Renesance

Renesance bylo kulturní hnutí 14. až 17. století, které znamenalo znovuzrození antického umění, vědy a filozofie po středověku. Začalo v italských městských státech a rozšířilo se po Evropě. Renesance přinesla revoluci v mincovnictví - portréty nahradily heraldiku, antické motivy středověké symboly, vzniklo medailérské umění.

Historie

Renesance začala ve 14. století v bohatých italských městech - Florencii, Benátkách, Miláně. Ekonomická prosperita z obchodu a bankovnictví umožnila mecenášství. Medicejové ve Florencii, Sforzové v Miláně, papežové v Římě financovali umělce. Znovuobjevení antických textů, pád Konstantinopole 1453 přivedl řecké učence, vynález knihtisku 1450 urychlil šíření idejí. Umělci jako Giotto, Brunelleschi, Donatello překonali středověkou stylizaci. Leonardo da Vinci ztělesňoval ideál univerzálního člověka - malíř, vědec, vynálezce.

Vrcholná renesance (1490-1520) přinesla největší mistry - Leonarda, Michelangela, Raffaela. Řím za Julia II. a Lva X. se stal centrem umění. Benátky vytvořily vlastní školu - Bellini, Giorgione, Tizian zdůrazňovali barvu. Renesance se šířila na sever - Dürer do Německa, Jan van Eyck do Flander. Francouzská renesance za Františka I., anglická za Alžběty I. Humanismus Erasma Rotterdamského spojoval křesťanství s antikou. Renesanční myšlení změnilo pohled na svět - heliocentrismus Koperníka, anatomie Vesalia, politika Machiavelliho.

Pozdní renesance přešla v manýrismus a baroko. Reformace a protireformace, turecká expanze, objevení Ameriky změnily Evropu. Třicetiletá válka ukončila renesanční optimismus. Přesto renesance položila základy moderního světa - individualismus, racionalismus, empirická věda, kapitalistická ekonomika. Renesanční umění zůstává vrcholem evropské kultury, renesanční architektura definuje historická centra měst.

Renesance a mincovnictví

Renesance revolucionizovala numismatické umění. Středověké schematické mince nahradily realistické portréty. První renesanční portrét na minci - Francesco I. Carrara v Padově 1390. Florentské florény s lilií inspirovaly celou Evropu. Benátské dukáty s dóžetem a sv. Markem se staly mezinárodní měnou. Papežské mince nesly portréty pontifiků a antické božstva. Milánské testony Francesca Sforzy byly první velkými stříbrnými portétními mincemi.

Vzniklo medailérské umění - Pisanello vytvořil první portretní medaili 1438 pro Jana VIII. Paleologa. Medaile nebyly platidlem ale uměleckým dílem oslavujícím osobnosti a události. Benvenuto Cellini, Leone Leoni tvořili medaile jako sochařská díla. Němečtí mistři - Dürer navrhl mince pro Maxmiliána I. Renesanční mincovny používaly nové techniky - válcování, vřetenový lis. Ikonografie čerpala z antiky - bohové, alegorie, architektura. Nápisy v klasické latině nahradily středověkou latinu. Renesanční mince dokumentují ekonomickou sílu měst, ambice panovníků, kulturní vyspělost epoch.

Zajímavosti

• První tolar (guldengroschen) byl ražen 1486 v Tyrolsku - renesanční inovace měnící světové mincovnictví
• Leonardo da Vinci navrhl razicí stroj na mince, ale nebyl nikdy postaven
• Medicejské florény financovaly Michelangelovu Sixtinskou kapli
• Nejdražší renesanční medaile - Jindřich VIII. od Hanse Holbeina - prodána za 5 milionů liber
• Benvenuto Cellini popisuje ve své autobiografii ražení falešných mincí ve vězení