůstku na majetku.

Technické provedení reformy bylo mimořádně náročné. Během sedmi dnů od 3. do 9. března 1919 muselo 5400 kolkovacích komisí označit přes miliardu bankovek. Občané směli okolkovat maximálně stanovené množství podle počtu členů domácnosti, zbytek byl zadržen jako nucená státní půjčka. Z celkového objemu bylo okolkováno pouze 50 procent bankovek, čímž se výrazně snížila inflace. Operace proběhla překvapivě hladce bez větších incidentů.

Druhá fáze reformy začala v dubnu 1919 vydáváním vlastních československých bankovek. První emise nesly ještě německé a maďarské texty vedle českých, byly tištěny provizorně v Praze a později ve Washingtonu. Rašín prosadil deflační politiku - postupné stahování peněz z oběhu a zvyšování hodnoty koruny. Tato tvrdá politika vyvolávala odpor, ale zajistila stabilitu měny.

Mezinárodní reakce byly rozporuplné. Rakousko a Maďarsko protestovaly proti jednostrannému kroku, který znehodnotil jejich měnu dalším přílivem nekolkovaných bankovek. Naopak spojenci, zejména Francie, reformu podporovali jako stabilizační prvek ve střední Evropě. Německé Rakousko následovalo československý příklad vlastním kolkováním v březnu 1919, podobně postupovaly Polsko, Jugoslávie a Rumunsko.

Dlouhodobé důsledky reformy byly převážně pozitivní. Československá koruna se stala nejstabilnější měnou střední Evropy, v roce 1922 dosáhla předválečné hodnoty. Rašínova deflační politika sice způsobila dočasnou recesi a nezaměstnanost, ale vytvořila předpoklady pro hospodářský růst dvacátých let. Tragický atentát na Aloise Rašína 5. ledna 1923 ukončil život architekta reformy, ale jeho měnová politika pokračovala až do světové hospodářské krize.

Technické aspekty a numismatické důsledky

Okolkování bankovek vytvořilo unikátní numismatickou kategorii. Kolky byly tištěny ve třech verzích - český lev pro české země, slovenský znak pro Slovensko a československý znak pro společné emise. Hodnota okolkovaných bankovek dnes závisí na typu a kvalitě kolku, vzácné jsou chybotisky a variace. Padělané kolky se objevily již během reformy, jejich rozpoznání vyžaduje odbornou expertizu.

První československé bankovky navržené Alfonsem Muchou patří k vrcholům světového bankovkového designu. Mucha vytvořil alegorické kompozice symbolizující republiku, zemědělství, průmysl a vědu. Jeho návrhy z let 1919-1920 se používaly s úpravami až do roku 1939. Mincovní systém byl zaveden později - první československé mince byly raženy až v roce 1922 v kremnické mincovně.

Reforma ovlivnila celé středoevropské mincovnictví. Nástupnické státy byly nuceny rychle vytvořit vlastní měny, což vedlo k pestrosti měnových systémů meziválečné Evropy. Pro sběratele vznikla bohatá oblast specializace na provizorní a nouzové emise z období 1918-1925.

Zajímavosti

• Během sedmidenního kolkování bylo označeno přes 1,3 miliardy bankovek o celkové váze 450 tun papíru
• Rašín osobně dohlížel na tisk kolků v tajné tiskárně umístěné v pražské Invalidovně
• Největší okolkovaná bankovka měla nominál 10 000 korun a dnes v dobrém stavu dosahuje hodnoty přes 100 000 Kč
• Během reformy bylo objeveno přes 50 milionů falešných rakousko-uherských bankovek
• Alois Rašín odmítl osobní ochranku a byl zastřelen anarchistou, zemřel na následky zranění ve věku 55 let
• Muchovy návrhy bankovek byly tak populární, že se prodávaly jako umělecké tisky v galeriích po celé Evropě