Renesance

Renesance je kulturní a umělecké období 14. až 16. století charakterizované návratem k antickým vzorům, rozvojem vědy a humanismu. V mincovnictví přinesla renesance portrétní ražby, antické motivy a technické inovace, které se dodnes objevují na československých a českých pamětních mincích věnovaných renesančním památkám a osobnostem.

Historie

Renesance, z francouzského renaissance znamenající znovuzrození, vznikla ve 14. století v italských městských státech, především ve Florencii, Benátkách a Římě. Bohaté kupecké rody jako Medicejští ve Florencii podporovali umělce a učence, kteří se inspirovali antikou a odmítali středověký scholasticismus. Průkopníky renesance byli Dante Alighieri, Francesco Petrarca a Giovanni Boccaccio, kteří položili základy humanismu. Ve výtvarném umění vynikli Giotto di Bondone, Filippo Brunelleschi a Donatello, kteří přinesli perspektivu, realismus a studium lidské anatomie.

Vrchol italské renesance představuje období kolem roku 1500, kdy tvořili géniové jako Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti a Raffael Santi. Leonardo jako univerzální člověk spojoval umění s vědou, Michelangelo vytvořil nesmrtelná díla jako sochu Davida nebo výmalbu Sixtinské kaple, Raffael dovedl k dokonalosti harmonii a krásu renesančního ideálu. Papežové Julius II. a Lev X. z rodu Medicejských učinili z Říma centrum renesančního umění. Vznikala monumentální díla jako bazilika svatého Petra nebo Vatikánské paláce.

Do českých zemí pronikala renesance postupně od konce 15. století prostřednictvím italských umělců a českých studentů vracejících se z italských univerzit. Vladislav Jagellonský povolal na Pražský hrad italské stavitele, kteří přestavěli Vladislavský sál s proslulou pozdně gotickou klenbou kombinující gotické a renesanční prvky. Za vlády Ferdinanda I. Habsburského od roku 1526 se renesance stala oficiálním slohem habsburského dvora. Vznikl Letohrádek královny Anny, nejčistší renesanční stavba severně od Alp, nebo Míčovna v Královské zahradě.

Největší rozkvět české renesance nastal za císaře Rudolfa II., který roku 1583 přenesl svou rezidenci do Prahy. Rudolfova Praha se stala centrem pozdní renesance a manýrismu, městem umělců, alchymistů a učenců. Na dvoře působili malíři Giuseppe Arcimboldo a Bartholomeus Spranger, sochaři Adrian de Vries a Jan Jiří Bendl, astronomové Tycho Brahe a Johannes Kepler. Vznikaly rozsáhlé umělecké sbírky, které položily základ pozdějších muzeí. Rudolfova kunstkomora obsahovala přes tři tisíce obrazů, sochy, přírodovědné kuriozity a technické přístroje.

Česká šlechta přejímala renesanční kulturu a stavěla honosné zámky. Vilém z Rožmberka přestavěl Český Krumlov v renesanční rezidenci s arkádovými dvory a sgrafitovou výzdobou. Pernštejnové vybudovali zámky v Litomyšli a Pardubicích, Lobkovicové v Roudnici nad Labem. Vznikaly renesanční městské domy se sgrafity, podloubími a štíty. Města jako Telč, Slavonice nebo Prachatice si dodnes uchovávají renesanční ráz. Renesanční vzdělanci jako Jan Blahoslav nebo Daniel Adam z Veleslavína rozvíjeli český jazyk a literaturu.

V mincovnictví přinesla renesance zásadní změny. Od konce 15. století se na mincích objevují realistické portréty panovníků místo stylizovaných zobrazení. Ludvík Jagellonský jako první český král nechal razit mince se svým skutečným portrétem. Vznikaly reprezentativní tolary s antickou symbolikou a humanistickými nápisy. Jáchymovská mincovna, založená roku 1520 Šlikovými, razila tolary, které se staly vzorem pro evropské stříbrné mince. Renesanční medailérství dosáhlo vrcholu v dílech Antonia Abondia, který vytvořil portréty Rudolfa II. a české šlechty. Technika válcového lisu, zavedená v 16. století, umožnila dokonalejší a detailnější ražbu.

Charakteristické znaky a vliv na kulturu

Renesance se vyznačuje humanismem, který staví do centra člověka a jeho schopnosti. Umělci studovali antické vzory, lidskou anatomii a přírodní zákony. V architektuře se prosadily antické prvky jako sloupy, pilastry, arkády a kupole. Symetrie, harmonie a matematické proporce určovaly kompozici staveb. V malířství přinesla renesance lineární perspektivu, realistické zobrazení prostoru a světla, portrét jako samostatný žánr.

Literatura se obrátila k antickým vzorům a národním jazykům místo latiny. Vynález knihtisku Johannesem Gutenbergem kolem roku 1450 umožnil šíření vzdělanosti. Věda se osvobodila od církevních dogmat, Mikuláš Koperník formuloval heliocentrickou teorii, Galileo Galilei zkoumal vesmír dalekohledem. Zámořské objevy Kryštofa Kolumba a Vasco da Gamy rozšířily obzory Evropanů. Reformace Martina Luthera zpochybnila monopol katolické církve.

Zajímavosti

• Renesanční zámek v Litomyšli je od roku 1999 na seznamu UNESCO a byl vyobrazen na stříbrné minci 200 Kč z roku 2004
• Vladislavský sál na Pražském hradě s rozpětím klenby 16 metrů byl největší světský sál své doby bez vnitřních podpor
• Renesanční dům U Minuty na Staroměstském náměstí má sgrafitovou výzdobu s biblickými a mytologickými výjevy z roku 1615
• Jáchymovský tolar se stal vzorem pro americký dolar, jehož název je od tolaru odvozen
• Mona Lisa Leonarda da Vinci, nejslavnější renesanční obraz, je pojištěna na 850 milionů dolarů
• Renesanční učenec Tadeáš Hájek z Hájku působící na dvoře Rudolfa II. stanovil přesnou polohu Prahy a vytvořil první přesnou mapu Čech